I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?

Základ každých těstovin tvořily pšenice a voda. Z těchto surovin se pravděpodobně vyráběly těstoviny již v časech starověku. Nejstarší písemný doklad o existenci těstovin se dochoval z 1. století našeho letopočtu, a to z tzv. Apiciovy knihy, tedy z jedné s nejstarších kuchařských knih, kde se nachází zmínky o pokrmu vařeném z masa a těstovin označovaných jako „lagana“. Právě z tohoto slova později vzniklo pojmenování lasagní.

Další zprávy o těstovinách pocházejí až ze středověku, z 12. století, a to opět z Itálie, kde se již tehdy sušené těstoviny vyráběly ve velkém. Výrobou těstovin byla v té době proslulá zejména Sicílie, hlavně okolí Palerma. Dle dochovaných dobových zpráv právě z této oblasti probíhala distribuce těstovin do různých koutů křesťanského i muslimského světa. Údajně odtud každý den odplouvalo několik lodí plně naložených těstovinami. V severním Toskánsku se zase v průběhu 13. století ve velkém produkovaly dlouhé tenké sušené nudle. V 15. století se výroba těstovin rozšířila i do dalších krajů Itálie, nikdy ovšem nezakořenila v částech severní a střední Itálie. Tam se dělaly a využívaly jenom v omezeném množství těstoviny čerstvé, nesušené. Až do 16. století byly ovšem výrobou i konzumací těstovin proslulí hlavně lidé na Sicílii. Ti znali těstoviny dlouhé i krátké, oblíbené zde byly i těstoviny plněné. Z těstovin se chystaly pokrmy slané i sladké.

Mnohé kuchařské předpisy na těstoviny jsou známy z území Itálie ze 14. století. O něco později se těstovinové recepty objevily také v Anglii. U nás je obsahují kuchařské knihy až z mnohem pozdější doby, ze 17. a 18. století. To si naši předci vařili zvláštní taštičky z nudlového těsta s nejrůznějšími náplněmi. V průběhu 18. a 19. století se na našem území již těstoviny vařily poměrně běžně, ať už coby zavářka do polévky, špagety nebo flíčky.

Těstoviny, to dlouho nebyla žádná levná záležitost. Na počátku 16. století se sice na Sicílii hovořilo o těstovinách jako o základní potravině, která by měla být dostupná každému člověku, a proto i stát stanovil jejich možnou maximální prodejní cenu, i přesto se však nabízely za třikrát vyšší hodnotu než třeba chléb. Až během 17. století začala cena těstovin na trhu klesat. To souviselo i s faktem, že se v té době již používaly k výrobě těstovin speciální mechanické lisy, a tak se jejich produkce mohla velmi rychle znásobit. V Itálii se těstoviny rázem ocitly na každodenním jídelníčku, a to nejčastěji v kombinaci se sýry.

Vysvětlení, proč měli v Itálii těstoviny v oblibě více než ve zbytku Evropy, je poměrně prosté. Na území Itálie, v jižní zemi, se totiž pěstovala tvrdá pšenice obsahující vysoké množství lepku, a právě ta je velice vhodná pro výrobu trvanlivých sušených těstovin. Oproti tomu v prostoru střední Evropy, a tedy i v našich zemích, rostla měkká pšenice s nižším obsahem lepku, a ta nebyla pro přípravu těstovin zrovna nejlepší.