KOMENTÁŘ | Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

V podobném duchu se třeba nesou výsledky z nové studie institutu CERGE, který vycházel z údajů ministerstva práce a sociálních věcí a kterého se zúčastnilo 1200 matek i otců. Výsledky zveřejnil server iRozhlas.cz. Podle nich totiž řada matek po zvýšení rodičovského příspěvku přestala chodit do práce.

Zlé a často tzv. „národovecké“ jazyky jistě namítnou, že to svědčí o tom, že lidé zneužívají sociální dávky a nepracují. Nutno ale říct, že když se zeptáte zástupců z byznysové sféry, i oni moc chvály na takzvanou sociální pomoc státu nebudou pět. Jde totiž nejen z jejich peněz, ale z peněz nás všech. Smutné je, což potvrzuje i zmiňovaný výzkum, že u zaměstnanosti matek se zjistilo, že ta nejvíce poklesla v době reformy u matek s jedním dítětem a u vysokoškolaček. Tohle nastalo právě tehdy, když se v lednu 2020 zvýšil rodičovský příspěvek, a to z 220 tisíc korun na 300 tisíc u jednoho dítěte. Výrazné navýšení příspěvku vedlo k tomu, že velké množství matek přestalo pracovat a vrátilo se k péči o děti. 

Je to s námi marné, je to s námi marné, je to s námi marné, jistě namítnou ti, kteří dokáží o podobných zprávách uvažovat. Aby bylo jasno, není to o tom, že se budeme zlobit na ty, kteří pobírají nějakou tu sociální dávku. Jde ale o to, že politické rozhodování je stále více ve vleku „líbivých“ kroků, které pak ve výsledku pro nás všechny neskončí moc dobře. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky jednoznačně vyplývá, že právě díky tahákům v podobě navyšování sociálních dávek od státu se tento systém, jak si všímá i řada komentátorů v tuzemsku, řítí do zkázy a začíná opravdu vážně praskat ve švech. Jistě, neznamená to, že třeba seniorům nebo maminkám či zdravotně postiženým lidem nebo těm, kteří se o své blízké musejí starat celý den, se nemá přidávat na dávkách. Ale přiznejme si, že nastavení výplat od státu lidi nijak nemotivuje, aby pracovali nebo si vůbec hledali práci.

Tak třeba ta mateřská podpora. V Evropě existují nejrůznější podoby. Ale na rovinu. Proč si pak někdo stěžuje, že nemůže najít práci? Co říct třeba na to, že se někomu, kdo zůstal díky lákavým podmínkám rodičovské a mateřské dovolené v Česku doma s dvěma dětmi až osm let, nechce potom pracovat? Anebo když chce, není to pro něj výhodné a lákavé. Víte, milí čtenáři, že v některých zemích Evropy je trvání třeba oné rodičovské dovolené omezeno pouze na několik týdnů, například Velká Británie a Kypr má 13 týdnů a Belgie, Irsko či Nizozemí tři měsíce? Je problém pro úředníky státu vidět opravdu za roh a nastavit sociální systém tak, aby byl nejen motivační pro práci, ale i smysluplně nápomocný pro zlé časy? Je to utopie? Proč potom od zaměstnavatelů neustále slyšíme, jak volají pro nedostatek lidí na všechny možné strany? 

Jistě si řeknete, že nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem a mudrovat nad něčím, co se hned tak nezmění. Zvláště při tak rozdělené společnosti, jakou nyní představuje i Česká republika. Jenže bohužel s narovnáváním či vracením tzv. „sociálních lákadel“ pro voliče je to stejné, jako třeba s prezidentskou volbou. Nalákáte voliče na to, že budou mít větší podíl na přímé demokracii a po několika volebních obdobích zjistíte, omlouvám se za ošklivý výraz, že je to totální kravina. Je. A ti, co smýšlejí demokraticky, liberálně a nejsou líní, pak nevědí, kvůli těm, co hledají diktaturu, zneužívají špatné nastavení volebních výsledků, slibujících kdeco, jenom proto, aby mohli razit své nesmyslné ideje, kam dřív skočit. Ale umíte si představit, že někdo dneska přijde s tím, že přímá volba prezidenta, i když většina politiků i společnosti ví, že to není v parlamentní demokracii vůbec smysluplná záležitost, nebude? Anebo, že se ona zmiňovaná mateřská či podmínky jejího vyplácení nějak vrátí taky zpět? Aby si lidi nezvykli spoléhat se na někoho jiného, ale především sami na sebe? Odpověď jistě tušíte sami.

Na druhou stranu, i když stát ví, že mu teče hodně do bot, protože jeho kapsa, ze které platí dávkami své voliče, je hodně děravá a vysypaná, moc se nebrání, aby se to zlepšilo. Nevymýšlí nic, aby nejen lidi a zaměstnanci, ale i rodiče či senioři chtěli a mohli pracovat tak, aby se jim nechtělo jen tak pro nic za nic pobírat sociální dávky a sedět doma. Jistě namítnete, že sem tam se něco objeví, ale čísla u schodků státního rozpočtu spíše ukazují opak. A nemusím být ani zlým prorokem, ale jisté je, že pro státní kasičku brzo nastanou výrazně těžší časy, nezmění-li se vskutku brzy to, o čem je tu řeč. A pak budeme ještě opravdu moc rádi, když budeme moci někde vydělávat a nespoléhat na stát.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Sociální dávky Lidé rodičovský příspěvek Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

včera

včera

včera

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

včera

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

včera

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

včera

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

včera

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

včera

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

včera

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy