Válka, či mír? USA stojí na historickém rozcestí, varuje bezpečnostní poradce amerických prezidentů

"(Americký) Kongres opět čelí zásadnímu rozhodnutí ohledně politiky USA vůči Blízkému východu. Nadcházející hlasování o jaderné dohodě mezi P5+1 a Íránem (známé jako společný komplexní akční plán) světu ukáže, zda mají Spojené státy vůli a smysl odpovědnosti pomoci stabilizovat Blízký východ, či touží přispívat k dalším otřesům, včetně možnosti šíření jaderných zbraní. Jsou to možná silná slova, ale jasný jazyk je v kakofonii dnešních médií užitečný," deklaruje Brent Scowcroft, bývalý generál amerického letectva a poradce pro otázky národní bezpečnosti amerických prezidentů Geralda Forda a George H. W. Bushe. V komentáři pro server Washington Post nastínil, proč je klíčové, aby USA podpořily jadernou dohodu s Íránem.

Neshody přetrvají, ale dohoda smysl má

"Podle mého názoru společný komplexní akční plán naplňuje klíčové cíle, na nichž se shodly poslední (americké) administrativy obou (politických) stran, totiž že Írán se sám omezí na ryze civilní jaderný program s bezprecedentním ověřováním a monitoringem ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Rady bezpečnosti OSN. Írán se zavázal, že nikdy nevyvine ani si neopatří atomovou zbraň; dohoda zajišťuje, že toto bude platit nejméně 15 let a pravděpodobně déle, pokud Írán neodmítne inspekční režim a povinnosti vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a jejího dodatečného protokolu," shrnuje Snowcroft.

"Není důvěryhodnějšího experta na jaderné zbraně než (amerického) ministra energií Ernesta Monize, který vedl technický vyjednávací tým. Když tvrdí, že společný komplexní akční plán blokuje jakoukoliv íránskou cestu k štěpnému materiálu potřebnému pro výrobu atomové zbraně, odpovědní lidé by mu měli naslouchat. Monizovo ujištění podpořilo 29 předních amerických jaderných vědců," připomíná vysloužilý generál.   

"Pokud by Spojené státy Írán postavily před dohodu typu 'berte, nebo nechte být', podmínky pro Írán by byly nepochybně mnohem obtížnější. Dojednané dohody - jediné které se podepisují v době míru - jsou ale ze své podstaty kompromisní. To samé učinil prezident Reagan se Sovětským svazem v otázce kontroly zbrojení; to samé učinil prezident Nixon s Čínou," konstatuje bývalý bezpečnostní poradce.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Jako v případě specifických dohod se Sovětským svazem a Čínou, budeme mít i s Íránem nadále významné neshody v důležitých otázkách, včetně lidských práv, podpory teroristických skupin a vměšování se do vnitřních záležitostí sousedů. Nesmíme nikdy polevit ve snaze přesvědčit Írán ke změně jeho chování v těchto záležitostech a čelit mu tam, kde je třeba. A ačkoliv věřím, že společný komplexní akční plán - pokud bude Íránem pečlivě dodržován - pomůže Teherán  konstruktivně zapojit do regionálních problémů, musíme mít vždy na paměti, že jeho jediným účelem je zastavit aktivity země v oblasti jaderných zbraní," píše Snowcroft.  

"Bezpečnost Izraele, o níž se USA neustále obávají, bude po naplnění jaderné dohody posílena. Írán od ledna 2014 plně realizuje přechodnou dohodu, že striktně omezí svůj jaderný program, dokud se bude jednat o konečné smlouvě. Pokud Írán ukáže stejnou vůli v rámci společného komplexního akčního plánu, svět bude mnohem bezpečnějším místem. A pokud ne, budeme vědět, že je čas patřičně jednat," uvádí komentář.    

"Nezapomínejme, že Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě disponující drtivými odvetnými prostředky. Nepochybuji o tom, že íránští vůdci si jsou izraelské vojenské síly vědomi. Stejně tak členové Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu mají působivé konvenční armády a Spojené státy jsou připravené jejich možnosti ještě posílit," dodává Snowcroft.

Alternativa neexistuje, pouze neužitečná válka

"Kongres oprávněně provádí komplexní hodnocení a nechává promluvit zastánce i odpůrce jaderné dohody. Avšak zdánlivá snaha učinit ze společného komplexního akčního plánu zásadní zkoušku odhodlání Kongresu dostát závazkům vůči Izraeli je zřejmě bezprecedentní záležitost v historii vztahu mezi dvěma mocnými demokraciemi. Naprosto otevřeně: Neexistuje důvěryhodná alternativa, jakou by Kongres zabránil účasti USA v jaderné dohodě. Pokud vycouváme, vycouváme sami. Přední světové mocnosti efektivně spolupracovaly kvůli americkému vedení. Pokud se k tomuto úspěchu otočíme zády, půjde o abdikaci na unikátní roli a odpovědnost Spojených států a mezi našimi spojenci a přáteli vypukne důvodné zděšení. Ztratíme všechny páky ohledně íránských jaderných aktivit. Rozpadne se režim mezinárodních sankcí. A žádný člen Kongresu by neměl podléhat iluzi, že další invaze USA na Blízkém východě bude užitečná," varuje bezpečnostní poradce republikánských prezidentů.        

"Tudíž silně apeluji na Kongres, aby tuto smlouvu podpořil. Kongres ale může učinit další věci. Teprve realizace a ověřování bude klíčovým úspěchem a Kongres má významnou roli. Měl by zajistit, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii, další relevantní instituce a americké zpravodajské služby budou disponovat všemi potřebnými zdroji, které jim inspekce a monitorování dodržování (smlouvy) usnadní. Kongres by měl také zajistit, že příslib vojenské pomoci, protiraketové obrany a výcviku, který Spojené státy v květnu v Camp Davidu daly vůdcům Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, bude plně realizován a bezodkladně poskytnut. (Kongres) by měl rovněž zajistit, aby Spojené státy úzce spolupracovaly se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a dalšími spojenci v umírňování íránského vystupování v regionu, a společně mu čelili tam, kde bude zapotřebí," urguje Snowcroft.     

"Moje generace nyní odchází z politického života; jde o přirozený vývoj. Ale desetiletí zkušeností silně naznačují, že existují epochální momenty, které nemají být promarněny. Prezident Nixon si to uvědomil ohledně Číny. Prezidenti Reagan a George H. W. Bush si to uvědomili ohledně Sovětského svazu. A věřím, že přesně tomu čelíme dnes ohledně Íránu," uzavírá komentář.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 43 minutami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 1 hodinou

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 1 hodinou

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 3 hodinami

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní progresivismu, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.

před 5 hodinami

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Joe Biden

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy