Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty

Čína se více než ostatní připravuje na potenciální napětí ve vztazích se Spojenými státy. Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga však nadcházející setkání představují příležitost posílit své cíle: oddělit USA od jejich spojenců a prezentovat Čínu jako stabilního vůdce. Na summitu APEC v Peru, kde se setká 21 asijsko-pacifických ekonomik, a na setkání G20 v Brazílii má Čína šanci utvářet mezinárodní diskurz ve svůj prospěch.

Během svého prvního prezidentského období Trump rozpoutal obchodní a technologickou válku s Čínou, což nastavilo rámec, který Biden dále posílil. Vzhledem k tomu, že Trumpův návrat by mohl znamenat další cla a omezení, Si a jeho delegace budou na obou setkáních opatrně směřovat svou diplomacii.

Prezident Biden, japonský premiér Shigeru Ishiba a australský premiér Anthony Albanese jsou také očekáváni na obou summitech, zatímco indický premiér Narendra Modi se připojí na G20. Li Mingjiang z Technologické univerzity Nanyang v Singapuru zdůrazňuje, že pro Čínu je rozumné využít těchto setkání k tomu, aby před rokem 2025 ovlivnila mezinárodní diskurzy.

Trump navrhl uvalit 60% cla na veškerý čínský dovoz a zřejmě chce do svého týmu dosadit zastánce tvrdšího postoje k Číně. Po nedávném zvolení Trumpa zaslal Si Ťin-pching gratulaci, kde varoval, že obě země „budou mít prospěch ze spolupráce a ztratit konfrontací.“ Tuto zprávu by mohl zdůraznit i při posledním setkání s Bidenem, plánovaném na sobotu v Limě.

Vzhledem k tomu, že se nad vztahy USA a Číny vznáší otázka, jak napjaté mohou být, Čína si uvědomuje, že dobré vztahy s dalšími zeměmi a neomezený přístup na jejich trhy jsou klíčové pro ochranu její ekonomiky. Současná globální nejistota tak může představovat příležitost pro Čínu posílit svou pozici mezi americkými spojenci.

Mnoho lídrů, kteří pracovali po boku Bidena, bude sledovat, jak Trump svým nestálým stylem diplomacie může změnit vztahy s jejich zeměmi. Budoucí prezident USA vyhrožoval uvalením 10% cel na veškerý dovoz do USA, a dokonce navrhl, aby asijští spojenci zaplatili více za hostování amerických vojsk. Otevřeně prohlásil, že nechá Rusko dělat „cokoliv, co chtějí“, pokud členové NATO nesplní obranné výdajové směrnice.

Čína se již pokusila zlepšit vztahy s klíčovými americkými spojenci a partnery, například zavedením bezvízového vstupu pro občany několika evropských zemí. Na začátku listopadu čínský premiér Li Čchiang přislíbil vůdcům na obchodním veletrhu, že Čína bude dále otevírat svůj trh, aby vytvořila „velké globální příležitosti.“

Čínská delegace pravděpodobně na summitech v Limě a Rio de Janeiru bude signalizovat, že Čína je stabilním lídrem, který se zavázal k míru a rozvoji, což je vize, která našla největší podporu v zemích globálního Jihu, kde Čína pomocí iniciativy Pásu a stezky posiluje svůj vliv.

Si a jeho delegace mají za cíl pokračovat v této strategii, ale přesto čelí výzvám. Vzhledem k Siovu posílení moci v Jihočínském moři, tlaku na Tchaj-wan a podpoře ruského prezidenta Putina sledují američtí spojenci dění s opatrností. Mohou však být nuceni spolupracovat s Čínou, pokud Trump zopakuje rozhodnutí z prvního prezidentského období, jako bylo odstoupení z organizací typu WHO nebo z mezinárodních dohod jako Pařížská dohoda o klimatu.

Tyto kroky by posílily Siovu dlouhodobou ambici přetvořit mezinárodní liberální řád ve prospěch Číny. Čína se nyní připravuje na pečlivou diplomacii, aby vyvážila svůj cíl globálního vedení a zároveň zabránila narušení vztahů s USA.

„Peking se obává Trumpova hněvu a toho, co by mohl udělat pro poškození čínských zájmů na bilaterální úrovni,“ dodává Yun Sun z think-tanku Stimson Center ve Washingtonu.