KOMENTÁŘ | Jít na jedno se nám nejspíš prodraží. Kolik může výhledově stát pivo?

Milí Češi, tohle se vám ale opravdu nebude líbit. Při přerušení dodávek zemního plynu, se kterým už počítá v rychle se blížící topné sezóně snad celá Evropa, by tuzemské pivovary, alespoň tak to uvedla agentura ČTK, byly schopné vyrábět a prodávat (pivo) jen v omezeném množství. ČTK říká, že podle nejznámějšího domácího pivovaru, tedy Plzeňského Prazdroje, by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Když tohle člověk slyší, říká si, zda pak bude platit i pro vládu země, která za tohle může, lidové moudro o tom, že právě taková vláda, která zdraží pivo, padne.

Ale vážně, věc totiž zas tak úsměvná není. Neskutečné energetické vydírání Evropy ruskými válečnými agresory, kteří se zastavením dodávek komodit Evropě mstí za sankce uvalené za krvavou válku na Ukrajině, totiž může nejen ohrozit, ale i zastavit existenci řady firem, a právě i ze snad nejcennějšího českého ekonomického oboru – pivovarnictví.

Možná, že si řeknete, no tak co, nějaká firma skončí, vznikne nová, ale pivo se snad vařit nepřestane, ne? A když s pomocí plynu, tak pomocí něčeho jiného, přece. Nebudu teď zbytečně zacházet do výrobních procesů a podrobností, ale nutné je říct, co omezení výroby piva může přinést. Není totiž nutné chodit daleko pro to správné slovo, které, milí čtenáři, jistě sami tušíte. Je to zdražení. Ekonomická teorie, zjednodušeně řečeno, říká, že pokud je něčeho nedostatek a na trhu se v co nejkratším čase nezmění poptávka po tomto nedostatkovém zboží, přivodí výrobní nedostatek většinou zvýšení ceny.

S trochou nadsázky se dá říct, že plyn se může stát pověstným hřebíčkem, člověku se ani nechce napsat k čemu. Agentura ČTK to formulovala v případě tuzemské pivovarnické jedničky zcela jasně: Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie koronaviru druhým rokem klesl prodej piva v ČR, když se vloni snížil meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. O rok dříve byl meziroční pokles osmiprocentní. Přičteme-li letošní cenové vývoje ve všech známých i neznámých kategoriích, až dosud to vedlo k tomu, že v českých restauracích a hospodách se půl litru tankového piva prodává dle statistik již přes 50 korun a lze najít i místa, kde cena zlatavého moku atakuje za tradiční půllitr dokonce 60 korun. Je sice malou náplastí to, že ve srovnání s řadou jiných evropských států se Česko pohybuje spíše v „levnější“ části cenového žebříčku, protože v některých zemích Evropy je cena piva klidně i čtyřnásobně vyšší.

Nemá cenu zastírat, že lidí, kteří si v restauracích a hospodách dají orosenou sklenici piva stále víc ubývá. Právě kvůli zdražování a růstu cen. Ale o tom, co se bude s cenou piva dít dál, se zatím detailně nikomu moc mluvit nechce. A není divu. Jasné totiž je, že strmý cenový růst i u piva se hned tak nezastaví, a při nedostatku plynu by to bylo právě naopak. Není se proto čemu divit, že nejen pivovary, ale i celé dodavatelské řetězce jsou z této situace nervózní a nechtějí předjímat žádný scénář. S velkou mírou pravděpodobnosti by další zdražení piva znamenalo další propad návštěvnosti v restauracích, které se podle mnoha hodnocení nejen lidí z oboru, ale i ekonomických analytiků, ještě ani zdaleka nestačily zotavit z následků covidových uzavírek a omezení. Hrozba zastavení dodávek plynu tak ukazuje i na to, že se domácí ekonomika a odpovědné úřady budou muset připravit nejen na to, aby dokázaly efektivně a účinně pomoci obyvatelům země, v případě nouze nejvyšší, ale i tuzemskému průmyslu a firmám. Bez nich totiž ekonomika fungovat nebude.

A tak i když může pivo stát třeba stovku za půl litr, neměl by stát rezignovat na záchranné brzdy, které dokážou udržet ekonomický vlak v jízdě, ale ani my ostatní. Nikoho přece nemůže bavit pořád si číst jenom o tom, co všechno a o kolik zdražilo, nebo to, že sami při nedostatku ruského plynu budeme platit ročně místo nějakých desítek tisíc korun při spotřebě plynu v rodinném domě sta tisíce. Dejme si proto raději už dneska o jedno pivko víc, ať máme nápady a sílu na taková řešení, která nás dodávek, byť důležitých komodit, ale od nevyzpytatelných dodavatelů, navždy zbavit. Pak zmizí i úvahy o tom, kolik bude stát pivo, když se Rusové rozhodnou vypnout plyn.

Související

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky) Komentář

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

komentář Pivo pivovary plyn pivovar Plzeňský Prazdroj

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy