Taky vám vadí, že dnes lidé nechtějí, nebo snad nedokážou slyšet dobré zprávy? Anebo je to celé jinak? Možná jsou všichni kvůli všemožným slibům, které se nakonec nenaplnili tak otrávení a otupělí, že i když zazní nějaká příznivá zpráva, je nám to jedno. Ale máte pravdu, není radno se veselit dřív, než se něco příznivě očekávaného po slibech opravdu stane. A platí to i o nedávném prohlášení guvernéra ČNB Aleše Michla. Ten řekl, že meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent.
Šéf českého finančního regulátora a dohlížitele nad cenovou a měnovou stabilitou médiím řekl, že trend postupného poklesu inflace začal už v únoru, kdy česká inflace klesla na 16,7 procenta. A protože jsme v Česku, kde je zvykem každou dobrou zprávu či úspěch někoho jiného až do morku kostí zkritizovat, co to jde, už slyším ty hlasy, poukazující na to, že třeba členské země Eurozóny či jiné krajiny takové navyšování cen jako u nás nedeklarují. A mají pravdu. Jen na okraj ale poznamenám, že ta zpráva prosvištěla médii jako blesk, aniž by se nad ní někdo nějak déle pozastavil. Chce se říct proč?
Když se člověk podívá na graf vývoje inflace v tuzemsku (ale i v zahraničí), data naznačují, že by se „zvyšování cen“ mohlo začít propadat stále rychleji do nižších a nižších hladin. Guvernér dále konstatoval, že příští rok bychom se mohli přiblížit k dlouhodobému inflačnímu cíli inflace, který má hodnotu 2 procenta za rok. Ale protože, jak je nutno neustále opakovat, jsme v Česku, všechno je tu relativní. Ale vážně. Rizik spojených s inflací totiž nejen neubývá, ale spíše přibývá. A to nejen kvůli dohadům o stabilizaci veřejného zadlužení a s tím souvisejícími nejrůznějšími změnami, ale třeba i tlakem na rostoucí mzdové požadavky, které by mohly udržet inflaci po delší dobu viditelně nad oním inflačním cílem.
Řada kritiků také míří se svými prohlášeními o tempu zpomalování inflace i na samotnou ČNB. Prý kvůli tomu, že vloni nepokračovala v agresivním potlačování inflace zvyšováním úrokových sazeb, čekáme dnes zbytečně dlouho, až vysoká čísla seskočí níž. Zdá se ale, jak poukazují i některá ekonomická média českého mediálního trhu, že nálada mezi centrálními bankéři k obnovení růstu úrokových sazeb se možná začíná měnit. Ono zvyšování sazeb je totiž zřejmě nejúčinnější zbraní na rostoucí inflaci, zvlášť, když Česko pořád patří mezi několik málo zemí v celé Evropské unii, které bohužel mají tu inflaci stále nejvyšší. Nutno ale říct i to další.
Pravdu totiž mají i ti, kteří poukazují na to, že zvyšování úrokových sazeb není samojediným nástrojem v boji s inflací. Ani stát nesmí rozhazovat, aby neroztáčel inflační spirálu, ani mzdy by se neměly zvyšovat jen kvůli tlaku odborářských bossů. A nesmí se zapomínat ani třeba na odpovídající měnovou politiku, která může rostoucí ceny dobře zbrzdit. Možná si proto říkáte, že by všechny instituce, které mohou do vývoje inflace mluvit, měly svou práci odvádět ne na sto, ale aspoň na sto padesát procent. Ale nesmíme zapomínat ani sami na sebe. Jak se totiž ukazuje, a i řada ekonomů si toho všímá, i veřejný tlak, tak jako v případě vysokých cen potravin, může v boji s inflací účinně zabrat.
Podle některých ekonomů totiž k nečekaně nižší než očekávané inflaci za duben letošního roku v ČR došlo i díky tomu, že ceny potravin vykázaly výraznější než předpokládané zmírnění růstu cen. A protože tu rádi ukazujeme prstem, tak se za laskavé čtenáře ptám, kdo za to může? Inu, jak se objevilo ve virtuálním prostoru, obchodní řetězce zřejmě mohou za to, že ceny potravin klesly víc, a to kvůli tomu, že reagovaly na veřejný tlak, který je spojoval v mnoha případech s neúměrně vysoce nastavenými maržemi, tudíž i výslednými cenami. A pak, že nikdo z nás nemůže nic udělat. Může. Jen se musí chtít.
Související

Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí
komentář , inflace , CZK , ČNB , Aleš Michl , ceny potravin , Vláda ČR , Odbory
Aktuálně se děje
před 36 minutami

Horskou vesničku ve Švýcarsku pohřbil masivní sesuv půdy. Jeden člověk se pohřešuje
před 40 minutami

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii
před 1 hodinou

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak
před 2 hodinami

První letní předpověď počasí. Víkend potěší milovníky tepla
před 3 hodinami

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod
před 4 hodinami

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE
před 9 hodinami

Nezapomenutelný moment: Ewa Farna si zazpívala s Dua Lipou
včera

Prahu čekají víkendové výluky. Tramvaje nahradí metro a dočasně změní trasy
včera

Podvodů na WhatsAppu přibývá. Policisté upozornili na další praktiku
včera

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok
včera

Rusko navrhuje Ukrajině další kolo rozhovorů. Lavrov prozradil detaily
včera

Do čela ČT chce nejméně pět kandidátů. Čtyři prostředí televize dobře znají
včera

Ženu nabádaly hlasy k útoku v obchodním centru. Policie včas zakročila
včera

Záhada jarního počasí. Meteorologové prozradili, zdali je opravdu chladné
včera

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu
včera

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi
včera

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?
včera

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi
včera

Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně
včera
Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Zdroj: Libor Novák