KOMENTÁŘ | Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

V podobném duchu se třeba nesou výsledky z nové studie institutu CERGE, který vycházel z údajů ministerstva práce a sociálních věcí a kterého se zúčastnilo 1200 matek i otců. Výsledky zveřejnil server iRozhlas.cz. Podle nich totiž řada matek po zvýšení rodičovského příspěvku přestala chodit do práce.

Zlé a často tzv. „národovecké“ jazyky jistě namítnou, že to svědčí o tom, že lidé zneužívají sociální dávky a nepracují. Nutno ale říct, že když se zeptáte zástupců z byznysové sféry, i oni moc chvály na takzvanou sociální pomoc státu nebudou pět. Jde totiž nejen z jejich peněz, ale z peněz nás všech. Smutné je, což potvrzuje i zmiňovaný výzkum, že u zaměstnanosti matek se zjistilo, že ta nejvíce poklesla v době reformy u matek s jedním dítětem a u vysokoškolaček. Tohle nastalo právě tehdy, když se v lednu 2020 zvýšil rodičovský příspěvek, a to z 220 tisíc korun na 300 tisíc u jednoho dítěte. Výrazné navýšení příspěvku vedlo k tomu, že velké množství matek přestalo pracovat a vrátilo se k péči o děti. 

Je to s námi marné, je to s námi marné, je to s námi marné, jistě namítnou ti, kteří dokáží o podobných zprávách uvažovat. Aby bylo jasno, není to o tom, že se budeme zlobit na ty, kteří pobírají nějakou tu sociální dávku. Jde ale o to, že politické rozhodování je stále více ve vleku „líbivých“ kroků, které pak ve výsledku pro nás všechny neskončí moc dobře. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky jednoznačně vyplývá, že právě díky tahákům v podobě navyšování sociálních dávek od státu se tento systém, jak si všímá i řada komentátorů v tuzemsku, řítí do zkázy a začíná opravdu vážně praskat ve švech. Jistě, neznamená to, že třeba seniorům nebo maminkám či zdravotně postiženým lidem nebo těm, kteří se o své blízké musejí starat celý den, se nemá přidávat na dávkách. Ale přiznejme si, že nastavení výplat od státu lidi nijak nemotivuje, aby pracovali nebo si vůbec hledali práci.

Tak třeba ta mateřská podpora. V Evropě existují nejrůznější podoby. Ale na rovinu. Proč si pak někdo stěžuje, že nemůže najít práci? Co říct třeba na to, že se někomu, kdo zůstal díky lákavým podmínkám rodičovské a mateřské dovolené v Česku doma s dvěma dětmi až osm let, nechce potom pracovat? Anebo když chce, není to pro něj výhodné a lákavé. Víte, milí čtenáři, že v některých zemích Evropy je trvání třeba oné rodičovské dovolené omezeno pouze na několik týdnů, například Velká Británie a Kypr má 13 týdnů a Belgie, Irsko či Nizozemí tři měsíce? Je problém pro úředníky státu vidět opravdu za roh a nastavit sociální systém tak, aby byl nejen motivační pro práci, ale i smysluplně nápomocný pro zlé časy? Je to utopie? Proč potom od zaměstnavatelů neustále slyšíme, jak volají pro nedostatek lidí na všechny možné strany? 

Jistě si řeknete, že nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem a mudrovat nad něčím, co se hned tak nezmění. Zvláště při tak rozdělené společnosti, jakou nyní představuje i Česká republika. Jenže bohužel s narovnáváním či vracením tzv. „sociálních lákadel“ pro voliče je to stejné, jako třeba s prezidentskou volbou. Nalákáte voliče na to, že budou mít větší podíl na přímé demokracii a po několika volebních obdobích zjistíte, omlouvám se za ošklivý výraz, že je to totální kravina. Je. A ti, co smýšlejí demokraticky, liberálně a nejsou líní, pak nevědí, kvůli těm, co hledají diktaturu, zneužívají špatné nastavení volebních výsledků, slibujících kdeco, jenom proto, aby mohli razit své nesmyslné ideje, kam dřív skočit. Ale umíte si představit, že někdo dneska přijde s tím, že přímá volba prezidenta, i když většina politiků i společnosti ví, že to není v parlamentní demokracii vůbec smysluplná záležitost, nebude? Anebo, že se ona zmiňovaná mateřská či podmínky jejího vyplácení nějak vrátí taky zpět? Aby si lidi nezvykli spoléhat se na někoho jiného, ale především sami na sebe? Odpověď jistě tušíte sami.

Na druhou stranu, i když stát ví, že mu teče hodně do bot, protože jeho kapsa, ze které platí dávkami své voliče, je hodně děravá a vysypaná, moc se nebrání, aby se to zlepšilo. Nevymýšlí nic, aby nejen lidi a zaměstnanci, ale i rodiče či senioři chtěli a mohli pracovat tak, aby se jim nechtělo jen tak pro nic za nic pobírat sociální dávky a sedět doma. Jistě namítnete, že sem tam se něco objeví, ale čísla u schodků státního rozpočtu spíše ukazují opak. A nemusím být ani zlým prorokem, ale jisté je, že pro státní kasičku brzo nastanou výrazně těžší časy, nezmění-li se vskutku brzy to, o čem je tu řeč. A pak budeme ještě opravdu moc rádi, když budeme moci někde vydělávat a nespoléhat na stát.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Sociální dávky Lidé rodičovský příspěvek Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy