Víte, že těstoviny mají svůj mezinárodní den? Od roku 1998 připadá na 25. října. Těstoviny dnes patří mezi velice oblíbené pokrmy a zřejmě tomu bylo podobně i v minulosti. Historie těstovin sahá až do dob starověku a není překvapením, že o nich pochází nejstarší a nejhojnější zmínky z oblasti dnešní Itálie. A kdy se těstoviny rozšířily u nás?
Základ každých těstovin tvořily pšenice a voda. Z těchto surovin se pravděpodobně vyráběly těstoviny již v časech starověku. Nejstarší písemný doklad o existenci těstovin se dochoval z 1. století našeho letopočtu, a to z tzv. Apiciovy knihy, tedy z jedné s nejstarších kuchařských knih, kde se nachází zmínky o pokrmu vařeném z masa a těstovin označovaných jako „lagana“. Právě z tohoto slova později vzniklo pojmenování lasagní.
Další zprávy o těstovinách pocházejí až ze středověku, z 12. století, a to opět z Itálie, kde se již tehdy sušené těstoviny vyráběly ve velkém. Výrobou těstovin byla v té době proslulá zejména Sicílie, hlavně okolí Palerma. Dle dochovaných dobových zpráv právě z této oblasti probíhala distribuce těstovin do různých koutů křesťanského i muslimského světa. Údajně odtud každý den odplouvalo několik lodí plně naložených těstovinami. V severním Toskánsku se zase v průběhu 13. století ve velkém produkovaly dlouhé tenké sušené nudle. V 15. století se výroba těstovin rozšířila i do dalších krajů Itálie, nikdy ovšem nezakořenila v částech severní a střední Itálie. Tam se dělaly a využívaly jenom v omezeném množství těstoviny čerstvé, nesušené. Až do 16. století byly ovšem výrobou i konzumací těstovin proslulí hlavně lidé na Sicílii. Ti znali těstoviny dlouhé i krátké, oblíbené zde byly i těstoviny plněné. Z těstovin se chystaly pokrmy slané i sladké.
Mnohé kuchařské předpisy na těstoviny jsou známy z území Itálie ze 14. století. O něco později se těstovinové recepty objevily také v Anglii. U nás je obsahují kuchařské knihy až z mnohem pozdější doby, ze 17. a 18. století. To si naši předci vařili zvláštní taštičky z nudlového těsta s nejrůznějšími náplněmi. V průběhu 18. a 19. století se na našem území již těstoviny vařily poměrně běžně, ať už coby zavářka do polévky, špagety nebo flíčky.
Těstoviny, to dlouho nebyla žádná levná záležitost. Na počátku 16. století se sice na Sicílii hovořilo o těstovinách jako o základní potravině, která by měla být dostupná každému člověku, a proto i stát stanovil jejich možnou maximální prodejní cenu, i přesto se však nabízely za třikrát vyšší hodnotu než třeba chléb. Až během 17. století začala cena těstovin na trhu klesat. To souviselo i s faktem, že se v té době již používaly k výrobě těstovin speciální mechanické lisy, a tak se jejich produkce mohla velmi rychle znásobit. V Itálii se těstoviny rázem ocitly na každodenním jídelníčku, a to nejčastěji v kombinaci se sýry.
Vysvětlení, proč měli v Itálii těstoviny v oblibě více než ve zbytku Evropy, je poměrně prosté. Na území Itálie, v jižní zemi, se totiž pěstovala tvrdá pšenice obsahující vysoké množství lepku, a právě ta je velice vhodná pro výrobu trvanlivých sušených těstovin. Oproti tomu v prostoru střední Evropy, a tedy i v našich zemích, rostla měkká pšenice s nižším obsahem lepku, a ta nebyla pro přípravu těstovin zrovna nejlepší.
Související
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
potraviny jídlo , Itálie , recepty, vaření
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák