KOMENTÁŘ | Babiš neumí prohrávat a kompenzuje si to vyvoláváním strachu. Zneužívá Čechy v krizi bez ohledu na paměť národa

Až do posledních dní před otevřením volebních místností se Babišovi příznivci dopouštějí jedné rány pod pás za druhou. Všechno uzavírá čtvrteční zpráva o úmrtí Pavla, kterou neznámý pachatel šířil jménem jeho tiskové mluvčí. Situaci již řeší policie.

Šéf hnutí ANO a bývalý premiér si poslední týden stěžuje na neustávající výhružky. Jeho manželce údajně přišla obálka s ostrým nábojem a Babiš nedokáže vysvětlit, jak se dostala přes bezpečnostní proceduru, kterou má za úkol jeho ochranka. Pokud funguje tak, že donese dopis a řekne: „Dívejte, přišel vám náboj,“ – měla by dostat výpověď na hodinu. 

Dezinformační scéna má pré

Před 11 měsíci se dezinformace šířily v největším množství, jaké v celé historii veřejný prostor zažil. Policie, bezpečnostní agentury, politici a experti varovali, ať si dáváme pozor na to, co čteme, co slyšíme, a informace si raději ověřujeme před tím, než je pošleme dál.

Tato doporučení a apely přicházejí vniveč. Andrej Babiš předvádí doslova informační freestyle, kdy dokáže argumentovat nad nepravdivými vyjádřeními a považovat je za pravdu jen proto, že je on sám řekl. Jakmile se prokáže nesmyslnost takových tvrzení, tak „to nikdy neřekl“. 

V debatě České televize v historické budově Národního muzea se dopustil přešlapu, který mu velká část veřejnosti, včetně té zahraniční, nikdy neodpustí. 

Od chvíle, kdy generál Pavel označil trvalý mír za nemožný, Babiš staví kampaň na své vášnivé touze po absenci války ve světě. Projevuje se extrémním idealismem a jeho slova ztrácejí kontakt s realitou. Společnost štve proti vládě Petra Fialy a generálu Petru Pavlovi na základě jejich vyjádření o tom, že bohužel jsme ve válce a musíme se podle toho chovat. 

Ano, Česká republika spolu s celým západním světem ve válce opravdu je. Nedobrovolně. Jsme ve 21. století a válka je jiná než kdy dřív. Rusko spolu se svými přívrženci proti nám vede těžký boj na poli informací a dezinformací. Bohužel, část společnosti začala kolaborovat s diktátorem a mafiánem, a hledá si svého obětního beránka a osobu, která za to vše může. Není totiž nic jednoduššího, než hodit vinu na subjekt, jemuž to ublíží. 

Jako mladému člověku, zástupci generace Z, se mi na to těžko dívá. Od útlého věku si užívám svobody, jakou mí prarodiče a rodiče velice dlouho neměli. Rodině mé babičky němečtí vojáci během druhé světové války likvidovali majetek a celou vesnici, rodiče zase prožívali komunistický režim ve vší jeho brutalitě, včetně invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968.

Donedávna jsem věřil ve společnost jako celek a cítil se v bezpečí. Tento bezprecedentní boj o Pražský hrad ve mně zanechává jedině nedůvěru a určitý nihilismus vůči politické kultuře v ČR. Nikdy by mě nenapadlo, že politická situace může ovlivnit běžný život – opak je ale pravdou – a Andrej Babiš nenápadně likviduje vše, čemu mladá generace věří.

Poslancovo tvrzení, že nepomůže Polsku nebo Pobaltí v případě jejich napadení, pohnulo snad každým, kdo respektuje Ústavu České republiky a jakékoliv zásady české bezpečnostní politiky. Andrej Babiš slovně napadl ten nejcennější dokument – dokument, který by on sám coby prezident republiky musel chránit. Jenže až třetina Čechů to neviděla nebo nechtěla vidět. Pro tyto lidi je cokoliv lepšího než „fialový pětislepenec“ a „provládní kandidát“. 

Kdyby Babiš řekl, že bude pracovat na obnovení Varšavské smlouvy, jeho voliči na to uslyší a pojmou to jako dobrý nápad – krizový manažer, lidumil a jájínek přece musí mít pravdu a má vše promyšlené.

Nemá povědomí o korektní reakci na porážku

Babiš se nemůže přenést přes porážku ve volbách do Poslanecké sněmovny z roku 2021. Očividně mu stále trhá srdce legitimní porážka ve volebním souboji založeném na demokratických principech.

Petra Pavla nyní už z principu označuje jako „provládního kandidáta“, i když sám ví, že to není pravda. Generál získal více než 80 tisíc podpisů občanů – to z něj dělá kandidáta s mandátem občanů. 

Vláda, a zejména koalice Spolu, mu pouze vyjádřila podporu spolu s Danuší Nerudovou a Pavlem Fischerem. Neznamená to žádné investice do generálovy předvolební kampaně – znamená to pouze verbální podporu. Kampaň Petra Pavla je poctivě financována lidmi, kteří v něj věří a přejí si ho jako novou hlavu státu.

Spolu tak dalo Babišovi další nekonečný zásobník nábojů, které jsou místo střelného prachu naplněné nepravdou, prázdnými slovy dezinterpretací faktů a agresí. Stačí využít strachu ve společnosti a přesvědčit lidi v krizi o neschopnosti vlády, která jim nechce pomoct a je „asociální“ (ať už to znamená, co chce) – a Babiš si získá třetinu voličů jako lusknutím prstu.

Tyto věci se děly napříč evropskými společnostmi po staletí, k moci dovedly obrovské fanatiky a stály život desítky až stovky milionů lidí.