Víte, že těstoviny mají svůj mezinárodní den? Od roku 1998 připadá na 25. října. Těstoviny dnes patří mezi velice oblíbené pokrmy a zřejmě tomu bylo podobně i v minulosti. Historie těstovin sahá až do dob starověku a není překvapením, že o nich pochází nejstarší a nejhojnější zmínky z oblasti dnešní Itálie. A kdy se těstoviny rozšířily u nás?
Základ každých těstovin tvořily pšenice a voda. Z těchto surovin se pravděpodobně vyráběly těstoviny již v časech starověku. Nejstarší písemný doklad o existenci těstovin se dochoval z 1. století našeho letopočtu, a to z tzv. Apiciovy knihy, tedy z jedné s nejstarších kuchařských knih, kde se nachází zmínky o pokrmu vařeném z masa a těstovin označovaných jako „lagana“. Právě z tohoto slova později vzniklo pojmenování lasagní.
Další zprávy o těstovinách pocházejí až ze středověku, z 12. století, a to opět z Itálie, kde se již tehdy sušené těstoviny vyráběly ve velkém. Výrobou těstovin byla v té době proslulá zejména Sicílie, hlavně okolí Palerma. Dle dochovaných dobových zpráv právě z této oblasti probíhala distribuce těstovin do různých koutů křesťanského i muslimského světa. Údajně odtud každý den odplouvalo několik lodí plně naložených těstovinami. V severním Toskánsku se zase v průběhu 13. století ve velkém produkovaly dlouhé tenké sušené nudle. V 15. století se výroba těstovin rozšířila i do dalších krajů Itálie, nikdy ovšem nezakořenila v částech severní a střední Itálie. Tam se dělaly a využívaly jenom v omezeném množství těstoviny čerstvé, nesušené. Až do 16. století byly ovšem výrobou i konzumací těstovin proslulí hlavně lidé na Sicílii. Ti znali těstoviny dlouhé i krátké, oblíbené zde byly i těstoviny plněné. Z těstovin se chystaly pokrmy slané i sladké.
Mnohé kuchařské předpisy na těstoviny jsou známy z území Itálie ze 14. století. O něco později se těstovinové recepty objevily také v Anglii. U nás je obsahují kuchařské knihy až z mnohem pozdější doby, ze 17. a 18. století. To si naši předci vařili zvláštní taštičky z nudlového těsta s nejrůznějšími náplněmi. V průběhu 18. a 19. století se na našem území již těstoviny vařily poměrně běžně, ať už coby zavářka do polévky, špagety nebo flíčky.
Těstoviny, to dlouho nebyla žádná levná záležitost. Na počátku 16. století se sice na Sicílii hovořilo o těstovinách jako o základní potravině, která by měla být dostupná každému člověku, a proto i stát stanovil jejich možnou maximální prodejní cenu, i přesto se však nabízely za třikrát vyšší hodnotu než třeba chléb. Až během 17. století začala cena těstovin na trhu klesat. To souviselo i s faktem, že se v té době již používaly k výrobě těstovin speciální mechanické lisy, a tak se jejich produkce mohla velmi rychle znásobit. V Itálii se těstoviny rázem ocitly na každodenním jídelníčku, a to nejčastěji v kombinaci se sýry.
Vysvětlení, proč měli v Itálii těstoviny v oblibě více než ve zbytku Evropy, je poměrně prosté. Na území Itálie, v jižní zemi, se totiž pěstovala tvrdá pšenice obsahující vysoké množství lepku, a právě ta je velice vhodná pro výrobu trvanlivých sušených těstovin. Oproti tomu v prostoru střední Evropy, a tedy i v našich zemích, rostla měkká pšenice s nižším obsahem lepku, a ta nebyla pro přípravu těstovin zrovna nejlepší.
Související
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
potraviny jídlo , Itálie , recepty, vaření
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák