Republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump už několikrát prohlašoval, že vyřeší válku na Ukrajině. Problémem ale je, že za posledního dva a půl roku Rusko žádnému diplomatickému nátlaku nepodlehlo a prakticky neexistuje šance, aby právě Trump uspěl. Navíc jít proti oficiální politice Bílého domu může stát exprezidenta další federální obžalobu spojenou s (vlasti)zradou.
Kyjev chce slyšet víc, Moskva vůbec neví, o čem Trump mluví. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dle svých slov rád vyslechne „každou radu, jak dosáhnout spravedlivého míru“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že se Kreml nemůže vyjádřit, „aniž bychom věděli, o co jde“.
Exprezidentův plán tak zřejmě leží jen v jeho hlavě. Nikdo neví, o co se chce ještě před případným startem prezidentského mandátu pokusit – jelikož sliboval, že to vyřeší ještě před lednem, kdy má složit přísahu, pokud bude zvolen.
Místo nástinu řešení spíše ukrajinským představitelům dal důvod prolít studený pot, ruští jsou zcela jistě velmi nervózní. Trumpova prohlášení o ukončení války do čtyřiadvaceti hodin můžou znamenat leccos, ale rozhodně za takto krátkou dobu nemá jak donutit obě strany k příměří či dokonce úplnému ukončení války.
Nepodařilo se to nikomu za posledního dva a půl roku. Ukrajinská strana odmítá přistoupit na požadavky Kremlu, Rusko agresi ještě prohlubuje. Také se ukázalo, že ačkoli má americký prezident neuvěřitelnou moc, tak žádné odsouzení, výzva ani diplomatický tlak nezlomí ruskou vůli válčit za rozšíření „impéria“.
Trump v přesvědčení o své „božskosti“ ale sám věří, že válku dokáže ukončit. Tudíž věří, že sám za sebe dokáže překonat demokratický aparát více než třiceti zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie, které na Moskvu tlačí od samého začátku. Věří, že překoná všechnu vojenskou pomoc zaslanou Ukrajině, aby agresorovi z východu bránila.
Zřejmě si představuje „ukončení války“ lusknutím prstu – co řekne Trump, to platí, a tím se všichni musejí řídit. Zapomíná ale na drobné (významné) záležitosti: mír na Ukrajině není v ruském zájmu – a není dokonce ani v zájmu čínském nebo íránském. Nikdo dobrovolně nepřistoupí na Trumpovy podmínky a Spojené státy (už) nejsou natolik silné, aby dokázaly potlačit zájmy tří rozpínajících se mocností.
Ve skutečnosti ale Trump nemůže sám za sebe zasahovat do jakékoli zahraniční politiky USA bez toho, aby měl federální pověření. Pokud situaci chce řešit ještě před případným nástupem do úřadu, nemůže žádným způsobem jít proti oficiální politice Bílého domu. Hraničit to totiž může s federální obžalobou, kterých má Trump na krku už několik desítek a prezidenství je jedna z mála cest, jak se jich může úspěšně zbavit – tentokrát by ale mohlo jít i o vlastizradu.
Vlastizrady by se dopustil, kdyby vyjednával jménem Spojených států a Rusům jakkoli vyšel vstříc bez toho, aby mu to Washington dovolil. Třetí článek americké ústavy totiž uvádí, že je zrada „výslovně omezena na vedení války proti USA nebo na přiklonění se k jejich nepřátelům a poskytnutí jim pomoci a pohodlí“. Osoba odsouzená za vlastizradu ztrácí právo zastávat veřejnou funkci v USA.
Ať už má tedy Trump v plánu cokoli, rozhodně nemůže jednat, jak se mu zachce. Jako prezident Spojených států sice bude mít větší pravomoci (pokud ho zvolí), ale sám prohlašoval, že válku vyřeší ještě před svým nástupem.
A právě tehdy má možnosti kriticky omezené. Jinak po něm půjdou všechny federální soudy a agentury v USA, nezávisle na tom, jestli právě vede kampaň za zvolení prezidentem nebo už je zvoleným šéfem Bílého domu.
Trump si ani nemůže dovolit Rusku nebo Ukrajině čímkoli hrozit – i kdyby byl zvolen – dokud je v Bílém domě Joe Biden, exprezident nemůže použít žádný federální prostředek k tomu, aby kohokoli donutil ustoupit. Jaderné zbraně jsou samozřejmě pod kontrolou prezidenta a Pentagonu, jakékoli sankce schvaluje ministerstvo financí.
To Trumpa omezuje pouze na jeho vlastní peníze, podporovatele a slova. A ať jsou jeho slova sebevíc silná, nemůže si dovolit nic, dokud se skutečně nestane prezidentem.
Související
Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
komentář , Donald Trump , válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze
včera
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
včera
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
včera
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
včera
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
včera
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
včera
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
včera
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
včera
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
včera
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
včera
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
včera
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
včera
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
včera
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
včera
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
včera
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
včera
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
včera
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
včera
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
včera
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
Dnes odpoledne začnou v Česku volby krajských zastupitelů. V některých částech republiky budou spojeny také s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o složení horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř senátních obvodů v Praze.
Zdroj: Karolína Svobodová