KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Cyrila Svobody: Ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit, ještě je možné prezidenta Putina překvapit

Zpravodajské služby měly informace o připravované invazi proti Ukrajině. Informovaly politickou reprezentaci jednotlivých států v předstihu o chystaném útoku proti Ukrajině. Vlády se měly tedy připravovat na zvládnutí připravovaného krizového stavu, jednotlivě a společně. Měly vypracovat varianty reakce na napadení Ukrajiny. Jako se Rusko dlouhodobě na útok připravovalo, včetně na dopady agrese na mezinárodní úrovni, měly i členské státy NATO a EU připravovat stejně důsledně. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětský svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde. Ještě je možné prezidenta Vladimira Putina překvapit. Má přijít neočekávána reakce.

Každý manuál krizového řízení předpokládá vypracovaní různých variant řešení, aby  se v případě vzniku krizového stavu mohla politická reprezentace jen rozhodnout kterou variantu zvolit, aby nemusela v krizovém stavu postup formulovat. Odborníci na krizové řízení předkládají návrhy, politici rozhodují. Projevem politické neodpovědnosti je vymýšlet scénáře řešení až po vypuknutí krize.

Kdo jsou Vladimír Putin, Sergej Lavrov a další představitelé státní moci v Rusku je všeobecně známo. Není nám utajena ambice Ruska stát se supervelmocí, víme o Putinově nostalgii po bývalém Sovětským svazem. Členské státy NATO a EU mají dlouhodobou zkušenost s mírou efektivity sankcí uvalených proti Rusku po anexi Krymu v roce 2014. Především je všeobecně známo, že tyto sankce kurz Ruska nezměnily. Dokonce nezabránily Rusku připravit útok na Ukrajinu.

Naopak Rusko se poučilo ze zkušenosti života z trvání sankcí a odhadovalo pravděpodobné chování západních států po napadení Ukrajiny.

Je naivní si myslet, že se prezident Putin nebo Rusko demokratizovali. Naopak vývoj potvrzuje, že se prezident Putin poučil. Jako zkušený důstojník zpravodajské služby vypracoval strategii proti Ukrajině právě s ohledem na zkušenost se Západem a jeho protiruskými sankcemi. Vsadil na to, že se  západní státy nezměnily. Odhadl chování Západu. Připravil Rusko na jeho reakci.

Západ si vzal slabé poučení ze sankcí po Krymu

Po napadení Ukrajiny měl Západ Putina překvapit, měl se zachovat jinak, než jak  zpravodajský důstojník očekával. Realita je jiná.  Západ nepřekvapil.  Zachoval se podle Putinova odhadu. Máme možnost vidět, jak slabé poučení ze zkušenosti sankčního režimu po krymské krizi v roce 2014 si vzaly západní demokracie. Dnešní sankce sice  mají vážný ekonomický dopad, jsou hlubší, razantnější než sankce z roku 2015, ale pro veřejnost znějí velmi podobně, jako ony z roku 2015. Nemají odrazující účinek.

Západu chybí odvaha ke demonstrativně společnému postupu. Postupuje dominově. Jeden po druhém. Sankce uvalily USA, následně státy EU a další státy. Uvalování sankcí se dávkuje. Očekávají se další. Bohužel ze Západu nepřišla rána, která by měla překvapivý dopad.

Je zřejmé, že se žádný stát nezapojí použitím ozbrojených sil do konfliktu proti Rusku. To možná cítí někteří představitelé Ukrajiny jako zklamání. Slib ale bojovat žádný stát Ukrajině nedal. Ukrajina měla očekávat, že nikdo ozbrojené síly nevyšle.

Druhé očekávání ze strany Ukrajiny byla naděje, že Rusko bude vyřazeno ze systému SWIFT. To je jiný příběh. Tento krok byl prezentován jako krok skutečně razantní a efektivní. Západ k němu nepřistoupil, aniž by řádně vysvětlil proč. Z nedostatku vůle k jednotě. Některé země byly proti. Teprve bitva o Kyjev snad přesvědčí Západ, aby učinil to, co měl udělat dávno.

Sleduji prohlášení některých představitelů bývalých svazových republik, například prezidenta Kazachstánu Kasyma-Žomarta Tokajeva. Je cítit z textů mezi řádky, že ambici obnovit Sovětských svaz není radno podcenit. Jestli je válka na Ukrajině, může být i jinde.

Právem panuje dojem, že Západ je sjednocen do jisté míry. Ukrajina a Rusko vidí, že  západní mocnosti myslí hodně na sebe, na dopady sankcí na domácí politické scéně.

Není pozdě, ještě je možné prezidenta Putina překvapit. Má přijít neočekávaná reakce. Nechci se dočkat černého scénáře, podle kterého Putin ovládne Ukrajinu jako celek, východní část připojí k Rusku a zbytek bude pod vládou nové proruské reprezentace úzce spolupracující s Ruskou federací podle běloruského scénáře.

(Autor je bývalým ministrem zahraničních věcí, někdejším ministrem vnitra či exministr pro místní rozvoj, člen KDU-ČSL, které v minulosti předsedal)

Související

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky) Komentář

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Rusko Cyril Svoboda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 20 minutami

před 53 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Takhle vypadá skutečná digitalizace: Estonci mohou volit v eurovolbách i přes mobil

Občané Estonska budou moci hlasovat ve volbách i prostřednictvím mobilního telefonu. Příslušný návrh zákona předložený vládou v úterý schválil parlament tohoto pobaltského státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy