
Před 50 lety, 14. prosince 1970, začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili polští komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.
Vedení Polské sjednocené dělnické strany (PSDS) v čele s Wladyslawem Gomulkou předpokládalo, že předvánoční zdražování vyvolá napětí, a proto předem pověřilo silová ministerstva vypracováním plánů na obranu "veřejného pořádku a bezpečnosti." O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince, a hned následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic V. I. Lenina nastoupit do práce. Namísto toho se dav rozezlených dělníků vydal na protestní pochod městem, jenž záhy přerostl ve střety s pořádkovými jednotkami.
Tak odstartovala vlna nepokojů, která kromě Gdaňsku zachvátila i další průmyslová centra na polském pobřeží jako Štětín, Gdyni či Elblag. Rozsahem menší akce byly ale hlášeny také z Krakova, Walbrzychu a dalších měst v polském vnitrozemí.
Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.
Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.
Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1100 raněných. Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5000 policistů a 27.000 vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.
Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Svou rezignaci následně ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka. Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.
Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku. Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.
Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr obrany a pozdější vůdce komunistického Polska Wojciech Jaruzelski. Řízení proti němu však bylo zastaveno kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Jaruzelski zemřel v květnu 2014 ve věku 90 let.
Související

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
historie , Komunismus , Polsko , Lech Walesa
Aktuálně se děje
včera

Metro ovlivní výluka. Přestup mezi linkami bude složitější
včera

Tragický požár v Poděbradech nepřežil jeden člověk
včera

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety
včera

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze
včera

Policie odhalila muže, který zpochybňoval holokaust. Hrozí mu vězení
včera

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí
včera

Jak donutit Rusko k jednacímu stolu: Trump má podporu voličů, teď je čas zatlačit
včera

Dvě brambory pro osm lidí. Děti v Gaze jsou kost a kůže, chodí umírat do nemocnic
včera

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert
včera

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné
včera

EU tlačí na Čínu. Chce, aby Si Ťin-pching přiměl Putina ukončit válku
včera

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky
včera

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty
včera

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii
Aktualizováno včera

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli
včera

Thajsko zaútočilo na Kambodžu
včera

Počasí o víkendu proprší, tropy se nedostaví
23. července 2025 21:47

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
23. července 2025 21:02

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
23. července 2025 20:41
Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).
Zdroj: Libor Novák