Geniální bigamista? Mendělejev vylepšil vodku a jeho největší objev se mu zjevil ve snu

Jeden z nejznámějších vědců historie se narodil 8. února 1834: Byl nejmladší dítě v poměrně velké rodině. Studoval na univerzitě v Petrohradě, později absolvoval studijní pobyt v zahraničí. V roce 1862 se oženil s Feozvou Nikitičnou Leščevovou a o rok nato se stal profesorem chemie v technologickém ústavu a na státní univerzitě v Petrohradě. V roce 1865 získal hodnost doktora věd a v roce 1871 proměnil Petrohrad na mezinárodně uznávané centrum pro chemický výzkum.

V roce 1876 začal být posedlý ženou jménem Anna Ivanova Popova, kterou v roce 1881 dokonce požádal o ruku. Byl jí natolik očarovaný, že vyhrožoval sebevraždou, pokud jeho žádost odmítne. A ona jeho žádost nakonec vyslyšela. Se svou ženou se ale rozvedl až měsíc poté, co si vzal Annu.

I po rozvodu byl Mendělejev považován za bigamistu, protože ruská pravoslavná církev požadovala nejméně sedmiletý odstup mezi zákonnými sňatky. Jeho rozvod a kontroverze kolem jeho soukromého života přispěly k tomu, že ho i přes jeho tehdejší mezinárodní slávu nepřijali do Ruské akademie věd.

Největší objev se mu zjevil ve snu

Paradoxní je, že jeho největší objev se zrodil ve spánku. Mendělejev se tři dny pokoušel zasadit do své tabulky 56 prvků, píše magazín Reader Digest. Nakonec byl tak unavený, že doslova odpadl a usnul. „Viděl jsem ve snu tabulku, kde všechny prvky zapadly na místo podle potřeby. Po probuzení jsem si ji okamžitě poznamenal na kus papíru," napsal si Mendělejev do svého deníku.

Díky této tabulce, kterou vědec představil světu v roce 1869 l v časopise Ruské chemické společnosti, předpověděl vlastnosti prvků, které ještě jeho době nebyly objeveny. O rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených.

Fascinující na tom je, že tehdy měl k dispozici pouze omezené poznatky o chemických prvcích. Dokázal také, že některá atomová čísla jsou nesprávná. Změnil také seskupení prvků na základě jejich atomové hmotnosti. Z řady prvků, které označil za přirozené, odvodil jeden z nejpozoruhodnějších přírodních zákonů - periodický zákon.

Vliv měl i na výrobu vodky

Ruský vědec publikoval asi 400 prací, které se týkaly i fyziky a metrologie, sepsal například spisek o původu ropy a její průmyslovém zpracování.

Svůj otisk zanechal také na světoznámém ruském destilátu – vodce. Právě o ní napsal svou disertační práci nazvanou „O spojování lihu s vodou". Mendělejev v ní psal, že vymyslel ideální recept na výrobu vodky, která by podle něj měla obsahovat 40 procent alkoholu. Někteří odborníci předpokládají, že právě jeho práce, kterou obhájil ji 31. ledna 1865, se stala základem pro klasický ruský 40procentní nápoj.

Pár měsíců před smrtí málem získal Nobelovu cenu za chemii, chyběl mu k ní jediný hlas. Zemřel 2. února 1907 na chřipku. Smrt ho zastihla jen několik dní před 73. narozeninami. Jeho jménem je nazván rozlehlý impaktní kráter Mendělejev na odvrácené straně Měsíce, minerál mendelevia a 101. prvek mendelevium. Za učebnici organické chemie získal v roce 1862 Děmidovovu cenu. V roce 1889 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences.