Ve čtvrtek schválený daňový zákon, který prosadili republikáni ve Sněmovně reprezentantů, by mohl způsobit ztrátu více než 830 000 pracovních míst, zvýšit účty za energie americkým domácnostem a vést k obrovskému nárůstu emisí skleníkových plynů. Odborníci varují, že tento krok přichází v nejnevhodnější možnou chvíli.
Zákon podle odborných analýz ruší klíčové pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektromobility, které byly zavedeny v rámci zákona o snížení inflace z roku 2022. Tento zákon, který podepsal prezident Joe Biden, vedl k masivnímu přílivu investic do zelených technologií, zejména v republikánských státech.
Zrušení daňových úlev se dotkne nejen elektromobilů, ale také projektů větrné, solární i jaderné energetiky. Do roku 2032 mají být tyto pobídky postupně zcela odstraněny. Výrobní daňové úlevy pro čistou energii skončí do roku 2031 a dotace na ekologické rekonstrukce domácností přestanou platit už na konci letošního roku.
„Tento zákon je horší, než si lidé dokázali představit,“ říká Robbie Orvis z nezávislého think-tanku Energy Innovation. „Podniky, které počítaly s těmito pobídkami, přijdou o podporu, domácnosti zaplatí stovky dolarů navíc a boj s klimatickými změnami bude výrazně oslaben.“
Od přijetí zákona o snížení inflace bylo investováno více než 320 miliard dolarů – převážně v republikánských státech – do nových obnovitelných zdrojů a výroby elektromobilů. Dalších více než 500 miliard dolarů je v přípravě, ale jejich realizace je nyní ohrožena.
„Ohroženo je půl bilionu dolarů investic a podle našich výpočtů by tyto změny mohly snížit HDP USA o více než jeden bilion dolarů během deseti let,“ dodává Orvis.
Zákon přichází po měsících útoků administrativy Donalda Trumpa na ekologické programy. Trump mimo jiné ukončil programy energetické účinnosti, zrušil klimatické granty a půjčky a silně prosazuje fosilní paliva na úkor obnovitelných zdrojů.
Podle Orvise způsobí nový zákon nejen zvýšení cen, ale i zásadní zhoršení životního prostředí. Do roku 2035 se podle odhadů zvýší roční emise skleníkových plynů o 260 milionů tun – což odpovídá ročním emisím celého Španělska.
Zvýšení cen elektřiny je jedním z hlavních důsledků zablokování výstavby nových obnovitelných zdrojů, které jsou aktuálně nejlevnějším zdrojem nové energie. Podle Energy Innovation se do roku 2035 zvýší průměrný účet americké domácnosti za energii o více než 230 dolarů.
Ztráta 830 000 pracovních míst do roku 2030 se podle studie týká jak přímých pracovních míst v solární a automobilové výrobě, tak i nepřímých pracovních míst spojených s poklesem investic a spotřebitelských výdajů.
„Zákon o snížení inflace byl navržen tak, aby vytvářel kvalitní pracovní místa v deindustrializovaných a opomíjených komunitách. To se začalo dařit, ale tento návrh je přímým útokem na pracující Američany,“ říká Ted Fertik z organizace Blue Green Alliance.
Podle solární asociace SEIA by zákon mohl do roku 2028 připravit o práci až 300 000 lidí v solárním a bateriovém sektoru. Odbory se proti zákonu rovněž staví – prezident Unie stavebních dělníků tento týden prohlásil, že „modrokoláčové rodiny by neměly platit účet za daňové úlevy miliardářům.“
Uvnitř Republikánské strany se vedl ostrý boj mezi umírněnými a radikálními křídly ohledně zachování zelených kreditů. Tvrdé jádro nakonec prosadilo rychlejší ukončení podpory obnovitelných zdrojů, přičemž texaský kongresman Chip Roy nazval celý program „zeleným podvodem“ a jeho kolega z Oklahomy Josh Brecheen ho označil za „dárek levicovým miliardářům“.
Přitom právě republikánské oblasti těžily z dosavadní podpory nejvíce. Podle expertů přinese nový zákon výhody především bohatým, zatímco běžní Američané přijdou o práci a zaplatí více.
Trumpova administrativa navíc souběžně zrušila ekologické regulace pro auta, elektrárny a průmyslové podniky. Podle studie skupiny Rhodium by souhrn těchto opatření mohl znamenat dodatečných 730 milionů tun emisí během příštích deseti let.
„Je to snad to nejhorší, co mohlo přijít,“ říká Ben King ze skupiny Rhodium. „Pokud jste developer v oblasti solární nebo větrné energie, po tomto už nebudete chtít investovat v USA, ale v Číně.“
Související
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
před 3 hodinami
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
před 5 hodinami
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
před 6 hodinami
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
před 7 hodinami
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
před 7 hodinami
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
před 8 hodinami
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
před 10 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
před 11 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
před 11 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
před 13 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 15 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Zdroj: Libor Novák