Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo

Analýza projektu Climate Action Tracker ukazuje, že pokud budou pokračovat současné politiky, může do roku 2100 dojít k nárůstu globální teploty až o 2,7 °C. Uvedl to server The Guardian.

Světoví lídři se zavázali, že se pokusí zastavit oteplování planety na maximálně 1,5 °C, což je hranice, kterou odborníci považují za klíčovou pro zmírnění nejhorších dopadů změny klimatu. Současné politiky však na tuto hranici nedosáhnou.

Od roku 2021, kdy se konal klimatický summit Cop26 v Glasgow, se očekávaná úroveň oteplování na konci století výrazně nezměnila. Podle Climate Action Tracker je pokrok v boji proti oteplování minimální. V nejoptimističtějším scénáři by teplota mohla vzrůst o 1,9 °C, zatímco při současných vládních závazcích a cílech se očekává nárůst o 2,1 °C.

Růst globální teploty, ač malý, má zásadní dopad na zdraví lidí i ekosystémy. Studie zveřejněná minulý měsíc zjistila, že polovina z 68 000 úmrtí na extrémní vedra v Evropě v roce 2022 byla důsledkem současného nárůstu teplot o 1,3 °C. V očekávaných vyšších teplotách konce století bude riziko nevratných a katastrofických extrémů nadále růst.

Tato zjištění byla publikována v době, kdy se klimatologové a představitelé států schází na summitu Cop29 v Ázerbájdžánu, aby diskutovali o emisích skleníkových plynů a o financování potřebném k jejich řešení. I přes rychlý rozvoj technologií, které by mohly nahradit uhlí, ropu a plyn, zůstává pokrok v celkovém snížení emisí neuspokojivý.

Podle zprávy dosáhly dotace na fosilní paliva rekordních hodnot, přičemž mezi roky 2021 a 2022 se čtyřnásobně zvýšily. Profesor Niklas Höhne z NewClimate Institute v Německu vysvětluje, že není paradoxem, že navzdory rozvoji obnovitelných zdrojů rostou emise. „V posledních letech vyhrála fosilní paliva nad obnovitelnými zdroji, což vedlo k růstu emisí,“ uvedl.

Výzkumníci varují, že mediánová předpověď oteplení o 2,7 °C do roku 2100 má takovou šíři odchylek, že by teplota mohla být výrazně vyšší. Sofia Gonzales-Zuñiga z Climate Analytics varovala, že existuje 33% šance, že oteplení dosáhne 3 °C nebo více, a 10% šance na nárůst až o 3,6 °C, což by mělo „absolutně katastrofální“ důsledky.

Frustraci z pomalého pokroku vyjádřila na summitu řada světových lídrů. Albánský premiér Edi Rama se ptal svých kolegů: „Co to pro budoucnost světa znamená, pokud největší znečišťovatelé budou pokračovat ve svém dosavadním jednání?“

Jiní však poukázali na pokrok, který se za poslední desetiletí podařilo dosáhnout. Belgický premiér Alexander De Croo řekl: „Jednání jako toto jsou často vnímána jako pouhé diskuse, ale pokud srovnáte klimatickou politiku nyní a před deseti lety, jsme v úplně jiném světě." 

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy