ROZHOVOR | Tropické dny se vrátí. Léto ještě není u konce, tvrdí meteoroložka

ROZHOVOR - Ačkoliv se léto pomalu blíží ke svému konci, Češi si ještě pár tropický dní užijí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedla meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Nastínila také, jaká by nás mohla čekat letošní zima.

Do konce léta zbývá ještě pár týdnů, čekají nás letos ještě nějaké tropické dny?

Prozatím to vypadá, že ano. Ten nejbližší den, kdy se rtuť teploměru vyšplhá ke 30 °C, máme před sebou už tuto sobotu tj. 20. 8. (mimochodem to bude přesně 4 roky, co byla v Česku naměřena vůbec nejvyšší teplota vzduchu 40,4 °C v Dobřichovicích). Tropické dny by ale také měla přinést ještě druhá polovina příštího týdne tj. od 25. do 27. srpna (úspěšnost této předpovědi je 75-80%).

Když byste zhodnotila dosavadní průběh letošního léta v České republice, můžeme hovořit o podobně horkých měsících, jako byly v loňském roce?

Letošní charakter počasí je přesně podle učebnice meteorologie jak by léto mělo vypadat v našich zeměpisných šířkách – tj. počasí se v průměru měnilo každé 4 dny a teploty jsou dost proměnlivé – sem tam jsme sice tropický den zaznamenali, poté ale přišel pád teplot i o více než 10 °C. Pokud budeme hovořit v číslech – tak vloni to bylo za prázdniny 20 tropických dnů v Praze, letos zatím 7. Loňské prázdniny byly jedny z nejteplejších vůbec, ty letošní jsou zatím teplotně normální.

Meteorologové v průběhu roku upozorňovali, že každý měsíc byl tím nejteplejším v historii měření. Bude tento trend i nadále pokračovat?

Nejvýraznější odchylku od normálu měl zatím letos únor – to se jeho průměrná teplota pohybovala na +3 °C, oproti normálu -1,1 °C. To, co nám přinesou další měsíce jen stěží odhadovat. Klimatologické modely, které vydávají velká meteorologická světová centra, se nyní přiklání k teplejší zimě v Evropě střední. Tyto predikce ale musíme brát s nadhledem.

Přesto například v České republice v polovině srpna naměřila řada stanic po ránu rekordní minima a někde dokonce padaly teploty pod bod mrazu. Jak je to možné?

Dokonce i loňské léto, ať výrazně nadprůměrné, přineslo mráz po ránu do horských údolí (např. 26. srpna na Jizerce -0,5 °C.). Pokud se spojí jasná noc, studené severní proudění a bezvětří není mráz v našich podmínkách na horách nic výjimečného. Výjimečná ale byla nízká teplota po ránu ve městech, kdy i v pražském Klementinu padl minimální teplotní rekord – tady totiž hraje i velkou roli zástavba tedy tepelný ostrov města, proto je minimum raritou. I tady to bylo způsobeno studeným severním prouděním po přechodu studené fronty, jasnou nocí a bezvětřím. Navíc, po sv. Anně, se noci začínají výrazně prodlužovat a teplota jde rychle dolů.

Ve Spojených státech nastává období tornád a někteří meteorologové tvrdí, že to letošní by mohly být nejsilnější od roku 2012. Co tedy můžeme letos očekávat?

Opět se jedná o predikce s úspěšností kolem 65 %. Tyto zprávy mají spíše orientační charakter. S tornády ale musí v USA počítat každoročně a to zejména v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma.

Dá se v tuto chvíli předpovědět, jaká nás čeká letošní zima?

Předpovědět počasí na letošní zimu se v tuto chvíli nedá. Nejčastěji se domníváte, že po letošním proměnlivém létě nás čeká stejně proměnlivá zima nebo hodně tuhá zima. Žádné závislosti a souvislosti v počasí ale neexistují. Sezónní předpovědi zpracovávané různými světovými centry se na tom, jaká bude zima ve střední Evropě, zatím příliš neshodují. Americký institut Iri očekává stejné šance pro nadprůměrné i podprůměrné hodnoty srážek i teplot.

Americké centrum NCEP pak v poslední predikci vypočítává období zimních měsíců jako teplotně nadprůměrné a srážkově bez větších odchylek od normálu. S předpokladem teplé zimy se ale bude jednat spíše o srážky dešťové a to zejména v nižších polohách. A také jsem slyšela babské pověry, že letošní cibule má jen málo slupek, takže bude zima mírná.

Související

Dagmar Honsová Původní zpráva

Prudké změny počasí? Klimatická změna už hraje svou roli, varuje Honsová

Po tropických vedrech přišly prudké změny počasí s hrozbou povodní, teploty klesají k deseti stupňům. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že za tím stojí změny tlakových útvarů a chladný vzduch ze severozápadu. Klimatické změny zvyšují energii v atmosféře, což vede k častějším extrémním jevům.
Dagmar Honsová Rozhovor

Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Letošní léto nás s výjimkou přelomu července a srpna pronásledují velmi vysoké teploty, které nezřídka přesahují tropické třicítky. V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na meteoroložkou Dagmar Honsovou, která prozradila, že se na konci týdne můžeme těšit na ochlazení až o deset stupňů. Smutným poznatkem je, že tropické dny byly například v pražském Klementinu naměřeny pětkrát častěji než před sto lety. 

Více souvisejících

Dagmar Honsová (meteoroložka) Počasí rozhovor

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl

Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.

před 10 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Princ Andrew

Britská monarchie řeší nepříjemnost. Prince Andrewa nahlásili policistům

Pověst britské královské rodiny je opět ohrožena kvůli minulosti prince Andrewa. Mladšího bratra krále Karla III. nahlásila antimonarchistická skupina Republic policii. Její představitelé nařkli Andrewa z toho, že použil falešné jméno při registraci svých podnikatelských aktivit. Upozornila na to BBC. 

včera

Robert Fico

Fico byl ve Vietnamu déle, než se myslelo, ukazuje nové odhalení

Slovensko nadále řeší vánoční pobyt premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve Vietnamu. Nově se ukazuje, že v asijské zemi byl přinejmenším od 27. prosince. Nadace Zastavme korupciu identifikovala hotelový pokoj z videa, které zmíněného dne zveřejnil. Upozornil na to server aktuality.sk. 

včera

včera

Navzdory očekávání. Princ William nejede na pohřeb Cartera, král posílá bratra

Princezna Kate oslaví ve čtvrtek 43. narozeniny. Bude slavit poprvé od chvíle, co porazila zákeřnou rakovinu. Nejspíš i proto se princ William rozhodl požádat svého otce, tedy krále Karla III., o uvolnění z jednoho důležitého závazku. Británii tak na pohřbu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera nebude reprezentovat král, ale ani následník trůnu.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy