Stav beztíže způsobuje astronautům problémy, zjistila studie

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Kosmonauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou kosmonauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Stále jim chybělo přibližně deset let kostní hmoty. Nejpomaleji se zotavovali kosmonauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

"Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic," řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady, uvedl Boyd. "A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme," dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Kosmonauti - kteří byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let - si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. "Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan," uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Související

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

Více souvisejících

NASA

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 39 minutami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

před 4 hodinami

Harvardova univerzita

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty

V mimořádně ostrém kroku rozhodla administrativa prezidenta Donalda Trumpa o odebrání oprávnění Harvardově univerzitě přijímat a udržovat zahraniční studenty. Podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) musí současní zahraniční studenti Harvard opustit nebo riskovat ztrátu svého právního statusu. Opatření, které může ovlivnit více než čtvrtinu celé studentské populace univerzity, vyvolalo rozsáhlou paniku i rozhořčení ve vědecké komunitě.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde

Tradiční „Den D“ hokejového mistrovství světa, tedy čtvrtfinále, je tady. Čeští hokejisté se ve čtvrtek večer utkávají se Švédy. A oba týmy hlásí nová jména ve svých sestavách. Pouhý den po příletu se na ledě ve Stockholmu ukáže útočník David Kämpf, tolik vytoužený centr k Martinu Nečasovi. Z Toronta však nepřiletěl jen on. Zbrojili totiž i Švédové, které taktéž z Toronta posílil William Nylander. Navzdory tomu, že na dopoledním rozbruslení chyběl útočník Daniel Voženílek, je i on nakonec na ledě. Českou branku pak opět hájí Karel Vejmelka. Povede se Čechům po roce postoupit do bojů o medaile? To sledujte třetinu po třetině na Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

George Wendt

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů

Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 76 let zemřel americký herec a komik George Wendt, který získal celkem šest nominací na televizní cenu Emmy za roli Norma Petersona v populárním seriálu Na zdraví. 

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show

V sídle americké moci, které bývalo synonymem pro vážnou diplomacii, nyní prezident Donald Trump proměnil jednání se zahraničními lídry v teatrální přestavení, jež připomíná reality show. Nejnovější „obětí“ této nové formy mezinárodní politiky se stal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, kterého Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně obvinil z údajného „genocidního“ zacházení s bílými farmáři.

včera

Thajsko

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné

Thajský vzdělávací systém prošel změnou, když byla po 50 letech zrušena přísná pravidla týkající se účesů studentů. Tato pravidla, zavedená už v 70. letech minulého století, nařizovala chlapcům nosit krátké sestřihy a zakazovala jim vousy, zatímco dívky nesměly mít vlasy delší než po uši a bylo jim zakázáno nosit make-up. Cílem těchto nařízení bylo podporovat disciplínu a poslušnost, což přesně odráželo myšlenku nejen thajského vzdělávacího systému ale i většinové společnosti.

včera

Vědci zjistili, jak ryby bojují se změnami počasí. Doslova mění svá těla

Klauni, pruhované oranžovobílé ryby, zmenšují svá těla, aby přežili tepelné stresové události. Jedinci, kteří se během vln veder zmenšili, měli podle vědců větší šanci přežít.

Zdroj: Tereza Vavříková

Další zprávy