
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře zaútočil na přední světové státníky, včetně britského premiéra Keira Starmera, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a kanadského předsedy vlády Marka Carneyho. Ve videoprohlášení je obvinil, že „fakticky chtějí, aby Hamas zůstal u moci“ a postavil je „na špatnou stranu dějin“.
Netanjahu uvedl, že tito lídři se přidali na stranu „masových vrahů, násilníků, vrahů dětí a únosců“ – čímž narážel na palestinské hnutí Hamas, s nímž je Izrael ve válce od října 2023.
Jeho ostrá slova přicházejí v době, kdy Londýn, Paříž i Ottawa ostře zkritizovaly pokračující vojenskou ofenzivu Izraele v Pásmu Gazy. Všechny tři vlády označily izraelské operace za „nepřiměřené“ a humanitární situaci v oblasti za „neúnosnou“. Ve společném prohlášení tento týden pohrozily konkrétními kroky, pokud Izrael nepřestane s eskalací násilí.
Netanjahu reagoval s bezprecedentní ostrostí: „Když vám děkují masoví vrazi a únosci, nejste na straně spravedlnosti. Nejste na straně lidskosti. Jste na špatné straně historie.“
V projevu dále tvrdil, že západní lídři chtějí, aby Izrael „ustoupil a přijal, že armáda Hamasu přežije“. Označil to za naprosto nepřijatelné a jako důkaz uvedl skutečnost, že Hamas veřejně ocenil kritiku ze strany tří západních vlád.
Britská vláda se k obviněním přímo nevyjádřila. Odkázala pouze na předchozí vyjádření premiéra Starmera, který ve středu na sociální síti X označil útok na izraelské diplomatické pracovníky ve Washingtonu za „hrůzný“ a antisemitismus za „zlo, které musíme vymýtit“.
Nicméně Starmer se již předtím veřejně vyjádřil velmi kriticky k izraelské blokádě humanitární pomoci v Gaze. Označil objem pomoci za „naprosto nedostatečný“ a situaci v oblasti za „intolerantní a lidsky neúnosnou“.
Netanjahuova slova vyvolala reakce nejen ve světě, ale i uvnitř Izraele. Bývalý premiér Ehud Olmert v rozhovoru pro BBC ostře zkritizoval současnou vládu a označil ji za „bandu gaunerů“. Netanjahua popsal jako „vůdce gangu“, který podle něj řídí stát na hranici mezinárodního práva.
„Samozřejmě že mě budou kritizovat, budou mě očerňovat. Ale to mě nezastaví v odsuzování těchto hrůzných politik,“ řekl Olmert v narážce na reakce současného ministra školství, který Olmertovu kritiku izraelských vojenských operací označil za ostudnou.
Konflikt v Gaze pokračuje už 19 měsíců. Byl spuštěn 7. října 2023, kdy Hamas provedl rozsáhlý útok na izraelské území. Zahynulo tehdy přibližně 1 200 Izraelců a dalších 251 osob bylo uneseno.
Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, které ovládá Hamas, si následná izraelská ofenziva vyžádala nejméně 53 762 mrtvých, včetně více než 16 500 dětí. Mnozí obyvatelé Gazy jsou navíc nyní ohroženi hladem, podvýživou a nedostatkem základní lékařské péče.
Ostrá výměna názorů mezi izraelskou vládou a jejími tradičními západními spojenci je známkou rostoucího napětí ohledně způsobu, jakým Izrael válku proti Hamasu vede. Zatímco Spojené státy i nadále Izrael vojensky podporují, evropské země volají stále hlasitěji po příměří a nezávislém vyšetření možných válečných zločinů.
Není vyloučeno, že pokud Izrael bude pokračovat ve vojenské eskalaci a neumožní výrazné navýšení humanitární pomoci do Gazy, západní vlády přistoupí k diplomatickým nebo ekonomickým opatřením. Možné jsou i sankce.
Takto silná a osobní kritika nejvyšších představitelů Velké Británie, Francie a Kanady ze strany izraelského premiéra je však v rámci mezinárodní diplomacie nevídaná. Spojenectví mezi těmito zeměmi a Izraelem bylo po dekády považováno za pevné a stabilní.
Netanjahuova slova tak mohou mít hlubší důsledky pro další vývoj nejen válečného konfliktu, ale i celkové pozice Izraele na mezinárodní scéně.
Související

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
Izrael , Benjamin Netanjahu , Hamás
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák