Pokud by se nepřijala žádná opatření proti šíření koronaviru, nakazilo by se jím letos sedm miliard lidí a 40 milionů pacientů by podlehlo nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje. Ve své aktuální studii to podle agentury Reuters tvrdí vědci z Královské univerzity v Londýně (Imperial College London).
Na celém světě nyní žije zhruba 7,7 miliardy lidí. Nákaza se dosud prokázala u téměř 540.000 osob a přes 24.000 jich nemoci z koronaviru podlehlo.
Svět podle britských vědců z Imperial College London kvůli pandemii čelí "vážnému a akutnímu" nouzovému stavu a to, jak na něj budou jednotlivé vlády reagovat, je zásadní pro další vývoj.
Pokud se přijmou opatření na zmírnění šíření koronaviru, která sníží sociální kontakty starších lidí o 60 procent a v širší populaci o 40 procent, mohly by se ztráty na životech podle londýnských vědců snížit o polovinu, tedy na 20 milionů.
"Předpokládáme ale, že i pokud by nastal tento scénář, budou zdravotní systémy všech zemí rychle přetížené," uvádí již dvanáctá zpráva, kterou tým Královské univerzity v Londýně vydal od prvního potvrzeného výskytu koronaviru v čínském městě Wu-chan na konci loňského roku.
Podle skupiny odborníků vedené profesorem Neilem Fergusonem by se poptávka po zdravotní péči dala do jisté míry uspokojit jen v případě "rychlého přijetí opatření na ochranu veřejného zdraví, jak učinilo mnoho zemí". Experti tím mají na mysli například výrazné testování populace a izolaci nakažených či opatření k omezení sociálních kontaktů, upozornila agentura Reuters.
Pokud by všechny země zavedly odpovídající opatření, dalo by se v nejlepším případě zachránit podle Fergusonova týmu až 38,7 milionu životů. Nemoc COVID-19 by si tak vyžádala asi 300.000 obětí.
"Abychom se vyhnuli nebezpečí dalších epidemií, bude nutné zachovat opatření k potlačení (šíření koronaviru) v určité formě až do doby, než bude k dispozici vakcína či účinná léčba," uvedla Fergusonova skupina ve své studii. "Jakékoli zdržení při zavádění strategií potlačujících přenos (nákazy) povede k horším výsledkům a nižšímu počtu zachráněných životů," varují britští vědci.
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 1 hodinou
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 2 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 5 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 6 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 7 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
včera
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
včera
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.
Zdroj: Libor Novák