Během uplynulých tří dekád zcela zmizelo na území Tádžikistánu více než 1000 ledovců. V praxi tak dokládají, jak rychle se naše planeta otepluje.
Toto alarmující prohlášení pronesl tádžický ministr energetiky Daler Džuma na klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu. Informaci přinesla agentura AFP.
Džuma uvedl, že z původních 14 000 ledovců, které se rozkládaly na tádžickém území, již více než tisícovka zcela zmizela.
Tento trend má podle jeho slov zásadní dopad nejen na samotný Tádžikistán, ale i na celý střední Asijský region. Džuma zároveň poukázal na akci organizovanou sousedním Kyrgyzstánem, kde rovněž dochází k dramatickému úbytku ledovců.
Rychlé tání ledovců je podle Džumy přímým důsledkem klimatických změn a představuje vážnou hrozbu pro globální zásoby vody. Tisíce ledovců v horách Střední Asie mají zásadní význam zejména pro zajištění potravinové a vodní bezpečnosti.
V létě, kdy jsou mnohá koryta řek vyschlá, ledovce slouží jako klíčový zdroj vody pro zavlažování i pro pitnou vodu.
Odborníci na klima varují, že v případě pokračování současných klimatických trendů může dojít k úplnému roztátí ledovců ve Střední Asii již ke konci 21. století. Tento scénář by mohl zásadně ohrozit životy 80 milionů lidí v regionu, pro něž by úbytek ledovců znamenal dramatický nedostatek pitné vody a další výzvy pro udržitelnost životního prostředí.
Související
Ukrajina kritizuje státníky, kteří se zúčastnili přehlídky v Moskvě
Pohraničí mezi Tádžikistánem a Čínou zasáhlo silné zemětřesení
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák