Dětská práce se pojila zejména s válkami, skoncovat s ní nebylo jednoduché

Na 12. června připadá Světový den proti dětské práci. Ten vyhlásila Organizace spojených národů s cílem upozornit na problém dětské práce, který je mnohde stále aktuální. Také u nás byla v minulosti dětská práce poměrně běžnou praxí, a to výrazněji během válek. Ačkoliv se snažil s prací dětí skoncovat již v 19. století císař František Josef I., ještě v minulém století děti pracovaly velice často.

Dětství bylo v minulosti velice krátkou etapou v životě člověka. V aristokratických nebo bohatých měšťanských rodinách se již od útlého věku důrazně dbalo na vzdělání, a děti v tomto prostředí tak neměly čas ani prostor na nějaké radovánky. V chudých rodinách se zase děti musely co nejdříve zapojit do práce a výdělečné činnosti, aby přispěly do domácnosti nějakou tou korunou nebo alespoň pomohly na poli či v hospodářství. Volný čas, jako ho mají děti dnes, v minulosti prakticky neexistoval.

Dětská práce je dnes spojována nejvíce s prostředím tzv. rozvojových zemí, hluboce zakořeněna byla v historii ovšem také na území Evropy. Když pomineme práci v domácnosti, na polnostech nebo v rodinných podnicích, pracovaly děti například v továrnách, v prádelnách nebo dokonce v dolech. V našich zemích coby součásti Habsburské monarchie byla dětská práce poprvé výrazněji omezena v souvislosti se zavedením povinné školní docházky, oproti tomu ve stejné době, tedy ve druhé polovině 18. století, kupříkladu v Anglii dětská práce dosáhla svého vrcholu, což tehdy zakomponoval do svých děl i známý spisovatel Charles Dickens.

V průběhu 19. století se objevovaly snahy zákonodárců dětskou práci omezit. V již zmíněné Anglii mohly od roku 1833 pracovat v textilních továrnách děti od devíti let věku, ne mladší, což bylo dříve poměrně běžné. Dětem se navíc upravovala pracovní doba na maximálně 12 hodin denně. Dnes se nám výše uvedené může zdát vůči takto malým dětem kruté, v tehdejší době se jim ale skutečně ulevilo. Navzdory zákonům ovšem ještě během 19. století někde pracovaly děti již od pěti let!

Chlapci (ale občas také děvčata) pracovali poměrně často v hlubinných dolech. Takto těžkou dřinu vykonávaly až do roku 1900 v Anglii i desetileté děti, tehdy zákon teprve stanovil minimální věk pro takové zaměstnání na 13 let. Ne vždy se však nařízení poctivě dodržovalo. V dolech v té době pracovalo několik tisíc dětí.

V Rakousku-Uhersku se snažil s dětskou prací nadobro skoncovat císař František Josef I., který ji nejprve v roce 1859 omezil pro jedince od 10 let věku a na maximálně 10 až 12 hodin denně – horní hranice platila pro děti od 14 let. V továrnách mohly děti pracovat pouze se svolením obecního úřadu. Zrušení dětské práce rakouský císař legislativně schválil v roce 1885. Fakticky však děti v monarchii pracovaly nadále, a to zejména v chudých rodinách. Práce dětí se nicméně skutečně alespoň omezila a děti na nějaký čas prakticky zmizely z průmyslových továren. Změna ale nastala s první světovou válkou. Muži, živitelé rodin, byli povoláni na frontu, a tak musely začít vydělávat peníze ženy a mnohdy také děti. Právě válka u nás byla tím nejzásadnějším faktorem, který měl na svědomí masivní nárůst počtu pracujících dětí. Ty se tak vrátily do továren a také se zařadily do zbrojního průmyslu, kdy ve fabrikách nejčastěji třídily náboje. Za první světové války se děti uplatnily rovněž v textilním průmyslu: věnovaly se výrobě textilií nebo šití oděvů z laciných materiálů. Některé děti převzaly práci svých na frontu odvedených příbuzných v rodinných podnicích.

Po první světové válce, v roce 1919, u nás znovu vyšel zákon zakazující dětskou práci. I ten býval ovšem poměrně často porušován.

Související

Více souvisejících

děti práce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

film Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli

České filmy a alkohol. Které tuzemské snímky reflektují alkoholismus?

Divácký hit Zápisník alkoholičky vzal kina útokem a připsal si v rámci českých filmů, v co do počtu návštěvnosti, nejúspěšnější víkendový start roku. Alkoholismus se však napříč dějinami české kinematografie objevoval častěji a uvedení nového filmu Dana Svátka, jenž stejnou problematiku rozvinul i v Úsměvech smutných mužů, je ideální příležitostí k tomu, abychom se za některými díly ohlédli. 

včera

včera

včera

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hudebník a politik Petr Hannig je po mrtvici ve vážném stavu. Nemůže se hýbat ani dýchat

Hudebník, producent a politik Petr Hannig je ve vážném stavu po těžké mrtvici. Podle týdeníku Rytmus života je při vědomí, ale nemůže mluvit ani se hýbat a k dýchání potřebuje kyslíkovou podporu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy