MMF má novou ředitelku, uspěla Bulharka Georgievová

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu dnes podle očekávání zvolila Bulharku Kristalinu Georgievovou novou výkonnou ředitelkou této instituce. Do funkce nastoupí 1. října na pět let, oznámil dnes MMF.

Šestašedesátiletá Georgieová vystřídá ve funkci Christinu Lagardeovou, která rezignovala na funkci, protože se má stát šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Georgievová je první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stane v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944 a po Lagardeové druhou ženou.

Zvolení Georgievové se očekávalo, protože byla jedinou kandidátkou na nejvyšší post v MMF. Do funkce ji navrhla Evropská unie. Fond také v září odstranil jedinou překážku pro její zvolení, a to věkový limit.

Georgievová byla doposud výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky. Má pověst houževnaté, čestné a přímé osoby, zastánkyně rovnosti žen a mužů a vůdčí osobnosti v celosvětovém boji proti změnám klimatu, uvedla agentura Reuters. Funkce se ujímá v době, kdy globální ekonomika zpomaluje a dvě největší ekonomiky světa, Spojené státy a Čína, spolu vedou obchodní válku.

Cílem MMF, jehož členy je 189 zemí, je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.

Související

Kristalina Georgievová

Světová ekonomika letos zpomalí růst na méně než tři procenta, uvedla šéfka MMF

Tempo růstu globální ekonomiky letos zpomalí na méně než tři procenta z loňských 3,4 procenta. V příštích pěti letech se pak bude růst pohyboval kolem tří procent. Uvedla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová a dodala, že střednědobá prognóza růstu je nejnižší od roku 1990 a výrazně pod průměrem z posledních dvou desetiletí, který činí 3,8 procenta.

Více souvisejících

Kristalina Georgievová Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Christine Lagardeová

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 49 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy