Ve čtvrtek schválený daňový zákon, který prosadili republikáni ve Sněmovně reprezentantů, by mohl způsobit ztrátu více než 830 000 pracovních míst, zvýšit účty za energie americkým domácnostem a vést k obrovskému nárůstu emisí skleníkových plynů. Odborníci varují, že tento krok přichází v nejnevhodnější možnou chvíli.
Zákon podle odborných analýz ruší klíčové pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektromobility, které byly zavedeny v rámci zákona o snížení inflace z roku 2022. Tento zákon, který podepsal prezident Joe Biden, vedl k masivnímu přílivu investic do zelených technologií, zejména v republikánských státech.
Zrušení daňových úlev se dotkne nejen elektromobilů, ale také projektů větrné, solární i jaderné energetiky. Do roku 2032 mají být tyto pobídky postupně zcela odstraněny. Výrobní daňové úlevy pro čistou energii skončí do roku 2031 a dotace na ekologické rekonstrukce domácností přestanou platit už na konci letošního roku.
„Tento zákon je horší, než si lidé dokázali představit,“ říká Robbie Orvis z nezávislého think-tanku Energy Innovation. „Podniky, které počítaly s těmito pobídkami, přijdou o podporu, domácnosti zaplatí stovky dolarů navíc a boj s klimatickými změnami bude výrazně oslaben.“
Od přijetí zákona o snížení inflace bylo investováno více než 320 miliard dolarů – převážně v republikánských státech – do nových obnovitelných zdrojů a výroby elektromobilů. Dalších více než 500 miliard dolarů je v přípravě, ale jejich realizace je nyní ohrožena.
„Ohroženo je půl bilionu dolarů investic a podle našich výpočtů by tyto změny mohly snížit HDP USA o více než jeden bilion dolarů během deseti let,“ dodává Orvis.
Zákon přichází po měsících útoků administrativy Donalda Trumpa na ekologické programy. Trump mimo jiné ukončil programy energetické účinnosti, zrušil klimatické granty a půjčky a silně prosazuje fosilní paliva na úkor obnovitelných zdrojů.
Podle Orvise způsobí nový zákon nejen zvýšení cen, ale i zásadní zhoršení životního prostředí. Do roku 2035 se podle odhadů zvýší roční emise skleníkových plynů o 260 milionů tun – což odpovídá ročním emisím celého Španělska.
Zvýšení cen elektřiny je jedním z hlavních důsledků zablokování výstavby nových obnovitelných zdrojů, které jsou aktuálně nejlevnějším zdrojem nové energie. Podle Energy Innovation se do roku 2035 zvýší průměrný účet americké domácnosti za energii o více než 230 dolarů.
Ztráta 830 000 pracovních míst do roku 2030 se podle studie týká jak přímých pracovních míst v solární a automobilové výrobě, tak i nepřímých pracovních míst spojených s poklesem investic a spotřebitelských výdajů.
„Zákon o snížení inflace byl navržen tak, aby vytvářel kvalitní pracovní místa v deindustrializovaných a opomíjených komunitách. To se začalo dařit, ale tento návrh je přímým útokem na pracující Američany,“ říká Ted Fertik z organizace Blue Green Alliance.
Podle solární asociace SEIA by zákon mohl do roku 2028 připravit o práci až 300 000 lidí v solárním a bateriovém sektoru. Odbory se proti zákonu rovněž staví – prezident Unie stavebních dělníků tento týden prohlásil, že „modrokoláčové rodiny by neměly platit účet za daňové úlevy miliardářům.“
Uvnitř Republikánské strany se vedl ostrý boj mezi umírněnými a radikálními křídly ohledně zachování zelených kreditů. Tvrdé jádro nakonec prosadilo rychlejší ukončení podpory obnovitelných zdrojů, přičemž texaský kongresman Chip Roy nazval celý program „zeleným podvodem“ a jeho kolega z Oklahomy Josh Brecheen ho označil za „dárek levicovým miliardářům“.
Přitom právě republikánské oblasti těžily z dosavadní podpory nejvíce. Podle expertů přinese nový zákon výhody především bohatým, zatímco běžní Američané přijdou o práci a zaplatí více.
Trumpova administrativa navíc souběžně zrušila ekologické regulace pro auta, elektrárny a průmyslové podniky. Podle studie skupiny Rhodium by souhrn těchto opatření mohl znamenat dodatečných 730 milionů tun emisí během příštích deseti let.
„Je to snad to nejhorší, co mohlo přijít,“ říká Ben King ze skupiny Rhodium. „Pokud jste developer v oblasti solární nebo větrné energie, po tomto už nebudete chtít investovat v USA, ale v Číně.“
Související
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
před 1 hodinou
Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek
před 2 hodinami
Británie zvažuje opětovný vstup do EU
před 3 hodinami
Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti
před 4 hodinami
Cestující z letadla popisují chvíle hrůzy. Podle Izraele se mohlo jednat o pokus o teroristický útok
před 4 hodinami
Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě
před 5 hodinami
Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi
před 6 hodinami
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
před 7 hodinami
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
před 8 hodinami
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
před 9 hodinami
Říjnový výhled počasí. Nadprůměrné teploty by mohly pokračovat
včera
Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy
včera
Vystrčil ocenil ekonoma Švejnara či hokejistu Pastrňáka
včera
Češky suverénně ovládly Pohár Billie Jean Kingové. Šanci neměla ani Ukrajina
včera
Skotové oplakávají svého oblíbence. Zemřel spisovatel Peter May
včera
Zemřela zakladatelka centra Locika Petra Wünschová. Bylo jí jen 52 let
včera
Policie řeší případ zmizení Jany Šerjeníkové. Pracuje se čtyřmi scénáři
včera
Ebola v Kongu zabíjí i nadále. WHO má obavy, trasování se komplikuje
včera
Oscarovou herečku Sarandovou zatkli. Protestovala proti Netanjahuovi
včera
EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?
Vedení Evropské komise se rozhodlo ignorovat doporučení svých vlastních analytiků a ustoupilo tlaku automobilového průmyslu i některých členských států ohledně změny pravidel pro emise automobilů. Původní plán počítal s faktickým zákazem prodeje nových vozidel se spalovacími motory. Zákaz měl vstoupit v platnost jako klíčový prvek evropské ekologické politiky. Unijní exekutiva však své stanovisko přehodnotila a umožnila prodej části vozidel se spalovacími motory i po původním termínu. Změně postoje předcházel intenzivní politický lobbing ze strany výrobců aut a středopravicové Evropské lidové strany.
Zdroj: Libor Novák