Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?

Na monitoru se objevuje řada živých záběrů z dronů, které snímají bojiště v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly od srpna čelí ruským jednotkám. Před monitorem sedí ukrajinský důstojník, jehož oči jsou upřeny na obrazovku. Kousek za ním se shlukují další důstojníci kolem velké papírové mapy, na níž se vinou složité linie ukrajinských a ruských vojenských pozic.

Záběry z dronů byly autentické. Boje na mapě však byly pouze simulací. Důstojník, který monitoroval záznam, neměl žádné jednotky pod svou kontrolou, stejně jako ostatní důstojníci, kteří se sešli kolem počítačů, uvedl server Defense One.

Tito ukrajinští důstojníci se však nezabývali reálnými boji, ale účastnili se výcviku v rámci intenzivního 21denního kurzu, který se konal v Polsku v rámci Evropské unie, jejíž členské státy pomáhají s výcvikem ukrajinské armády. Drželi se přitom pouze fiktivní scénáře – záběry z dronů byly součástí cvičení, o jehož podrobnostech nechtěli ukrajinští důstojníci prozradit nic konkrétního, kvůli bezpečnostním opatřením.

Ve třetím roce ruské invaze na Ukrajinu čelí ukrajinská armáda neuvěřitelným výzvám, zejména co se týče lidských zdrojů a zkušeností. Tuto mezeru se západní státy snaží vyplnit kvalitním výcvikem. Vojenské složky NATO často poukazují na to, že jejich vysoce kvalitní tréninkové metody, které kladou důraz na iniciativu, představují klíčovou výhodu, jež pomáhá ukrajinským silám v boji proti mnohem silnějšímu ruskému protivníkovi.

Polští instruktoři, ukrajinští školitelé a ukrajinští vojáci potvrzují, že tento výcvik začíná přinášet ovoce. Kvůli bezpečnostním důvodům však všechny vojáky, kteří se na výcviku podílejí, označují pouze jejich národností a profesí, aby chránili jejich anonymitu před ruskými sabotážními pokusy, které se soustředí na Polsko.

Přestože se ukrajinská armáda potýká s neustálými ztrátami na frontě, je výcvik nových vojáků stále důležitý. I když Kyjev brání 600 kilometrů dlouhou frontovou linii proti ruským útokům, polští a ukrajinští důstojníci tvrdí, že je potřeba rychle vyškolit nové vojáky, aby se dostali zpět na bojiště co nejdříve.

Výběr vojáků pro tento výcvik má však své nedostatky, což komplikuje proces přípravy a nutí instruktory a studenty neustále se přizpůsobovat změnám.

Ztráty na ruské straně se odhadují na 600 000 vojáků, mrtvých a raněných. Tento počet daleko přesahuje odhadovanou velikost ruské armády na začátku války, která měla 360 000 vojáků. Jsou to největší ztráty, které ruská armáda utrpěla od dob druhé světové války.

Ukrajinské ztráty také nejsou zanedbatelné – odhaduje se, že země přišla o 80 000 vojáků a dalších 400 000 bylo zraněno. Mnohé ukrajinské jednotky jsou vyčerpány, bojují s menším počtem vojáků, než potřebují, a jsou zoufale závislé na munici. Mezitím Rusko využívá svou převahu v materiálu a lidech k prorážení ukrajinských linií v oblastech, které byly kdysi považovány za bezpečné.

Spojené státy a jejich spojenci v NATO se zaměřili na doplnění ukrajinských ztrát prostřednictvím výcviku. Jednou z největších iniciativ je Evropská vojenská pomocná mise pro Ukrajinu (EUMAM), která koordinuje výcvik vojáků z členských států EU.

V roce 2023 bylo v Polsku vyškoleno 10 528 vojáků v rámci této mise, a v roce 2024 se očekává, že Polsko vyškolí přibližně 12 000, což představuje pětinu celkového cíle EU, který činí 60 000 vojáků.

Tato mezinárodní mise zahrnuje specialisty, jako jsou medici, ženisté, dělostřelci, tankisté a další odborníci, kteří buď zlepšují své dovednosti, nebo se je učí novým. Dále se zde konají kurzy zaměřené na vedení, včetně výcviku velitelů čet, poddůstojníků, štábních důstojníků batalionů a brigádních štábů.

Polský zástupce velitele výcviku tvrdí, že Ukrajinci vidí zvláštní hodnotu v tom, že se učí metody hodnocení škod způsobených bojem podle standardů NATO, a to včetně civilně-vojenských vztahů, elektronické války a nouzového lékařského výcviku.

V průběhu výcviku mají ukrajinští vojáci možnost trénovat v reálných bojových scénářích, některé z nich byly inspirovány skutečnými bitvami, ve kterých bojovali. Ukrajinci také přivážejí vlastní drony, včetně těch, které jsou vyzbrojené.

Přestože výcvik je nezbytný, Ukrajina čelí problémům, které snižují jeho účinnost. Většina kurzů trvá pouze měsíc nebo o něco déle – mnohem kratší dobu než obdobné výcvikové programy ve západních armádách, které trvají několik měsíců. To znamená, že výcvik se zaměřuje pouze na to, co vojáci „musí umět“.

Programy, které mají za cíl vyškolit ukrajinské instruktory, kteří by následně trénovali další vojáky přímo na Ukrajině, čelí obtížím. Jakmile voják proškolí určitou dovednost, je často poslán zpět na frontu, kde se jeho dovednosti mohou vytratit, pokud je zabit.

Ve výcviku brigád je situace podobná. Výcvik je rychlý a nedává mnoho prostoru pro rozvoj, což je výzvou pro Ukrajinu, která potřebuje nejen nové vojáky, ale i kvalitní velitelské štáby, které byly identifikovány jako klíčový problém v ukrajinské armádě. 

Související

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.
Ruská armáda, ilustrační foto

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

před 2 hodinami

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 11 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 12 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 12 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 14 hodinami

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

Teplejší počasí si dává delší pauzu. Česko se musí připravit na něco jiného

Česko si v uplynulém týdnu užilo letních teplot, ale již v neděli se výrazně ochladilo. Návrat teplejšího počasí zatím není ve výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Naopak, na horách by dokonce ještě mohlo sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy