Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.
V zemi zdecimované válkou zvolil rodák z rakouského Braunau na Innu (narozen 20. dubna 1889) jednoduchou metodu: pomocí zdánlivě otcovské péče přesvědčit občany, aby se vzdali své svobodné vůle ve prospěch sociálních výhod. Mentalitu nižších vrstev poznal dokonale, když se ještě před první světovou válkou všelijak protloukal bez prostředků a bez rodiny (matka zemřela čtyři roky po otci, když bylo Hitlerovi 18 let). Reálné gymnázium nedokončil kvůli přihlášce na Akademii výtvarných umění, kam ho ale nevzali, a tak se živil jako dělník na stavbách a prodával své kresby.
Po vítězství revoluce v Rusku ještě zesílila jeho nenávist k marxismu a Židům a v roce 1919 vstoupil Hitler jako třicetiletý do strany práce. Ta se o rok později přejmenovala na Nacionálně socialistickou dělnickou stranu Německa (NSDAP) a Hitler se stal jejím předsedou. Po neúspěšném pokusu o puč v listopadu 1923 byla strana zakázána a Hitler skončil ve vězení, kde si z pětiletého trestu odpykal jen rok a kde sepsal Mein Kampf (Můj boj). Již z této knihy, v níž formuloval program NSDAP, bylo možné vyčíst zrůdnost nacistické ideologie, která prosazuje stát řízený nejvyšším vůdcem a nadřazenost jedné rasy, oprávněné porobit si a likvidovat rasy ostatní. Jako další cíle vytyčil Hitler životní prostor a světovládu německého národa.
V roce 1925 obnovil Hitler NSDAP, která zahájila hon na voliče líbivými hesly o sjednocení velkého národa a vymazání sociálních rozdílů. Zatímco v roce 1928 získala v parlamentních volbách jen asi dvě procenta hlasů, v září 1930 (po vypuknutí velké hospodářské krize) to bylo zhruba devětkrát tolik a v červenci 1932 se s necelými 38 procenty hlasů stala nejsilnější v parlamentu. Říšským kancléřem byl Hitler jmenován 30. ledna 1933, a to i díky konzervativcům, kteří věřili, že mu "vytvořili pouze určitý rámec" a že ho tím "zkrotili".
Opak byl pravdou. Odpůrce ve straně zlikvidoval tento Hitler během "noci dlouhých nožů" (červen 1934) a jeho ministr osvěty a propagandy Joseph Goebbels zahájil fanatizování davů nacistickou ideologií. V září 1935 vyhlásil Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku zákony, na jejichž základě pod záminkou ochrany "německé cti a krve" likvidoval každého, kdo nemohl prokázat "árijský původ". Týkaly se zejména Židů, jichž v německých koncentračních táborech zahynulo na šest milionů.
Své velmocenské ambice začal Hitler realizovat připojením Sárska (1935), Rakouska (1938) a českého pohraničí (1938) k Německu a zřízením protektorátu Čechy a Morava (1939). Přepadením Polska v září 1939 zahájil druhou světovou válku, která se stala nejkrvavějším konfliktem v dějinách lidstva. Odhady obětí se pohybují od 35 do 60 milionů.
Podle amerického historika Rudolpha Rummela je Hitler s téměř 21 miliony obětí na třetím místě v žebříčků největších masových vrahů 20. století. Předstihli jej dva komunističtí diktátoři, sovětský Josif Stalin, jenž má dle Rummela za 24 let vlády (1929-1953) na svědomí 42,7 milionu obětí, a čínský Mao Ce-tung, za jehož třiapadesátiletého panování (1923-1976) zahynulo 37,8 milionu lidí.
Na Hitlera bylo spácháno několik atentátů, žádný z nich ale nebyl úspěšný. K nejznámějším patří operace Valkýra, již vedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg a jež měla Hitlera zabít v červenci 1944 v Rastenburgu časovanou bombou. Jako první se Hitlera pokusil zastřelit již v listopadu 1938 v Mnichově švýcarský student teologie Maurice Bavaud.
Nacistického vůdce se svět zbavil až v dubnu 1945, když spáchal sebevraždu v berlínském bunkru. Učinil tak společně se svou čerstvou novomanželkou Evou Braunovou. Jejich těla byla na Hitlerův příkaz vynesena před bunkr, polita benzínem a spálena.
Později se nicméně objevilo mnoho spekulací, že se Hitlerovi podařilo utéct. Podezřením, že po válce uprchl v ponorce do Argentiny, se zabývali i američtí vyšetřovatelé, jak vyplynulo z odtajněných informací, které byly vloni v dubnu zveřejněny na webu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). FBI nakonec udání odložil, protože postrádal "podstatné informace", které by jeho pravdivost potvrzovaly.
A vloni v listopadu oznámilo rakouské ministerstvo vnitra, že rodný dům Hitlera v Braunau bude využívat policie: "Tím, že dům bude v budoucnu využívat policie, dáváme jasně najevo, že budova už nikdy nemůže sloužit jako vzpomínka na nacismus," prohlásil tehdejší rakouský ministr vnitra Wolfgang Peschorn.
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Operace Barbarossa začala před 82 lety. Němci dokázali Sověty paralyzovat jen dočasně
Adolf Hitler , II. světová válka , historie , Německo , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 51 minutami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 1 hodinou
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 1 hodinou
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 2 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 2 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 3 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 4 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 4 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 5 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 5 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 5 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 6 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 6 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 7 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 7 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 7 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 7 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 8 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 8 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem.
Zdroj: Jan Hrabě