KOMENTÁŘ | Spotřeba energií ukazuje, jak jsou Češi schopni odolávat dezinformacím

Už nějakou dobu může každý obyvatel České republiky na vlastní oči vidět, že cenové křivky klíčových energetických komodit míří setrvale níž a níž. Faktem také je, že tuzemské domácnosti nejen kvůli drahým energiím, ale i hrozbě, že by například zemního plynu nebyl dostatek (lidé tu na jakékoliv doporučení domácích úřadů, aby kvůli potenciálnímu riziku omezení nějakých dodávek, ať už plynu nebo třeba léků, nic doma „nesyslili“, dělají pravý opak), začali výrazně se spotřebou energií šetřit. 

Deník Shopaholičky

A ukazuje se, že to jde. Navíc k rychle klesajícím cenám pomáhá i na zimu mírné počasí, které vyšší spotřebě plynu a elektřiny naštěstí nenahrává. Jenže, co čert nechce, právě úspory a klesající ceny, jsou stále víc ostrým střelivem pro dezinfo scénu, které, aspoň se zdá, věří pořád velké množství Čechů. 

Možná, že si řeknete, že tvrdit, jak z takového informačního zásahu těží a těší extremistickou a populistickou politickou scénu, je nošením dříví do lesa. Jenže, je a není. Je totiž na zváženou, proč obliba „těžby“ politických bodů právě zmíněných hnutí, které, slovy nejen filmového klasika, čo sá dá robiť, terazky oni sedia aj v Parlamentě, ze strachu z nedostatku energií jsou spíše než relevantními argumenty odmítány spíše jako omezování svobody projevu. Ach jo, řeknete si, že?

O tom, že ale opravdu nejde o žádnou banalitu, jak už uvedla řada českých médií, svědčí i nedávný průzkum agentury STEM, který ukazuje, že Češi mají spíše než o nedostatek energií strach ze změn, které s sebou může přinášet například zelená transformace (tzv. Green Deal). A od toho není daleko k tomu, aby lidé místo realitě věřili virtuálním fake news. Komentáře k tomu dodávají, že i kvůli tomu se s tématem dobře naučila pracovat právě dezinformační scéna a populisté.  
 
Pro důkaz netřeba chodit daleko. Nově vyjmenovaný lídr stínové vlády za hnutí Ano do nedávna tak nějak přes rok spolu s dalšími odborníky stínového Anokabinetu požadoval pod pláštíkem údajné asociálnosti stávající vlády zastropování cen. A to ideálně nejen u benzínu. A pak… to byste nevěřili, vlastním uším, když to těmito experty ve vyzdvihované a příkladné zemi, která nejen ceny benzínu zastropovala, tedy v Maďarsku, došlo tak daleko, že benzín nebyl téměř k dostání a s jeho zásobováním to ani dnes není pořád ono a inflace i kvůli tomu vystřeluje stále výš a výš, začali se vymlouvat a tvrdit, že to mysleli jinak. A o postoji k prohraným sázkám, které ve většině za vítězství šéfa hnutí Ano v prezidentské volbě, vsadili většinou ti nejméně majetní, snad ani netřeba mluvit. A pak se divme, že i kvůli takovým dezinfo scéna jásá. Z jejich pohledu jistě hurá! 
 
Tak, aby bylo jasno: Data Amper Meteo, citovaná serverem Aktuálně.cz a která sledují měsíční a týdenní spotřebu elektřiny a plynu, ukazují fakta. Z porovnání dat vyplývá, že v říjnu loňského roku klesla spotřeba zemního plynu oproti průměru z posledních pěti let o více než 16 procent, v listopadu pak o téměř 20 procent. Za celý prosinec pak bylo spotřebováno meziročně o 15,9 procenta plynu méně. A v lednu, byla spotřeba plynu nižší o dalších 19,7 procenta.

A spotřeba elektřiny? I tam se ukazuje, že se dá šetřit. V září loňského roku totiž dle dat Amper Meteo klesla spotřeba oproti průměru z let 2017 až 2021 o necelých pět procent, v říjnu o více než sedm procent, meziročně o 6,2 procenta. V prosinci pak i přes nižší výkon solárních elektráren uspořili Češi meziročně 2,2 procenta elektřiny a v lednu pak byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 6,1 procenta.  
 
A ještě aktuální vývoj cen klíčových komodit. Zemní plyn stojí na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe, která kotuje v aukcích elektrickou energii, a právě zmíněnou komoditu, stojí necelých 64 eur za 1 MWh. Je tedy jen o málo vyšší, než byla cena stejné komodity den po barbarském, agresivním napadení Ukrajiny Ruskem. U ceny elektrické energie je vývoj podobný. Její současná cena nepřekračuje 165 eur 1 MWh. Je ještě jeden důvod, proč konfrontovat dezinfo scénu s fakty, argumenty a realitou z dat. Už nějakou dobu se totiž v tuzemsku mluví o tom, že s cenami energií může, po vzoru ze zahraničí, zahýbat tzv. komunitní výroba elektřiny a její sdílení. 
 
Poradenská a konzultační společnost Cira Advisory, která se zaměřující na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií upozornila na serveru Kurzy.cz právě na to, že právě výše popsané téma je jedním z hodně frekventovaných námětů dezinfo scény. A ta používá téma cirkulární ekonomiky, která hraje klíčovou roli v rámci zelené transformace a dekarbonizace průmyslu v EU, jako typickou dezinformaci. Třeba tvrzením, že cirkulární principy jsou o utahování opasků bez reálného ekonomického přínosu, které navíc povedou ke snižování kvality výrobků. Další mylnou informací je, že cirkulární ekonomika ohrožuje mezinárodní obchod, vede k nové podobě socialismu nebo může evropské hospodářství dovézt do další energetické krize. 
 
Takže až budete zvedat obočí nad tím, kolik lidé i přes srdceryvné a zaručené příběhy o tom, jak někteří z nás téměř kvůli zimě nežijí, dokáží ušetřit na energiích, vězte, že i cenový vývoj má svá pravidla a platí ekonomická pravidla. Třeba to o tom, že nic netrvá věčně, tedy ani krize. A že příčinou současných vysokých cen energií na účtech pro domácnosti a firmy je mimo jiné i to, že dodavatelé ony komodity pro letošní rok nakupovali ještě za loňské vysoké ceny, a že tudíž jejich případné snižování může a bude probíhat až s určitým odstupem na základě dlouhodobějšího vývoje na velkoobchodním trhu. Asi je jednodušší nejen kvůli strachu věřit fake news o tom, že ceny by byly jiné kdyby… Ale žádná kdyby nejsou realita. A ta z dezinfo scény už vůbec ne. 

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Energetika komentář Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 53 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy