Ve čtvrtek schválený daňový zákon, který prosadili republikáni ve Sněmovně reprezentantů, by mohl způsobit ztrátu více než 830 000 pracovních míst, zvýšit účty za energie americkým domácnostem a vést k obrovskému nárůstu emisí skleníkových plynů. Odborníci varují, že tento krok přichází v nejnevhodnější možnou chvíli.
Zákon podle odborných analýz ruší klíčové pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektromobility, které byly zavedeny v rámci zákona o snížení inflace z roku 2022. Tento zákon, který podepsal prezident Joe Biden, vedl k masivnímu přílivu investic do zelených technologií, zejména v republikánských státech.
Zrušení daňových úlev se dotkne nejen elektromobilů, ale také projektů větrné, solární i jaderné energetiky. Do roku 2032 mají být tyto pobídky postupně zcela odstraněny. Výrobní daňové úlevy pro čistou energii skončí do roku 2031 a dotace na ekologické rekonstrukce domácností přestanou platit už na konci letošního roku.
„Tento zákon je horší, než si lidé dokázali představit,“ říká Robbie Orvis z nezávislého think-tanku Energy Innovation. „Podniky, které počítaly s těmito pobídkami, přijdou o podporu, domácnosti zaplatí stovky dolarů navíc a boj s klimatickými změnami bude výrazně oslaben.“
Od přijetí zákona o snížení inflace bylo investováno více než 320 miliard dolarů – převážně v republikánských státech – do nových obnovitelných zdrojů a výroby elektromobilů. Dalších více než 500 miliard dolarů je v přípravě, ale jejich realizace je nyní ohrožena.
„Ohroženo je půl bilionu dolarů investic a podle našich výpočtů by tyto změny mohly snížit HDP USA o více než jeden bilion dolarů během deseti let,“ dodává Orvis.
Zákon přichází po měsících útoků administrativy Donalda Trumpa na ekologické programy. Trump mimo jiné ukončil programy energetické účinnosti, zrušil klimatické granty a půjčky a silně prosazuje fosilní paliva na úkor obnovitelných zdrojů.
Podle Orvise způsobí nový zákon nejen zvýšení cen, ale i zásadní zhoršení životního prostředí. Do roku 2035 se podle odhadů zvýší roční emise skleníkových plynů o 260 milionů tun – což odpovídá ročním emisím celého Španělska.
Zvýšení cen elektřiny je jedním z hlavních důsledků zablokování výstavby nových obnovitelných zdrojů, které jsou aktuálně nejlevnějším zdrojem nové energie. Podle Energy Innovation se do roku 2035 zvýší průměrný účet americké domácnosti za energii o více než 230 dolarů.
Ztráta 830 000 pracovních míst do roku 2030 se podle studie týká jak přímých pracovních míst v solární a automobilové výrobě, tak i nepřímých pracovních míst spojených s poklesem investic a spotřebitelských výdajů.
„Zákon o snížení inflace byl navržen tak, aby vytvářel kvalitní pracovní místa v deindustrializovaných a opomíjených komunitách. To se začalo dařit, ale tento návrh je přímým útokem na pracující Američany,“ říká Ted Fertik z organizace Blue Green Alliance.
Podle solární asociace SEIA by zákon mohl do roku 2028 připravit o práci až 300 000 lidí v solárním a bateriovém sektoru. Odbory se proti zákonu rovněž staví – prezident Unie stavebních dělníků tento týden prohlásil, že „modrokoláčové rodiny by neměly platit účet za daňové úlevy miliardářům.“
Uvnitř Republikánské strany se vedl ostrý boj mezi umírněnými a radikálními křídly ohledně zachování zelených kreditů. Tvrdé jádro nakonec prosadilo rychlejší ukončení podpory obnovitelných zdrojů, přičemž texaský kongresman Chip Roy nazval celý program „zeleným podvodem“ a jeho kolega z Oklahomy Josh Brecheen ho označil za „dárek levicovým miliardářům“.
Přitom právě republikánské oblasti těžily z dosavadní podpory nejvíce. Podle expertů přinese nový zákon výhody především bohatým, zatímco běžní Američané přijdou o práci a zaplatí více.
Trumpova administrativa navíc souběžně zrušila ekologické regulace pro auta, elektrárny a průmyslové podniky. Podle studie skupiny Rhodium by souhrn těchto opatření mohl znamenat dodatečných 730 milionů tun emisí během příštích deseti let.
„Je to snad to nejhorší, co mohlo přijít,“ říká Ben King ze skupiny Rhodium. „Pokud jste developer v oblasti solární nebo větrné energie, po tomto už nebudete chtít investovat v USA, ale v Číně.“
Související
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 1 hodinou
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 2 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
včera
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
včera
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.
Zdroj: Libor Novák