KOMENTÁŘ | Jsou sankce proti Rusku skutečně účinné?

Válečný konflikt na Ukrajině, vyvolaný Ruskem, se nezadržitelné blíží k další metě ‒ padesátému dni trvání. A už nejeden západní politik, naposledy šéf obranné Severoatlantické organizace NATO Jens Stoltenberg, varují před tím, že Rusko hned tak nepřestane dobývat a ničit samostatný stát Ukrajinu a zabíjet na jeho území nevinné lidí. „Válečný zločinec Putin a jeho krvelačná armáda si neváží lidských životů,“ zní stále častěji z úst lídrů Západu, ale i novinových článků či televizních reportáží.

Lze i sledovat, že na počátku konfliktu jasná a neoddiskutovatelná jednota Západních spojenců, jak by to viděl nejeden „obyčejný“ člověk, se v posledních hodinách a dnech už nezdá být tak pevná. Maďarsko po znovuzvolení Putinova obdivovatele Viktora Orbána zařadilo prezidenta Ukrajiny na seznam svých (rozuměj Orbánových) nepřátel, tresty Evropy a USA vůči Rusku za válku se svou přísností rozcházejí a do myslí lidí se proto vkrádá otázka: Jsou ty sankce vůbec vůči Rusku ještě účinné a vydrží ona silná a nezlomná jednota Západu proti ruskému zlu a barbarství?

A odpovědi na to jsou ještě komplikovanější. Není proto divu, že se každý člověk může podobně ptát. Vždyť zpráv, které by mohly zpochybnit efektivitu a účinnost sankcí, se v posledních dnech rojí dost. A nejsou to ani dezinformace či lži nebo výmysly proruských činitelů, ale jen a pouhá fakta. Tak třeba: hodnota ruského rublu vůči americkému dolaru, která byla v prvních dnech války na Ukrajině oslabena razantními západními sankcemi a zmrazením rezerv Ruské centrální banky na Západě, se vrací zpět na předválečnou úroveň. Také tzv. ruský benchmark (tedy srovnávací) akciový index MOEX se nedávno znovu vyšplhal na úrovně naposledy zaznamenané před tím, než Rusko vyslalo na Ukrajinu tisíce vojáků, zatímco se čekalo na nové kolo rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem o stažení ruské armády zpět do kasáren.

Množí se i řada obav z toho, aby při dlouhém válčení vydržela ona zmiňovaná jednota Západu. Naposledy trefně nazvaná úvaha „Čas pracuje pro vraha. Pro Putina“ o účinnosti západních sankcí a postojů vůči Rusku a možném rozdělení spojenectví mezi USA a Evropou v postupu proti putinskému zlu z pera Daniela Anýže na Aktuálně.cz říká, že: „Ukrajina se nesmírně statečně brání, pokud ale někdo sází na to, že čas je teď na straně Kyjeva a jeho západních spojenců, mýlí se. Spojené státy trpí ostrým stranickým rozštěpením, které Putinovi v delším výhledu hraje do karet. Jeho vůbec největší nadějí jsou ale Evropané. S každým dalším měsícem, kdy na jeho válečný účet odcházejí eura za plyn a ropu, se Putin může upevňovat ve svých zákopech. Přímo v terénu na Ukrajině a také ve svém přesvědčení, že rozmazlený Západ nemá dost sil a odhodlání, aby mu vzdoroval.“ A není třeba připomínat, že podle tohoto autora je i v tuzemské politické reprezentaci dost „prasátek“ z Farmy zvířat George Orwella, které by nejen Putinovi nejraději vlezli… do chomoutu, ale které i stále častěji zpochybňují efektivitu a účinnost sankcí Západu proti Rusku.

Jasně ale musí být řečeno: Otázka nyní nestojí tak, zda jsou sankce účinné (jistě, mohli bychom hned poslat bombardéry na Moskvu nebo Petrohrad či východoruské vojenské základny, aby Putinovi jasně řekly, že má stáhnout armádu zpátky domů a odstoupit do propadliště dějin a je otázka, zda k tomu opravdu nedojde), nebo ne, ale je to opravdu Kdo z koho. Sankce totiž mají smysl, a i přes poslední vývoj, fungují. Ale je to tak, zda západní jednota v postupu proti Rusku nebude časem nahlodána jednou z typických českých negativních vlastností, totiž relativizováním a zpochybňováním přijatých kroků a opatření. Pravdou ovšem je, že velkou slabostí Evropy, kvůli které by k výše popsaným prasklinám při jednotném a (konečně!) razantním postupu EU a USA proti Rusku mohlo dojít, jsou energetické suroviny. A Vladimir Putin to moc dobře ví. A sází na to, že trpělivost nejen politiků, ale hlavně jejich voličů se sankcemi, může s delší dobou trvání válečného konfliktu skončit.

Američtí novináři si také všímají toho, že: „Sankce nikdy neodrazují," řekl prezident USA Joe Biden v Bruselu po historickém multilaterálním setkání zaměřeném na válku ve východní Evropě. „Zachování sankcí je (ale) zajistit, že po měsíci budeme pokračovat v tom, co (těmi sankcemi) děláme, nejen další měsíc, následující měsíc, ale po zbytek celého tohoto roku. To ho (Putina) zastaví.“ Je tak víceméně jasné, co může následovat, aby byl konec války na Ukrajině blíž. Mezi sankcemi, zvláště když se budou stále více objevovat důkazy potvrzující válečné zločiny ruské armády, se dozajista objeví i stopka vůči pro Evropu životně důležitým fosilním energetickým surovinám. Uhlí už na seznamu je, teď ještě ropa a hlavně zemní plyn. A v sázce je podle světových politiků i to, aby se zatím k pevnému spojeneckému tandemu USA a EU, které sankcionují Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, přidalo víc a víc „nerozhodných“ států světa. A to hlavně těch důležitých a velkých.

Západní spojenci, ke kterým se Bohudík, řadíme i my, musejí, jak poukazuje nejedno světové analytické a politologické oko, přesvědčit právě ty „nerozhodné“ státy, aby se buď přidaly na stranu Spojenců, nebo aby řekli, že budou pro válku s Ruskem. A pak podle toho jednali. Cílem všeho, a proto se intenzivně na všech „frontách“ diskutuje o účinnosti západních sankcí vůči Rusku, musí být odstavení všech Putinových lidí, včetně diktátora od moci. „Bude nás to hodně stát,“ říkalo se na začátku války na Ukrajině. Agentura Reuters v této souvislosti uvedla, že jí oslovení analytici předpovídají i po dalších kolech jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, a i přes další sankce v nejbližší době stabilitu ruské měny. Evropa tak musí zůstat jednotná proti stále drzejším požadavkům Moskvy a jejímu vyhrožování. Nesmíme to prostě vzdát.

Související

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky) Komentář

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

komentář sankce

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy