GLOSA | Události Petra Nutila: Wagnerovci před Moskvou, souboj techno-gigantů a končící Čaputová

Majitel soukromé armády wagnerovců Jevgenij Prigožin v pátek obvinil vedení ruské armády z útoku na své jednotky, stáhl je z ukrajinské fronty a vyslal na Moskvu, aby zastavili zlo ruského armádního vedení. Urazili asi pět set kilometrů, obsadili několik velkých měst, cestou sestřelili ruské armádě několik helikoptér a letadel. Ruské armádní velení ho obvinilo ze zrady a začalo na předměstí Moskvy překopávat silnice a budovat provizorní obranné linie. 

Zmatení politici a novináři začali spekulovat tu o vojenském převratu, jinde o počátku občanské války v Rusku. To všechno jen proto, aby pak večer Prigožin oznámil, že se jeho vojáci otáčejí a vrací se na své základny, obratem byl zproštěn i všech obvinění. Asi se teď v Rusku všichni budou tvářit, že se nic nestalo. Těch pár mrtvých, těch pár helikoptér, vem to čert. To se v Rusku nepočítá, nas mnogo, žejo.  

To, co se bude v následujících dnech dít dál, nedokáže odhadnout asi vůbec nikdo. Můžeme spekulovat do aleluja, ale jak dnešek ukázal, Rusko není skutečný stát, ale fantasmagorická říše obřích rozměrů, kde se může stát naprosto cokoli, kde je možné udělat cokoli bez vysvětlení, nechat lidi pochodovat sem tam, chvíli bojovat spolu a pak zas proti sobě, aniž by se kdokoli ptal proč. No nic.   

Celé mi to připomnělo mého oblíbeného ruského autora Daniila Charmse, jehož jsem zmínil hned v úvodu. Ten žil v letech 1905 až 1942 a psal své absurdní texty v dobách nejtvrdšího stalinistického terroru, přesto mám dojem, že ruskou realitu dokázal vystihnout v hrůzné zvrhlosti, jenž v každodenním životě ukazuje už několik staletí všem Rusům, že absurdita je ve skutečnosti stav jasného rozumu, objevujícího své meze. Takže chcete-li se o ruské povaze dozvědět něco podnětného, kupte si Čtyřnohou vránu. Není zač. 

Jo a ještě něco. Ukrajinské síly využily ruského zmatku a zahájily ofenzivní operace hned na několika úsecích fronty na východě země a na všech úsecích dokázaly postoupit. Alespoň k něčemu ten Prigožinův trip byl dobrý. „Dnes svět viděl, že šéfové Ruska nic nekontrolují. Vůbec nic. Naprostý chaos a absence jakékoli předvídatelnosti,“ okomentoval poslední dění v Rusku ukrajinský prezident Zelenskyj.

Tak pojďme dál.  

Moc hezky shrnul současnou neutěšenou situaci českých veřejných financí Miroslav Kalousek: „Rozhodli jsme se skončit s dotační ekonomikou, a proto si půjčujeme 137 miliard na dotace. Rozhodli jsme se konsolidovat státní rozpočet, a proto budou naše deficity vyšší. Rozhodli jsme se snížit počet sazeb DPH ze tří na dvě, a proto budeme mít sazby tři. Máme plakat, nebo se smát?“ Jestli u toho vy -  občané – chytáte záchvat smíchu nebo pláče, je jen na vás. My za redakci jen konstatujeme, že podobně to vidí i nemálo poslanců současné pětikoalice a že je jen otázkou času, kdy se tohle téma stane velkou politickou rozbuškou. 

Chystá se souboj technologických gigantů v zápasnické kleci. Totiž se prý dohodl souboj Marka „Facebooka“ Zuckerberga a Elona „Tesly“ Muska. Na sociálních sítích se mezitím strhla debata o tom, který z miliardářů by zvítězil, což jsou úvahy, do kterých se pouštět ani já, se svou láskou k podobným pouťovým atrakcím, nebudu. Jen si tu odložím, že pokud se jsou dva géniové, bohatí a vlivní multimiliardáři, kteří mají už úplně všechno, schopni chovat jak smradi na pískovišti, pánbůh náš svět ochraňuj od zlého. Protože si titul Homo Sapiens zjevně už nezasloužíme. 

A s tím souvisí další zpráva. Na iDnes vyšel článek o britských žácích, kteří mňoukají, považující se za koně nebo dinosaury. Vím, žijeme v divném světě. Ale pokud už jsme rozehráli hru na to, že se každý jen tak může identifikovat jako cokoli, třeba jako kočka, pak je to vlastně úplně v pořádku. Mňau.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nebude obhajovat křeslo a ucházet se o druhé funkční období. Chápeme. V zemi, kde permanentně hrozí zatažení do ruské sféry vlivu ze strany Fica, uřvaný dav a vyhrocená rétorika národovců, nebo další zhulená vláda Igora Matoviče, by roli svorníku společnosti nezvládl ani slon. Ale je to škoda. Byla jednou z těch hlav států, na které se bude vzpomínat. V dobrém. A to není málo. 

Tak zas za týden.