Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?

Na monitoru se objevuje řada živých záběrů z dronů, které snímají bojiště v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly od srpna čelí ruským jednotkám. Před monitorem sedí ukrajinský důstojník, jehož oči jsou upřeny na obrazovku. Kousek za ním se shlukují další důstojníci kolem velké papírové mapy, na níž se vinou složité linie ukrajinských a ruských vojenských pozic.

Záběry z dronů byly autentické. Boje na mapě však byly pouze simulací. Důstojník, který monitoroval záznam, neměl žádné jednotky pod svou kontrolou, stejně jako ostatní důstojníci, kteří se sešli kolem počítačů, uvedl server Defense One.

Tito ukrajinští důstojníci se však nezabývali reálnými boji, ale účastnili se výcviku v rámci intenzivního 21denního kurzu, který se konal v Polsku v rámci Evropské unie, jejíž členské státy pomáhají s výcvikem ukrajinské armády. Drželi se přitom pouze fiktivní scénáře – záběry z dronů byly součástí cvičení, o jehož podrobnostech nechtěli ukrajinští důstojníci prozradit nic konkrétního, kvůli bezpečnostním opatřením.

Ve třetím roce ruské invaze na Ukrajinu čelí ukrajinská armáda neuvěřitelným výzvám, zejména co se týče lidských zdrojů a zkušeností. Tuto mezeru se západní státy snaží vyplnit kvalitním výcvikem. Vojenské složky NATO často poukazují na to, že jejich vysoce kvalitní tréninkové metody, které kladou důraz na iniciativu, představují klíčovou výhodu, jež pomáhá ukrajinským silám v boji proti mnohem silnějšímu ruskému protivníkovi.

Polští instruktoři, ukrajinští školitelé a ukrajinští vojáci potvrzují, že tento výcvik začíná přinášet ovoce. Kvůli bezpečnostním důvodům však všechny vojáky, kteří se na výcviku podílejí, označují pouze jejich národností a profesí, aby chránili jejich anonymitu před ruskými sabotážními pokusy, které se soustředí na Polsko.

Přestože se ukrajinská armáda potýká s neustálými ztrátami na frontě, je výcvik nových vojáků stále důležitý. I když Kyjev brání 600 kilometrů dlouhou frontovou linii proti ruským útokům, polští a ukrajinští důstojníci tvrdí, že je potřeba rychle vyškolit nové vojáky, aby se dostali zpět na bojiště co nejdříve.

Výběr vojáků pro tento výcvik má však své nedostatky, což komplikuje proces přípravy a nutí instruktory a studenty neustále se přizpůsobovat změnám.

Ztráty na ruské straně se odhadují na 600 000 vojáků, mrtvých a raněných. Tento počet daleko přesahuje odhadovanou velikost ruské armády na začátku války, která měla 360 000 vojáků. Jsou to největší ztráty, které ruská armáda utrpěla od dob druhé světové války.

Ukrajinské ztráty také nejsou zanedbatelné – odhaduje se, že země přišla o 80 000 vojáků a dalších 400 000 bylo zraněno. Mnohé ukrajinské jednotky jsou vyčerpány, bojují s menším počtem vojáků, než potřebují, a jsou zoufale závislé na munici. Mezitím Rusko využívá svou převahu v materiálu a lidech k prorážení ukrajinských linií v oblastech, které byly kdysi považovány za bezpečné.

Spojené státy a jejich spojenci v NATO se zaměřili na doplnění ukrajinských ztrát prostřednictvím výcviku. Jednou z největších iniciativ je Evropská vojenská pomocná mise pro Ukrajinu (EUMAM), která koordinuje výcvik vojáků z členských států EU.

V roce 2023 bylo v Polsku vyškoleno 10 528 vojáků v rámci této mise, a v roce 2024 se očekává, že Polsko vyškolí přibližně 12 000, což představuje pětinu celkového cíle EU, který činí 60 000 vojáků.

Tato mezinárodní mise zahrnuje specialisty, jako jsou medici, ženisté, dělostřelci, tankisté a další odborníci, kteří buď zlepšují své dovednosti, nebo se je učí novým. Dále se zde konají kurzy zaměřené na vedení, včetně výcviku velitelů čet, poddůstojníků, štábních důstojníků batalionů a brigádních štábů.

Polský zástupce velitele výcviku tvrdí, že Ukrajinci vidí zvláštní hodnotu v tom, že se učí metody hodnocení škod způsobených bojem podle standardů NATO, a to včetně civilně-vojenských vztahů, elektronické války a nouzového lékařského výcviku.

