Sklon legendární věže se v průběhu své historie postupně zvětšoval. Šikmá věž v Pise byla nějakou dobu pro veřejnost úplně uzavřena, neboť existovalo velké riziko nebezpečí pro turisty. Otevřela se opět v roce 2001 po masivní rekonstrukci a její sklon se skoro o jeden metr zmenšil. Specialisté říkají, že věž v průběhu dalších dvou sta let bude stabilní.
Věž stojí na Náměstí zázraků v italském městě Pisa, kam každoročně jezdí tisíce turistů. Mramorová budova slouží jako zvonice a je vysoká skoro 56 metrů. Výstavba byla zahájena v roce 1173. Říká se, že sám Leonardo da Vinci prováděl tady své experimenty. V roce 1989, kdy se sklon věže přiblížil pěti metrům, inženýři museli památku zavřít a začaly intenzivní záchranné práce až do roku 2001.
V roce 1911 bylo zjištěno, že sklon každoročně roste o 1,2 mm. Věž byla nakloněná do jedné strany už od samého začátku a existuje domněnka, že její první architekt Bonanno Pisano šetřil na materiálech, aby si mohl vydělat víc peněz. V roce 1185 věž dosáhla výšky tří pater a projevilo se její výrazné naklonění, v důsledku čehož práce byla pozastavená.
O 90 let později se další architekt pokusil zastavit naklánění a následující patra stavět mírně na opačnou stranu, tím chtěl změnit těžiště věže. Budova se měla stát nejvyšší zvonicí své doby, ale stavitele před touto výzvou museli rezignovat. Dnes nejpravděpodobnějším důvodem, proč věž je šikmá jsou horniny nacházející se pod samotnou budovou. Věž má váhu skoro 15 tisíc tun a horniny, na kterých budova stojí jsou příliš měkké, což je způsobeno chybou v začátečním stadiu výstavby její prvním architektem Bonannem.
Při záchranných pracích část měkkého jílovitého podloží nacházející se pod základy věže byla odsávána. Pomocí železných lan je budova teď upevněna hluboko pod zemí a turistům už nic nehrozí. Realizaci projektu se zabývala speciální mezinárodní skupina vědců a inženýrů, práce trvaly přes deset let.
Šikmá věž v Pise není jediná šikmá věž na světě. Podobné budovy existují na každém kontinentu. Sklon má i Chrám Vasila Blaženého nacházející se v Moskvě na Rudém náměstí.
Související
I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?
Zákaz telefonů ve školách: Nizozemí není první. Průkopníci si opatření pochvalují
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 17 minutami
Šestý díl třinácté řady StarDance odstartoval. Kdo soutěž opustí dnes?
před 25 minutami
Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu
před 2 hodinami
Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků
před 3 hodinami
Mír za každou cenu? Bývalý Trumpův poradce prozradil, jak chce dosáhnout konce války
před 4 hodinami
Ruské jednotky v Doněcké oblasti obsadily další vesnice
před 5 hodinami
Německé lékařství v krizi. Situace se zhoršuje každým rokem
před 6 hodinami
ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší
před 7 hodinami
Válka se pro Kyjev nevyvíjí dobře. Rusko upevňuje své postavení, Ukrajina zažívá jednu vlnu teroru za druhou
před 8 hodinami
Zelenskyj: Putinovi nejde o mír, dialog s ním Ukrajina prohraje. Válku musíme ukončit příští rok
před 9 hodinami
Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?
před 10 hodinami
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
před 11 hodinami
Politico: O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit
před 11 hodinami
CNN: COP29 je fraška. Boj proti klimatické krizi se změnil v divadlo plné bojkotů a oslav fosilních paliv
před 13 hodinami
Migrant zaútočil v Německu na policisty. Jedné z nich ukousnul ucho
před 14 hodinami
Počasí v Česku: Meteorologové počítají se změnou charakteru počasí
včera
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
včera
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
včera
Nové ohnisko ptačí chřipky. Testy ho potvrdily na Klatovsku
včera
Klimatické konference ztrácí smysl? Aktivisté upozornili na zásadní problém
včera
Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací
Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.
Zdroj: Libor Novák