Když se objeví nový virus, nikdo proti němu není imunní. Podle některých odborníku ale koronavirus SARS-CoV-2 zastaví své šíření až po tzv. „promořením populace“. Tedy ve chvíli, kdy se objeví v posledních měsících často zmiňovaná kolektivní imunita, které lze dosáhnout dvěma způsoby. Oba s sebou ale přináší velké oběti.
Lidé získávají imunitu vůči virům dvěma způsoby. Prvním z nich je očkování, které ale na COVID-19 zatím neexistuje. Máme k dispozici pouze testovací léčbu remdesivirem a chlorochinem, obojí v experimentální fázi, tudíž žádné podložené výsledky nejsou v současné době k dispozici.
Druhý způsob získání imunity je proděláním určité choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. Vědci si ale nejsou jisti, jak dlouho by získaná imunita v tomto případě vydržela v těle, tvrdí server Science News.
Kolektivní imunita, která se v posledních týdnech často zmiňuje jako možnost, jak virus porazit, funguje s matematickou přesností, pokud počet lidí se získanou imunitou přesáhne imunitní práh. Ten se liší nemoc od nemoci, u onemocnění Covid-19 by ale měl být kolem šedesáti procent.
Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění COVID-19 dosáhl za dva měsíce.
Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že index nakažlivosti (R0) se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–3,9 což je podobné jako u nemoci SARS. To znamená, že virus má tendenci nakazit v průměru 2-4 lidi. Náklady na strategii kolektivní imunity by ale byly obrovské.
Podle odhadů by se infikovalo zhruba 81 % Američanů. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s COVID-19, než je v současné době k dispozici. Jen v USA by zemřely 2 miliony lidí.
Výzkumníci usuzují, že náklady na takovouto strategii by měly pro ekonomiku katastrofální dopady. To je důvod, proč se většina států přiklání k ochranným opatřením, zejména k uzavírání škol nebo práci z domova. Chybějící kolektivní imunita s sebou ale může přinést podobně rozsáhlé problémy.
Michael Mina, profesor a epidemiolog na Harvard School of Public Health, se domnívá, že by se virus mohl znovu objevit, jakmile budou omezení zrušena. „Při absenci kolektivní imunity tu máme určité riziko druhé vlny pandemie," obává se Mina.
„Když zůstaneme doma, doufejme, že se epidemie utlumí," dodává. Je klíčové využít nadcházející měsíce k rychlému rozšíření testování a zároveň posílit systémy zdravotní péče. V této chvíli totiž není jasné, jak a kdy se by se mohlo kolektivní imunity dosáhnout.
Vědci odhadují, že při pokračování současné formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel.
Mohli bychom sice získat určitou pauzu, pokud se šíření viru zpomalí s teplejším počasím a ukáže se, že jde o sezónní nemoc, zatím ale neexistuje náznak, že k tomu dojde. „To by bylo velké štěstí," říká Maciej Boni, epidemiolog na Penn State University.
V nadcházejících týdnech budou epidemiologové sledovat počet nově nakažených v USA a celkový počet proběhlých testů, aby získali představu o tom, jestli jsou ochranná opatření účinná. Mina však vyslovil nedůvěru v udržitelnost ochranných opatření, věří ale, že společné síly všech mohou vést k novým vědeckým poznatkům.
Související
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
Zemřela vědecká ikona Jane Goodallová. Truchlí i známé osobnosti
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Ukrajina neztrácí ani den. Diplomatická jednání budou pokračovat i v novém roce
před 1 hodinou
Nestandardní krok, říká Babiš o fondu. Převádí do něj pouze Agrofert
před 2 hodinami
Předpověď počasí do víkendu. Připravte se na sníh i silný vítr
včera
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
včera
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
včera
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
včera
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
včera
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
včera
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
včera
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
včera
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
včera
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
včera
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
včera
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
včera
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
včera
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
včera
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
včera
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
včera
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
29. prosince 2025 21:33
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.
Zdroj: Libor Novák