COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí

Příprava akceptovatelného textu na druhý týden COP29, kdy probíhají klíčová vyjednávání na vysoké úrovni, je zásadní pro zajištění financí, které potřebují rozvojové země k řešení zhoršujících se dopadů globálního oteplování. Hlavní neshody se týkají celkové výše financování a podílu prostředků z veřejných zdrojů, půjček a soukromých financí.

„Samozřejmě, že existují různé názory a body, které je třeba sladit. S některými úpravami a zjednodušením by tento text mohl být výchozím bodem. Text, který je nyní na stole, je výsledkem tří let tvrdé práce v inkluzivním procesu. Není žádná alternativa k tomuto textu a každý to chápe," uvedl Rafiyev.

Rafiyev byl také dotázán na stažení argentinské delegace na COP29, k němuž došlo poté, co krajně pravicový prezident Javier Milei prohlásil změnu klimatu za „socialistickou lež“. Na to odpověděl, že se jedná o „bilaterální záležitost“ mezi OSN a Argentinou a odmítl komentovat další detaily.

Další otázka směřovala na zrušení účasti nejvyšší francouzské klimatické představitelky Agnès Pannier-Runacher na COP29 po obvinění ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že Francie „brutálně“ potlačuje obavy z klimatických změn ve svých tichomořských teritoriích.

Alijev také obvinil režim prezidenta Macrona, že v Nové Kaledonii zabíjí občany, kteří legitimně protestují. Přestože Francie podporuje Arménii v konfliktu s Ázerbájdžánem, hostitelské země Copu by měly tyto bilaterální spory odložit stranou a vystupovat jako neutrální prostředníci. Rafiyev na to uvedl: „Naše dveře jsou otevřené všem a zůstávají otevřené.“

Zatímco jednání v Ázerbájdžánu pokračují, Evropský parlament hlasoval o odložení zásadního zákona o odlesňování. Tento krok odkládá přísnější pravidla proti odlesňování, která by měla chránit světové lesy, přičemž velké podniky mají čas na jejich implementaci do konce roku 2025 a malé podniky do července 2026.

Klimatické organizace reagovaly na toto hlasování s nevolí. Global Witness, který odhaduje, že zpoždění přijetí zákona by mohlo vést k odlesnění oblasti čtrnáctkrát větší než Paříž, uvedl, že Evropský parlament „použil motorovou pilu“ na zákon o odlesňování. Greenpeace označil krok za „naprosto ostudný“, a WWF kritizoval Evropskou lidovou stranu za to, že zvolila „politické gesto místo klimatické akce“.

Zákon má za cíl bojovat proti klimatickým změnám a ochránit přírodu omezením odlesňování spojeného se spotřebou potravin a jiných produktů v EU, jako jsou hovězí maso, kakao, káva, palmový olej a papír. Organizace varovaly, že zavedení nové kategorie zemí bez „žádného rizika“ odlesňování by mohlo umožnit, aby rizikové země vyvážely své produkty prostřednictvím nízkorizikových států do Evropy.

Anke Schulmeister-Oldenhove z WWF uvedla: „Dnešní rozhodnutí podrývá důvěru voličů v tvorbu politik EU jako celek a vysílá ostudný signál v klimatické agendě během probíhajících jednání v Baku.“ Evropský parlament uvedl, že zpoždění umožní světovým operátorům hladce implementovat zákon, aniž by podkopával jeho cíle.