Netanjahu kope kolem sebe. Ostře útočí na Evropu, státníky viní ze spolupráce s Hamásem

Netanjahu uvedl, že tito lídři se přidali na stranu „masových vrahů, násilníků, vrahů dětí a únosců“ – čímž narážel na palestinské hnutí Hamas, s nímž je Izrael ve válce od října 2023.

Jeho ostrá slova přicházejí v době, kdy Londýn, Paříž i Ottawa ostře zkritizovaly pokračující vojenskou ofenzivu Izraele v Pásmu Gazy. Všechny tři vlády označily izraelské operace za „nepřiměřené“ a humanitární situaci v oblasti za „neúnosnou“. Ve společném prohlášení tento týden pohrozily konkrétními kroky, pokud Izrael nepřestane s eskalací násilí.

Netanjahu reagoval s bezprecedentní ostrostí: „Když vám děkují masoví vrazi a únosci, nejste na straně spravedlnosti. Nejste na straně lidskosti. Jste na špatné straně historie.“

V projevu dále tvrdil, že západní lídři chtějí, aby Izrael „ustoupil a přijal, že armáda Hamasu přežije“. Označil to za naprosto nepřijatelné a jako důkaz uvedl skutečnost, že Hamas veřejně ocenil kritiku ze strany tří západních vlád.

Britská vláda se k obviněním přímo nevyjádřila. Odkázala pouze na předchozí vyjádření premiéra Starmera, který ve středu na sociální síti X označil útok na izraelské diplomatické pracovníky ve Washingtonu za „hrůzný“ a antisemitismus za „zlo, které musíme vymýtit“.

Nicméně Starmer se již předtím veřejně vyjádřil velmi kriticky k izraelské blokádě humanitární pomoci v Gaze. Označil objem pomoci za „naprosto nedostatečný“ a situaci v oblasti za „intolerantní a lidsky neúnosnou“.

Netanjahuova slova vyvolala reakce nejen ve světě, ale i uvnitř Izraele. Bývalý premiér Ehud Olmert v rozhovoru pro BBC ostře zkritizoval současnou vládu a označil ji za „bandu gaunerů“. Netanjahua popsal jako „vůdce gangu“, který podle něj řídí stát na hranici mezinárodního práva.

„Samozřejmě že mě budou kritizovat, budou mě očerňovat. Ale to mě nezastaví v odsuzování těchto hrůzných politik,“ řekl Olmert v narážce na reakce současného ministra školství, který Olmertovu kritiku izraelských vojenských operací označil za ostudnou.

Konflikt v Gaze pokračuje už 19 měsíců. Byl spuštěn 7. října 2023, kdy Hamas provedl rozsáhlý útok na izraelské území. Zahynulo tehdy přibližně 1 200 Izraelců a dalších 251 osob bylo uneseno.

Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, které ovládá Hamas, si následná izraelská ofenziva vyžádala nejméně 53 762 mrtvých, včetně více než 16 500 dětí. Mnozí obyvatelé Gazy jsou navíc nyní ohroženi hladem, podvýživou a nedostatkem základní lékařské péče.

Ostrá výměna názorů mezi izraelskou vládou a jejími tradičními západními spojenci je známkou rostoucího napětí ohledně způsobu, jakým Izrael válku proti Hamasu vede. Zatímco Spojené státy i nadále Izrael vojensky podporují, evropské země volají stále hlasitěji po příměří a nezávislém vyšetření možných válečných zločinů.

Není vyloučeno, že pokud Izrael bude pokračovat ve vojenské eskalaci a neumožní výrazné navýšení humanitární pomoci do Gazy, západní vlády přistoupí k diplomatickým nebo ekonomickým opatřením. Možné jsou i sankce.

Takto silná a osobní kritika nejvyšších představitelů Velké Británie, Francie a Kanady ze strany izraelského premiéra je však v rámci mezinárodní diplomacie nevídaná. Spojenectví mezi těmito zeměmi a Izraelem bylo po dekády považováno za pevné a stabilní.

Netanjahuova slova tak mohou mít hlubší důsledky pro další vývoj nejen válečného konfliktu, ale i celkové pozice Izraele na mezinárodní scéně.