KOMENTÁŘ | Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Mnohé pak překvapil názorový veletoč, který skutečně prorusky smýšlejícím asi musel zavařit mozek. Totiž že se Robert Fico na společném jednání slovenské a ukrajinské vlády jasně přihlásil k zachování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, podpoře Zelenského a Rusko označil za agresora porušujícího mezinárodní právo.

Oba tábory je asi nutno uklidnit. Fico není členem ani jednoho, ani druhého tábora. On je ve skutečnosti jen klasický prototyp moderního populisty, který žádný vlastní názor nemá a své názory neváhá měnit zcela protichůdně podle toho, co se mu zrovna hodí.

Proto se mi zdá nepatřičný jak rozbouřený pláč na dezolátní scéně, tak překvapivé pomrkávání na té demokratické. Každého, kdo Ficovi podobným typům věří víc než jen pozdrav dobrého rána, nezbývá než politovat.  

V pragmatickém populismu jde totiž o jedno jediné - jak dosáhnout větší moci a dostat se k vládě. Populismus je tedy nástroj a je jedno, jaké názory a pozice bude prosazovat, protože důležitá je jiná věc – získat a udržet si co největší moc.

Pro tyhle lidi – potřebují-li to, například je-li před volbami, je možné se v pohodě pasovat do role zastánce míru, protože to veřejné mínění chce -  a pak dělat pravý opak, protože na tom už nezáleží. 

Tomuhle typu lidí jsou totiž jakékoli ideologie zcela lhostejné. Lidé jsou pro ně jen nástroje pro sycení jejich potřeb. Figurky, s nimiž lze za pomoci politického marketingu šibovat a využívat je jako tupé loutky. Bohužel se nedá říct, že by si lidé obvykle dokázali z názorových veletočů svých vůdců vydestilovat jakoukoli sebereflexi. 

Ale taková je pravda a realita, zjevná z činů takového typu politiky. Jediné, co pragmatický populismus usvědčí z naprosté prázdnoty, je reálné vykonávání moci. Mohli jsme to vidět u nás u Babiše, vidíme to teď na Slovensku. 

Taková politika je nebezpečná v tom, že je zcela nezakotvená hodnotově a morálně a že za její vykonávání její představitelé ve svých očích nenesou žádnou odpovědnost. Protože přece jen honí po lese bájného medvěda veřejného mínění. Říkají, co lidi chtějí zrovna slyšet. 

Ale nejde o odpovědnost k vnitřní pravdě, jak by si mohli třeba pamětníci Václava Havla myslet. Jde o to, že tento typ politiky poškozuje v dlouhodobém horizontu všechny – občany, stát, ale i mezinárodní vazby. 

Aktuálně Robert Fico ukazuje vztyčený prostředníček na všechny, kdo mu naletěli na protiukrajinské řeči. Ale to není to podstatné, co bychom si z tohoto “obratu” měli vzít. Ukazuje tím totiž úplně všem to, o čem jsem psal zkraje tohoto texu – že je všehoschopný chameleon, kterému se nedá věřit ani slovo. A bylo by fajn, kdyby tahle zpráva třeba doputovala i k jeho skutečným voličům a podporovatelům. 

Ale samozřejmě si o tom nedělám iluze. 

Protože politika je o emocích a charismatu. To první je prchavé a to druhé vás nikdo nenaučí. A dokud budou emoce ovládat pouze charismatičtí populisté, nezlepší se to. 

Tak good luck pro nás všechny, nejen pro bratry Slováky.