NASA v pohotovosti: Na Slunci došlo k nečekané erupci

Středně silný výbuch na Slunci zaregistroval satelit NASA kolem 18:20 SELČ. Sluneční skvrny jsou místa na povrchu Slunce, kde magnetické pole zabraňuje proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou, než má okolí. Právě kolem těchto skvrn nastávají erupce nejčastěji.

Sluneční erupce jsou energeticky nejvýznamnější procesy v celé Sluneční soustavě. Jedná se především o mechanizmus konverze silně naakumulované magnetické energie na jiné druhy energií jako je energie tepelná, záření, vlny nebo urychlené částice. Ty se potom mohou šířit jak ve sluneční atmosféře samotné, tak směrem ven od Slunce do meziplanetárního prostoru. Silné záření i proudy nabitých částic často zasáhnou i Zemi a způsobují silné poruchy zemské magnetosféry, ionosféry apod. Mohou představovat i značné nebezpečí pro kosmické sondy a jejich lidskou posádku.

V současnosti má Slunce na svém povrchu více velkých skvrn, od kterých vědci erupce očekávají. V úterý zaznamenaný výbuch ale vyšel ze zdánlivě nenápadného místa, u kterého se taková aktivita nepředpokládala.

Mnoho slunečních erupcí je mírných a nezpůsobí na Zemi žádné škody. Z minulosti je ale známo několik výjimek. Například v roce 1958 poškodila elektromagnetická bouře podmořský komunikační kabel v Atlantiku, v roce 1972 telekomunikační kabely na severozápadě USA a v roce 1989 transformátory elektrárny v kanadské provincii Quebec.

Gigantická sluneční bouře postihla Zemi v září 1859. Tehdy zkratovala telegrafní dráty ve Spojených státech i v Evropě a způsobila rozsáhlé požáry. Polární záři pozorovali rovněž obyvatelé tropických oblastí.

V posledních desetiletích vznikl zcela nový obor, který se zaměřuje na studium vlivů erupcí na heliosféru a na šíření erupčních poruch v ní, čemuž obecně říkáme kosmické počasí („space weather"). V rámci tohoto oboru se vědci snaží také předpovídat výskyt erupcí a postupně budovat světový varovný systém, jedno z takových center je např. v Boulderu v americkém státě Colorado. Jak již bylo zmíněno, od Slunce se mohou do meziplanetárního prostoru šířit proudy částic, a to jak nabitých (elektrony, protony, jádra hélia), tak i neutrálních. Hovoříme jednak o tzv. slunečních energetických částicích (SEP – „solar energetic particles"), nebo o výronech koronální hmoty, „coronal mass ejection – CME". V případě CME je ale třeba rozlišit, zda se jedná o výron v důsledku sluneční erupce, nebo v důsledku vyvržení chladného filamentu (protuberance), bez typických příznaků erupce, informuje pozorovanislunce.eu.