Svět spalují extrémní vedra. Rekordní počasí zažívá Západ i Východ

Ve druhé polovině minulého týdne dorazila extrémní vedra na jih Spojených států. Například v Texasu denní maxima neklesají pod 37 stupňů Celsia, v některých dnech naopak ještě více rostou. 

Lidé v tomto státě jsou podle médií na vysoké teploty zvyklí, současná vedra jsou ale mimořádná a lámou dosavadní rekordy. Podle serveru The Washington Post pocitová teplota roste až k 52 stupňům Celsia.

Podobné teploty mají trvat do příštího týdne, Spojené státy ale nejsou jediné, kdo trpí na extrémní vlivy počasí. Teploty rekordně stoupají i v Číně. Podle agentury Reuters v Pekingu dnes teploty překročily 40 stupňů Celsia a jde o nejteplejší červnový den v historii měření.

Texas i Peking vyhlásily před vysokými teplotami výstrahu a varují obyvatele před vycházením. Vlna veder ale v Číně ohrožuje i další města a provincie a podle meteorologů bude pokračovat minimálně do víkendu.

Extrémní teploty už mají na svědomí i desítky obětí. Podle serveru Weather si vlna veder, která v posledních dnech zasáhla Indii, vyžádala už nejméně 160 mrtvých. Teploty v zemi přesahují 43 stupňů Celsia a místní obyvatelé tvrdí, že se většinu dne bojí vycházet ven.

Rekordním teplotám se nevyhnula ani Evropa. Před několika týdny Španělsko zažilo nejvyšší teploty naměřené v Evropě, když v dubnu rtuť teploměru ukazovala více než 38 stupňů Celsia. Podobná vedra zažívalo také Portugalsko.

I v Česku padají teplotní rekordy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu ve středu meteorologové zaznamenali teplotní rekordy na čtyřech místech, nejvyšší teplota byla v Dukovanech, a sice 32,9 stupně Celsia. 

Vedra jen tak neskončí, svět naopak čekají roky plné extrémů

Ačkoliv úmorná vedra dříve či později poleví, v nadcházejících letech se mohou stát něčím, na co si budeme muset zvyknout. Průměrná teplota v Evropě se totiž loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900.

Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím. A letos tomu zřejmě nebude jinak.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.

Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, patřila mezi hlavní příčiny nadměrného počtu úmrtí spojených s extrémním počasím. Tato událost však není izolovaným incidentem, ale součástí trendu, který způsobuje častější a intenzivnější extrémní tepelné stresy v celém regionu. Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro klimatické změny, zdůrazňuje, že naše současné znalosti klimatického systému naznačují, že události tohoto druhu budou stále častější.

Podle databáze mimořádných událostí (EM-DAT) způsobila meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 16 365 hlášených úmrtí a přímo postihla 156 000 lidí. Přibližně 67 procent těchto událostí bylo spojeno s povodněmi a bouřkami, které způsobily většinu ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Největší dopad na úmrtnost měly vlny veder, které byly údajně příčinou více než 16 000 nadměrných úmrtí.

Generální tajemník WMO, Petteri Taalas, zdůrazňuje, že v roce 2022 zažily některé země západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší zaznamenané a vysoké teploty zhoršily závažné a rozsáhlé sucho, které vyvolalo rozsáhlé lesní požáry, způsobivší druhou největší plochu spálených lesů v historii. Tisíce lidí zemřely kvůli extrémnímu vedru.

Teplotním nárůstům přitom není konec, do hry přichází El Niño

Teplotní rekordy, které padají letos, mohou navíc být brzy minulostí. Teploty atmosféry a oceánů v roce 2023 neobvykle hrozivě rostou, stejně tak ubývá ledovců – mořského ledu v Antarktidě je až o třetinu méně, než by mělo. Ohřívání oceánů navíc potlačuje jev El Niño.

Zatímco uběhla jen polovina roku 2023, řada klimatických rekordů už padla. Někteří vědci bijí na poplach, protože mají obavy z daleko rychlejšího oteplování planety, než se čekalo, píše americká stanice CNN.

Jedním z nich je klimatolog Brian McNoldy. "Vím, že miliony lidí sdílejí grafy a mapy s teplotními anomáliemi, ale je pro to dobrý důvod. Toto je šílené a lidé, kteří se na to dívají pravidelně, nemůžou věřit svým očím. Děje se něco velmi divného," napsal na twitteru.

Podle jiných ale takovéto změny nejsou až tak překvapivé. Stát za nimi může klimatický fenomén El Niño, který má efekt globálního oteplování. Přesto to ale není obvyklé. "Tyto změny jsou hluboce znepokojivé kvůli tomu, co znamenají pro lidi v tomto a každém dalším létě, dokud nebudeme snižovat emise uhlíku mnohem rychleji něž v současnosti," upozornila výzkumnice Jennifer Marlonová z Yale School of the Environment.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.