Testy prvních vakcín na koronavirus začaly. Potrvají roky

Do první fáze testování se zatím dostaly tři prototypy vakcín. Podle serveru ABC news je jedním z nich vakcína mRNA-1273, na které pracuje americký Národní ústav zdraví (NIH) společně se soukromou společností Moderna. První testy by měly probíhat do poloviny příštího roku.

Druhou testovanou vakcínou je Ad5-nCoV, kterou vyvíjí Pekingský institute biotechnologie s čínskou biofarmaceutickou společností CanSino Biologics. První fáze testů by měla skončit letos v zimě, všechny fáze poté zhruba za dva roky.

Třetí testovaná vakcína nese označení CHAdOx1 a stojí za ní tým vědců z Oxfordské univerzity. Vývoj je financovaný britskou vládou a dokončení první fáze testů se předpokládá rovněž zhruba za rok.

Vakcíny jsou z hlediska vývoje poměrně problematické. Ačkoli je genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Podle College of Physicians of Philadelphia ale trvá komplexní vývoj vakcíny, od prvotního objevu až po samotné očkování populace, obvykle 10 až 15 let.

Dosavadní zprávy kolující na internetu o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím nebyla dokončena u žádné vakcíny ani první fáze testů na lidech. 

Generální ředitel CEPI Richard Hatchett odhaduje, že by navzdory dlouhému vývoji mohly být první vakcíny za 12 až 18 měsíců považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."

Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.

Ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci ale neskrývá obavy. Přes všechny pokroky ve vědě a medicíně totiž proces vývoje nemůže postoupit k vytvoření skutečné vakcíny bez rozsáhlého klinického testování, což vyžaduje výrobu mnoha testovacích vakcín a pečlivé sledování testů.

Vědeckých pracovišť je ale po celém světě celá řada, a každé z nich pracuje na unikátní vakcíně či léku. Jedním z nich je i výzkumný ústav MIGAL v Izraeli, který vidí naději ve vakcíně proti infekční bronchitidě.

Ta byla vyvinuta k léčbě ptačí chřipky, vědcům se ale povedlo upravit ji k léčbě Covid-19. Vakcína prokázala účinnost v předklinických studiích prováděných Volcanským institutem.

Americká společnost Tonix Pharmaceuticals spolupracovala se Southern Research, neziskovou výzkumnou organizací, na vývoji vakcíny proti koronaviru s názvem TNX-1800. Vakcína je modifikovaný koňský virus vyvinutý na patentované platformě Tonix pro vakcíny pro koně.

Společnost Inovio Pharmaceuticals spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru. Společnost už dokonce zahájila předklinické testování.

Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.

Podle serveru The Guardian pracuje na vakcínách aktuálně nejméně 35 různých laboratoří. I několik dalším, vyjma výše zmíněných, vypadá slibně, zejména díky úspěšným testům na zvířatech. Přesto je čeká ještě dlouhá cesta.