Sklon legendární věže se v průběhu své historie postupně zvětšoval. Šikmá věž v Pise byla nějakou dobu pro veřejnost úplně uzavřena, neboť existovalo velké riziko nebezpečí pro turisty. Otevřela se opět v roce 2001 po masivní rekonstrukci a její sklon se skoro o jeden metr zmenšil. Specialisté říkají, že věž v průběhu dalších dvou sta let bude stabilní.
Věž stojí na Náměstí zázraků v italském městě Pisa, kam každoročně jezdí tisíce turistů. Mramorová budova slouží jako zvonice a je vysoká skoro 56 metrů. Výstavba byla zahájena v roce 1173. Říká se, že sám Leonardo da Vinci prováděl tady své experimenty. V roce 1989, kdy se sklon věže přiblížil pěti metrům, inženýři museli památku zavřít a začaly intenzivní záchranné práce až do roku 2001.
V roce 1911 bylo zjištěno, že sklon každoročně roste o 1,2 mm. Věž byla nakloněná do jedné strany už od samého začátku a existuje domněnka, že její první architekt Bonanno Pisano šetřil na materiálech, aby si mohl vydělat víc peněz. V roce 1185 věž dosáhla výšky tří pater a projevilo se její výrazné naklonění, v důsledku čehož práce byla pozastavená.
O 90 let později se další architekt pokusil zastavit naklánění a následující patra stavět mírně na opačnou stranu, tím chtěl změnit těžiště věže. Budova se měla stát nejvyšší zvonicí své doby, ale stavitele před touto výzvou museli rezignovat. Dnes nejpravděpodobnějším důvodem, proč věž je šikmá jsou horniny nacházející se pod samotnou budovou. Věž má váhu skoro 15 tisíc tun a horniny, na kterých budova stojí jsou příliš měkké, což je způsobeno chybou v začátečním stadiu výstavby její prvním architektem Bonannem.
Při záchranných pracích část měkkého jílovitého podloží nacházející se pod základy věže byla odsávána. Pomocí železných lan je budova teď upevněna hluboko pod zemí a turistům už nic nehrozí. Realizaci projektu se zabývala speciální mezinárodní skupina vědců a inženýrů, práce trvaly přes deset let.
Šikmá věž v Pise není jediná šikmá věž na světě. Podobné budovy existují na každém kontinentu. Sklon má i Chrám Vasila Blaženého nacházející se v Moskvě na Rudém náměstí.
Související
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 1 hodinou
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 2 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 3 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 5 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 6 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 7 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 8 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 8 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 9 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 11 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 12 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 13 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 14 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák