Hladiny moří nevratně stoupnou o 30 centimetrů. Už tomu nejde zabránit, upozorňují vědci

Mohutné tání ledovců v Grónsku může v blízké budoucnosti způsobit vzrůst úrovně hladiny světových moří až o třicet centimetrů. Podle nových výzkumů tomu není možné zabránit, ani kdyby tímto okamžikem skončila produkce veškerých emisí, které zahřívají naši planetu.

Studie publikovaná toto pondělí v časopise Nature Climate Change upozornila na hrozbu vzrůstu mořské hladiny až o třicet centimetrů. Jde o stejnou míru, o kterou stouply za poslední století kvůli tání Grónského a Antarktického ledovce dohromady. Za celou dobu navíc voda přibyla na objemu na základě svého zahřívání.

Výzkumníci z institutu Geologického průzkum Dánska a Grónska pozorovali změny v tloušťce grónského ledovce. Odtok vody z tajícího ledovce je podle nich hlavním spouštěčem ještě většího tání. Vědci určili, že 3,3 procenta Grónského ledovce jsou nenávratně rozpuštěné. Jde o hmotnost 110 bilionů tun ledu zmizelého kvůli změnám, které již nastaly – a jsou také nevratné.

„Změny se projeví ještě v blízké budoucnosti v průběhu tohoto století. Voda technicky již nyní nebezpečně stoupla,“ upozornil vědec Jason Box z institutu Geologického průzkumu Dánska a Grónska. Výzkum podle něj určil jen spodní hranici vzestupu hladiny moří. „Jde o velmi konzervativní odhad spodní hranice vzestupu v důsledku tání Grónska. Je jisté, že ani v případě zastavení oteplování klimatu hladina moře nepřestane růst,“ dodal Box.

Masivní ledové štíty mohou tát rychleji se zahřívajícím se vzduchem, ale teplejší voda v oceánu má pro ledovce také fatální následky.

Národní úřad pro oceán a atmosféru očekává nárůst hladiny moře u pobřeží USA o zhruba 30-40 centimetrů během následujících třiceti let. Způsobí to masivní záplavy, které se budou objevovat až desetkrát častěji než dodnes. Mimo jiné i bouře včetně tornád se dostanou daleko hlouběji do vnitrozemí.

Grónsko zadržuje dost vody na zvýšení mořské hladiny až o osm metrů. Vědci upozornili na fakt, že hladina moře nevzroste rovnoměrně po celé zeměkouli. Některá místa budou daleko zdevastovanější než jiná na druhé straně planety.

„Spolu se ztrátou ledu Grónsko postupně ztrácí svůj gravitační tah na vodu. To znamená, že zatímco voda jinde po světě stoupá, přímo u ostrova právě naopak klesá,“ vysvětlil další z vědců institutu Geologického průzkumu William Colgan pro CNN. Během své výzkumné výpravy v létě roku 2021 varoval, že bude těžké se přizpůsobit těmto změnám.

Před klimatickou změnou, kterou člověk způsobil, byly teploty okolo 0°C nemyslitelné. Od 80. let minulého století se ale region otepluje průměrným tempem 1,5 stupně za deset let, což je čtyřnásobek světového průměru.

V Grónsku teploty v posledních týdnech dosahují až 15 stupňů. Teplota je až o 12 stupňů vyšší, než je v tomto ročním období normální. Mezi 15. a 17. červencem tohoto roku roztálo denně až 6 miliard tun ledu. Dost na zaplnění 7,2 milionů olympijských bazénů.

Podle vědců trend bude pokračovat, dokud se emise okamžitě dramaticky nesníží. Tání bude postupem času daleko intenzivnější a rychlejší.

Související

Více souvisejících

Moře Oceán Klimatické změny grónsko Ledovec globální oteplování

Aktuálně se děje

před 11 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy