Když se objeví nový virus, nikdo proti němu není imunní. Podle některých odborníku ale koronavirus SARS-CoV-2 zastaví své šíření až po tzv. „promořením populace“. Tedy ve chvíli, kdy se objeví v posledních měsících často zmiňovaná kolektivní imunita, které lze dosáhnout dvěma způsoby. Oba s sebou ale přináší velké oběti.
Lidé získávají imunitu vůči virům dvěma způsoby. Prvním z nich je očkování, které ale na COVID-19 zatím neexistuje. Máme k dispozici pouze testovací léčbu remdesivirem a chlorochinem, obojí v experimentální fázi, tudíž žádné podložené výsledky nejsou v současné době k dispozici.
Druhý způsob získání imunity je proděláním určité choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. Vědci si ale nejsou jisti, jak dlouho by získaná imunita v tomto případě vydržela v těle, tvrdí server Science News.
Kolektivní imunita, která se v posledních týdnech často zmiňuje jako možnost, jak virus porazit, funguje s matematickou přesností, pokud počet lidí se získanou imunitou přesáhne imunitní práh. Ten se liší nemoc od nemoci, u onemocnění Covid-19 by ale měl být kolem šedesáti procent.
Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění COVID-19 dosáhl za dva měsíce.
Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že index nakažlivosti (R0) se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–3,9 což je podobné jako u nemoci SARS. To znamená, že virus má tendenci nakazit v průměru 2-4 lidi. Náklady na strategii kolektivní imunity by ale byly obrovské.
Podle odhadů by se infikovalo zhruba 81 % Američanů. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s COVID-19, než je v současné době k dispozici. Jen v USA by zemřely 2 miliony lidí.
Výzkumníci usuzují, že náklady na takovouto strategii by měly pro ekonomiku katastrofální dopady. To je důvod, proč se většina států přiklání k ochranným opatřením, zejména k uzavírání škol nebo práci z domova. Chybějící kolektivní imunita s sebou ale může přinést podobně rozsáhlé problémy.
Michael Mina, profesor a epidemiolog na Harvard School of Public Health, se domnívá, že by se virus mohl znovu objevit, jakmile budou omezení zrušena. „Při absenci kolektivní imunity tu máme určité riziko druhé vlny pandemie," obává se Mina.
„Když zůstaneme doma, doufejme, že se epidemie utlumí," dodává. Je klíčové využít nadcházející měsíce k rychlému rozšíření testování a zároveň posílit systémy zdravotní péče. V této chvíli totiž není jasné, jak a kdy se by se mohlo kolektivní imunity dosáhnout.
Vědci odhadují, že při pokračování současné formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel.
Mohli bychom sice získat určitou pauzu, pokud se šíření viru zpomalí s teplejším počasím a ukáže se, že jde o sezónní nemoc, zatím ale neexistuje náznak, že k tomu dojde. „To by bylo velké štěstí," říká Maciej Boni, epidemiolog na Penn State University.
V nadcházejících týdnech budou epidemiologové sledovat počet nově nakažených v USA a celkový počet proběhlých testů, aby získali představu o tom, jestli jsou ochranná opatření účinná. Mina však vyslovil nedůvěru v udržitelnost ochranných opatření, věří ale, že společné síly všech mohou vést k novým vědeckým poznatkům.
Související
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
včera
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
včera
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
včera
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
1. dubna 2026 21:07
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
1. dubna 2026 19:38
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.
Zdroj: Libor Novák