V průběhu výcviku mají ukrajinští vojáci možnost trénovat v reálných bojových scénářích, některé z nich byly inspirovány skutečnými bitvami, ve kterých bojovali. Ukrajinci také přivážejí vlastní drony, včetně těch, které jsou vyzbrojené.

Přestože výcvik je nezbytný, Ukrajina čelí problémům, které snižují jeho účinnost. Většina kurzů trvá pouze měsíc nebo o něco déle – mnohem kratší dobu než obdobné výcvikové programy ve západních armádách, které trvají několik měsíců. To znamená, že výcvik se zaměřuje pouze na to, co vojáci „musí umět“.

Programy, které mají za cíl vyškolit ukrajinské instruktory, kteří by následně trénovali další vojáky přímo na Ukrajině, čelí obtížím. Jakmile voják proškolí určitou dovednost, je často poslán zpět na frontu, kde se jeho dovednosti mohou vytratit, pokud je zabit.

Ve výcviku brigád je situace podobná. Výcvik je rychlý a nedává mnoho prostoru pro rozvoj, což je výzvou pro Ukrajinu, která potřebuje nejen nové vojáky, ale i kvalitní velitelské štáby, které byly identifikovány jako klíčový problém v ukrajinské armádě. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Analýza

Příměří v nedohlednu. Rusko podniká kroky, které svědčí o touze nadále válčit

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje navzdory rostoucímu diplomatickému tlaku, který iniciuje administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Kreml zřejmě využívá dialog jako nástroj k prodlužování války, zatímco v zákulisí chystá další eskalaci. Zatímco se Moskva snaží vyvolat zdání zájmu o jednání, mobilizuje až 160 tisíc nových vojáků. Rovněž spoléhá na vojenskou pomoc ze Severní Koreje, která zahrnuje živou sílu, dělostřeleckou techniku i balistické rakety.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelci zadrželi dvě britské poslankyně. Vyhodili je ze země

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

S USA chce o clech jednat 50 zemí. Rusko si pochvaluje, že na ně je Trump neuvalil

Nová obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolala po celém světě vlnu diplomatických reakcí. Poté, co vešly v platnost nové 10% cla na většinu dovozu do USA, oznámil ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu Kevin Hassett, že více než 50 zemí již kontaktovalo americkou vládu s žádostí o jednání.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

oděvy

Konec levého oblečení a elektroniky? Svět jak ho známe skončil, připravme se na změny, varují Britové

Britská vláda i Evropská unie čelí novému obchodnímu otřesu, který vyvolala razantní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco Spojené státy sáhly k ochranářským opatřením v podobě vysokých tarifů na dovoz z Evropy, Asie i rozvojových zemí, v Londýně i Bruselu se připravují reakce, které mohou znamenat zásadní zlom v dosavadních globálních obchodních vztazích.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Elon Musk

Proti Trumpovi už se staví i Musk. Chce nulová cla mezi USA a EU

Šéf Tesly a vládní činitel Elon Musk v sobotu veřejně podpořil myšlenku zrušení všech cel a vytvoření zón volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jeho prohlášení přichází jen pár dní poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nová cla na dovoz z EU a dalších zemí, čímž odstartoval novou vlnu obchodních napětí.

před 8 hodinami

Demonstrace v USA proti Trumpovi

1200 měst ve všech 50 státech. USA otřásají protesty proti Trumpovi

V sobotu se napříč Spojenými státy uskutečnila největší vlna protivládních protestů od nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Tisíce lidí vyšly do ulic ve více než 1 200 lokalitách všech 50 států. Protestní akce se konaly i v zahraničí – například v Londýně, Paříži nebo Berlíně.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Žádné příměří neexistuje, útoky pokračují. Jak Putinův vyslanec obelhal USA?

Minulý týden přiletěl Kirill Dmitrijev, hlavní investiční emisář ruského prezidenta Vladimira Putina, na návštěvu do Bílého domu. Setkání se odehrálo takřka bez povšimnutí veřejnosti – a zcela záměrně. Přesto vyvolalo silné obavy, zda administrativa Donalda Trumpa skutečně usiluje o mír nebo se stává nástrojem ruské diplomacie.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

před 13 hodinami

Aktualizováno před 18 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Další incident na motokrosu. Dívku zranila motorka, která vyletěla mezi diváky

K vážnému incidentu došlo v sobotu na motokrosových závodech na Prachaticku. Jedna z motorek se dostala mezi diváky a vážně zranila nezletilou dívku. Případem se zabývá policie, o případu informovala na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy