Koronavirová pandemie, která přesně před dvěma lety udeřila na Českou republiku, vstoupila velmi razantně do našich životů ve všech jeho detailech, a to celospolečensky i velmi intimně. Nedělní datum 1. března 2020, kdy se kolem 16. hodiny potvrdila první nákaza virem SARS-CoV-2 u tří pacientů, se stal historickým předělem. Nikdo z nás neměl s podobnou situací zkušenost a znalosti několika málo skutečných odborníků jsme na jedné straně hltali, na druhé jsme téměř ukřižovali epidemiologa a pozdějšího ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, když hovořil o tom, že to bude trvat nejméně dva roky. Raději jsme věřili zprávě o tom, že „do Vánoc je po všem.“ Ale nebylo, ani po dvou letech nemůžeme říci, že jsme za covidem napsali tečku. Co ale národ nejvíce zasáhlo, byla úzkost z neznámého a strachu ze smrti, který později vystřídala agrese. Děti způsobenou frustraci zvládly lépe.
Museli jsme se seznámit s novým slovem: lockdown. Realizace zmíněného pojmu zasáhla prakticky celou společnost, snad s výjimkou novorozenců, a způsobila nám všem na všech úrovních věkových, vzdělanostních, sociálních i osobních masivní a dlouhodobé pocity frustrace. Prakticky během okamžiku se zhroutily všechny naše běžné denní stereotypy a museli jsme se z minuty na minutu učit úplně novým dovednostem. Zde bych chtěl pochválit všechny pracovníky školství a jejich žáky, jak výborně zvládli distanční výuku, na kterou ne každý měl odpovídající techniku. O zdravotnících nemluvě, umí. Ti si v několika vlnách opakovaně sáhli až na úplné dno.
Nastalá situace dala vzniknout řadě spontánních občanských aktivit a různých forem akutní pomoci v nouzi, dala však také příležitost jedincům se specifickou strukturou osobnosti projevit své sociálně patologické předsudky, což se opakuje i v poslední době výzvou k napadání rodin lékařů. Nelze se divit: jedna z již klasických teorií agrese hovoří o tom, že jednou z nejčastějších a nejobvyklejších reakcí na frustraci je právě agrese.
Koronavirus uspíšil odstartovaný rozpad vztahů
K tomu, abychom dali agresi směr k její kanalizaci, potřebujeme cíl, který se nemůže účinně bránit. Jsou to tradičně „oni,“ ti kteří přicházejí s omezeními jinak dosti poklidného až rozmazleného nedávného života, a pak ti, jež se sice snažili, ale vlastně to „prodlužovali“ a ničili naše „svaté“ svobody. Přibylo úzkostí z neznámého a strachu ze smrti. Někteří životem zkušení, vzdělaní a racionálně uvažující se zabednili doma a nechávali si jídlo před použitím sterilizovat, jiní, vycházejíce z hesla „to se mně nemůže stát“ pořádali tajné, mnohahlavé mejdany.
Do toho všeho donekonečna opakované zprávy o počtu nakažených, nemocných a zemřelých. Většina z nás se s podobnými dlouhodobými pocity frustrací nikdy v takové míře nesetkala. V některých případech upevnil covid – 19 vztahy osobní i pracovní, v některých uspíšil jejich již odstartovaný rozpad. Ale nekladl bych infekci vše za vinu, jen se projevily naše předchozí životní zádrhele či sny. Jen zase, jak jsme zvyklí, hledáme viníka zvenčí.
V podobných situacích rádi přemýšlíme o osudu našich dětí a obáváme se negativního dopadu na celé jejich životy; poněkud zapomínáme, že dětská psychika, na rozdíl od té naší dospělé, je velmi robustní, dosud nepoškozená a dětské vidění si s frustracemi poradilo nepoměrně lépe, než jejich dospělé okolí. Ano, některým se nechce se vrátit do sportovního oddílu anebo kroužku; máme snad jistotu, že všechny děti to před koronavirem v podobných institucích bavilo tak, jak si přálo jejich ambiciózní okolí? Na rozdíl od nás děti zvládly zcela jiný způsob výuky a není proč se obávat, že by se „zavřené školy“ projevily v budoucnu na úrovni vzdělání celé populace dnešních žáků a studentů.
Situace se naštěstí uklidňuje a za krátký čas vše bude historií. Až odložíme respirátory, bude už konečně všechno „jako dřív?“ Bohužel, zdaleka ne. Ale jsme na tom rozhodně lépe než před dvěma lety, kdy v neděli 1. března 2020 vše začalo a my ani netušili, co se na nás vlastně řítí.
Autor je psychologem, napsal mnoho odborných publikací, soudní znalec v oboru psychologie a přednášel na Katedře pedagogiky a psychologie Fakulty Univerzity Hradec Králové.
Související
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem
komentář , Jan Lašek , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , psychologie , Lidé
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 1 hodinou
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 2 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák