Trump převrací Ameriku naruby. Milion lidí přijde o práci, účty za energie porostou, počasí bude ještě extrémnější

Ve čtvrtek schválený daňový zákon, který prosadili republikáni ve Sněmovně reprezentantů, by mohl způsobit ztrátu více než 830 000 pracovních míst, zvýšit účty za energie americkým domácnostem a vést k obrovskému nárůstu emisí skleníkových plynů. Odborníci varují, že tento krok přichází v nejnevhodnější možnou chvíli.

Zákon podle odborných analýz ruší klíčové pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektromobility, které byly zavedeny v rámci zákona o snížení inflace z roku 2022. Tento zákon, který podepsal prezident Joe Biden, vedl k masivnímu přílivu investic do zelených technologií, zejména v republikánských státech.

Zrušení daňových úlev se dotkne nejen elektromobilů, ale také projektů větrné, solární i jaderné energetiky. Do roku 2032 mají být tyto pobídky postupně zcela odstraněny. Výrobní daňové úlevy pro čistou energii skončí do roku 2031 a dotace na ekologické rekonstrukce domácností přestanou platit už na konci letošního roku.

„Tento zákon je horší, než si lidé dokázali představit,“ říká Robbie Orvis z nezávislého think-tanku Energy Innovation. „Podniky, které počítaly s těmito pobídkami, přijdou o podporu, domácnosti zaplatí stovky dolarů navíc a boj s klimatickými změnami bude výrazně oslaben.“

Od přijetí zákona o snížení inflace bylo investováno více než 320 miliard dolarů – převážně v republikánských státech – do nových obnovitelných zdrojů a výroby elektromobilů. Dalších více než 500 miliard dolarů je v přípravě, ale jejich realizace je nyní ohrožena.

„Ohroženo je půl bilionu dolarů investic a podle našich výpočtů by tyto změny mohly snížit HDP USA o více než jeden bilion dolarů během deseti let,“ dodává Orvis.

Zákon přichází po měsících útoků administrativy Donalda Trumpa na ekologické programy. Trump mimo jiné ukončil programy energetické účinnosti, zrušil klimatické granty a půjčky a silně prosazuje fosilní paliva na úkor obnovitelných zdrojů.

Podle Orvise způsobí nový zákon nejen zvýšení cen, ale i zásadní zhoršení životního prostředí. Do roku 2035 se podle odhadů zvýší roční emise skleníkových plynů o 260 milionů tun – což odpovídá ročním emisím celého Španělska.

Zvýšení cen elektřiny je jedním z hlavních důsledků zablokování výstavby nových obnovitelných zdrojů, které jsou aktuálně nejlevnějším zdrojem nové energie. Podle Energy Innovation se do roku 2035 zvýší průměrný účet americké domácnosti za energii o více než 230 dolarů.

Ztráta 830 000 pracovních míst do roku 2030 se podle studie týká jak přímých pracovních míst v solární a automobilové výrobě, tak i nepřímých pracovních míst spojených s poklesem investic a spotřebitelských výdajů.

„Zákon o snížení inflace byl navržen tak, aby vytvářel kvalitní pracovní místa v deindustrializovaných a opomíjených komunitách. To se začalo dařit, ale tento návrh je přímým útokem na pracující Američany,“ říká Ted Fertik z organizace Blue Green Alliance.

Podle solární asociace SEIA by zákon mohl do roku 2028 připravit o práci až 300 000 lidí v solárním a bateriovém sektoru. Odbory se proti zákonu rovněž staví – prezident Unie stavebních dělníků tento týden prohlásil, že „modrokoláčové rodiny by neměly platit účet za daňové úlevy miliardářům.“

Uvnitř Republikánské strany se vedl ostrý boj mezi umírněnými a radikálními křídly ohledně zachování zelených kreditů. Tvrdé jádro nakonec prosadilo rychlejší ukončení podpory obnovitelných zdrojů, přičemž texaský kongresman Chip Roy nazval celý program „zeleným podvodem“ a jeho kolega z Oklahomy Josh Brecheen ho označil za „dárek levicovým miliardářům“.

Přitom právě republikánské oblasti těžily z dosavadní podpory nejvíce. Podle expertů přinese nový zákon výhody především bohatým, zatímco běžní Američané přijdou o práci a zaplatí více.

Trumpova administrativa navíc souběžně zrušila ekologické regulace pro auta, elektrárny a průmyslové podniky. Podle studie skupiny Rhodium by souhrn těchto opatření mohl znamenat dodatečných 730 milionů tun emisí během příštích deseti let.

„Je to snad to nejhorší, co mohlo přijít,“ říká Ben King ze skupiny Rhodium. „Pokud jste developer v oblasti solární nebo větrné energie, po tomto už nebudete chtít investovat v USA, ale v Číně.“ 

Související

Steve Witkoff

Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Druhé kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě skončilo v úterý po pouhých čtyřech hodinách. Jednání, která se soustředila na podmínky omezení íránského jaderného programu pod dohledem inspektorů OSN, probíhala v atmosféře extrémního vojenského napětí. Zatímco diplomaté zasedli k jednacímu stolu, USA pokračovaly v posilování své námořní přítomnosti v regionu a Írán ohlásil vojenské cvičení s ostrou střelbou v Hormuzském průlivu.
Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 21 minutami

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

před 2 hodinami

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

před 3 hodinami

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

před 4 hodinami

Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

před 5 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Žádné jídlo, žádná ropa. Trumpova blokáda odřízla Kubu od světa

Mandy Pruna s nostalgií vzpomíná na období po roce 2015, kdy tehdejší americký prezident Barack Obama obnovil diplomatické styky s Kubou. Jeho zářivě červený Chevrolet z roku 1957 byl tehdy v neustálém obležení celebrit, jako jsou Will Smith nebo Rihanna, kteří za projížďky platili na místní poměry královské částky. 

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj

V souvislosti s aktuálním vyjednáváním v Ženevě si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posteskl na přístup Donalda Trumpa, který podle něj vyvíjí na Kyjev neférový tlak. Zelenskyj věří, že Trumpova nedávná ostrá vyjádření jsou spíše strategickým manévrem než definitivním postojem. Nejvyšší představitel Ukrajiny kritizoval fakt, že americký politik směřuje výzvy ke kompromisům výhradně na ukrajinskou stranu, zatímco Rusko nechává stranou.

před 6 hodinami

Komáři

Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci

Bolestivé tropické onemocnění známé jako chikungunya se nyní může šířit prostřednictvím komárů ve většině zemí Evropy. Nová studie ukázala, že díky klimatické krizi a rostoucím teplotám je přenos této nemoci možný ve 29 evropských státech. Vědci varují, že v zemích jako Španělsko nebo Řecko jsou nyní infekce pravděpodobné po dobu více než šesti měsíců v roce. Riziko se však posouvá i dále na sever, přičemž v jihovýchodní Anglii jsou podmínky pro šíření vhodné po dva měsíce v roce.

před 7 hodinami

Steve Witkoff

Rozhovory zaměřené na ukončení války na Ukrajině přinesly významný pokrok, tvrdí Witkoff

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ve Švýcarsku probíhají pod záštitou amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten uvedl, že rozhovory zaměřené na ukončení války přinesly významný pokrok, zatímco se obě strany připravují na středeční druhý den vyjednávání v Ženevě. Witkoff na sociální síti X vyzdvihl úspěch prezidenta Trumpa při svedení obou stran konfliktu dohromady. Dodal také, že jsou hrdí na práci pod jeho vedením, která směřuje k zastavení zabíjení v tomto hrozném konfliktu.

před 8 hodinami

včera

Sarah, vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Margaret Fergusonová

Další dohra Epsteinových spisů: Firmy bývalé členky britské královské rodiny míří do likvidace

Šest společností, v nichž figuruje Sarah Fergusonová jako jediná jednatelka, míří do likvidace. Rozhodnutí o uzavření firem přichází v době, kdy britská veřejnost i média opětovně rozebírají vztahy bývalé vévodkyně z Yorku s usvědčeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle oficiálních dokumentů britského obchodního rejstříku (Companies House) podaly všechny tyto subjekty v uplynulých dnech žádost o výmaz.

včera

Ilustrační foto

Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou AboutPeople pro think-tank Progressive Lab odhalil znepokojivý trend v evropské společnosti. Každý pátý Evropan, tedy celkem 22 % dotázaných, zastává názor, že v určitých případech by mohla být diktatura vhodnější formou vlády než demokracie. Studie, která byla realizována v pěti zemích – v Řecku, Francii, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii – ukazuje na hlubokou nespokojenost občanů s praktickým fungováním demokratických institucí.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Poslední zápasy základních skupin hokejového turnaje určily dvojice pro předkolo

Druhý nedělní zápas „české“ skupiny A olympijského hokejového turnaje byl ten asi nejméně záživný, jelikož favorizovaná Kanada potvrdila svou dominanci i proti nejslabšímu týmu této skupiny Francii a jasně ji tak porazila 10:2. Až zápasy skupiny C rozhodovaly o tom, jaké dvojice v následujícím předkole nás čekají. Rozhodující byla nakonec výhra Dánů nad Lotyši 4:2, která dala razítko na to, že se v předkole Češi utkají právě s Dány. USA pak po výhře 5:1 nad Německem potvrdily, že spolu s Kanadou zvládly skupinovou část ze všech účastníků nejlépe.

včera

Michal Krčmář

Nejlepší český biatlonový výsledek na Hrách. Mužská štafeta vybojovala šesté místo

V úterý se v rámci již jedenáctého soutěžního hracího dne Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo jel v Anterselvě další z biatlonových závodů, konkrétně mužská štafeta. Právě až do tohoto závodu si museli čeští biatlonoví fanoušci počkat na nejlepší výsledek Čechů pod letošními pěti kruhy. Zatímco vepředu k překvapení oproti předešlým závodům nedošlo, neboť se o nejlepší příčky přetahovali Francouzi s Nory a na jejich záda dýchali Švédové, za nimi zaskvěl svým výkon český kvartet a v rámci něj pak především olympijský debutant Petr Hák a finišman Michal Krčmář. Právě díky jejich výkonům se nakonec česká štafeta vyšvihla na výtečné šesté místo.

včera

Čeští hokejisté

Byla to zase fuška. Postup do čtvrtfinále je sice v kapse, ale Češi musí před Kanadou leccos zlepšit

Čeští hokejisté nastoupili v úterý odpoledne k prvnímu zápasu o všechno na právě probíhajících Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo a to v předkole, nebo-li v osmifinále proti Dánsku. To nás už dokázalo v minulosti nejednou potrápit a bohužel i tento zápas patřil právě k těm ne příliš jednoduchým pro český výběr. Na hokejkách českých hráčů byla znát nervozita, kolikrát si nedali ani přesnou přihrávku, ve druhé třetině se přeci jenom Češi rozjeli a nasázeli v ní všechny své tři góly. Dánové se pak dostali na rozdíl jediné branky a nakonec se svěřenci kouče Radima Rulíka v závěru báli o výsledek, závěrečný tlak soupeře ale přečkal a můžou tak vyhlížet středeční čtvrtfinále s přetěžkou suverénní Kanadou.

včera

Petr Pavel

Pavel jmenuje Červeného v pondělí. Podpořil zákaz sociálních sítí pro děti

Prezident Petr Pavel potvrdil, že jmenování nového ministra životního prostředí proběhne bez zbytečných průtahů. Na uvolněný post navrhlo hnutí Motoristé svého poslance Igora Červeného poté, co prezident odmítl jmenovat původního kandidáta Filipa Turka. Pavel zdůraznil, že odmítnutí Turka nebylo útokem na Motoristy, ale otázkou principu, kterou nyní považuje za definitivně uzavřenou.

včera

Ruská armáda

Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva

Rusko pohrozilo nasazením svého válečného námořnictva k ochraně plavidel, která jsou spojována s jeho takzvanou „stínovou flotilou“. Vysoký ruský představitel Nikolaj Patrušev uvedl, že Moskva je připravena bránit své lodě před případným zabavením ze strany evropských států. Tento krok vyvolává vážné obavy z odvetných opatření proti evropské námořní dopravě v době, kdy roste mezinárodní tlak na omezení ruského exportu ropy.

včera

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

včera

Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává

V ženevském hotelu InterContinental v úterý začala klíčová třístranná jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem, která mají za cíl najít cestu k ukončení válečného konfliktu. Rozhovory probíhají v přísně diplomatickém formátu, přičemž americkou stranu zastupují dva nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa – jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Jejich role je v tuto chvíli zásadní, neboť Trump do jejich diplomatických schopností vkládá větší důvěru než do ostatních struktur své administrativy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy