Válka, či mír? USA stojí na historickém rozcestí, varuje bezpečnostní poradce amerických prezidentů

Neshody přetrvají, ale dohoda smysl má

"Podle mého názoru společný komplexní akční plán naplňuje klíčové cíle, na nichž se shodly poslední (americké) administrativy obou (politických) stran, totiž že Írán se sám omezí na ryze civilní jaderný program s bezprecedentním ověřováním a monitoringem ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Rady bezpečnosti OSN. Írán se zavázal, že nikdy nevyvine ani si neopatří atomovou zbraň; dohoda zajišťuje, že toto bude platit nejméně 15 let a pravděpodobně déle, pokud Írán neodmítne inspekční režim a povinnosti vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a jejího dodatečného protokolu," shrnuje Snowcroft.

"Není důvěryhodnějšího experta na jaderné zbraně než (amerického) ministra energií Ernesta Monize, který vedl technický vyjednávací tým. Když tvrdí, že společný komplexní akční plán blokuje jakoukoliv íránskou cestu k štěpnému materiálu potřebnému pro výrobu atomové zbraně, odpovědní lidé by mu měli naslouchat. Monizovo ujištění podpořilo 29 předních amerických jaderných vědců," připomíná vysloužilý generál.   

"Pokud by Spojené státy Írán postavily před dohodu typu 'berte, nebo nechte být', podmínky pro Írán by byly nepochybně mnohem obtížnější. Dojednané dohody - jediné které se podepisují v době míru - jsou ale ze své podstaty kompromisní. To samé učinil prezident Reagan se Sovětským svazem v otázce kontroly zbrojení; to samé učinil prezident Nixon s Čínou," konstatuje bývalý bezpečnostní poradce.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Jako v případě specifických dohod se Sovětským svazem a Čínou, budeme mít i s Íránem nadále významné neshody v důležitých otázkách, včetně lidských práv, podpory teroristických skupin a vměšování se do vnitřních záležitostí sousedů. Nesmíme nikdy polevit ve snaze přesvědčit Írán ke změně jeho chování v těchto záležitostech a čelit mu tam, kde je třeba. A ačkoliv věřím, že společný komplexní akční plán - pokud bude Íránem pečlivě dodržován - pomůže Teherán  konstruktivně zapojit do regionálních problémů, musíme mít vždy na paměti, že jeho jediným účelem je zastavit aktivity země v oblasti jaderných zbraní," píše Snowcroft.  

"Bezpečnost Izraele, o níž se USA neustále obávají, bude po naplnění jaderné dohody posílena. Írán od ledna 2014 plně realizuje přechodnou dohodu, že striktně omezí svůj jaderný program, dokud se bude jednat o konečné smlouvě. Pokud Írán ukáže stejnou vůli v rámci společného komplexního akčního plánu, svět bude mnohem bezpečnějším místem. A pokud ne, budeme vědět, že je čas patřičně jednat," uvádí komentář.    

"Nezapomínejme, že Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě disponující drtivými odvetnými prostředky. Nepochybuji o tom, že íránští vůdci si jsou izraelské vojenské síly vědomi. Stejně tak členové Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu mají působivé konvenční armády a Spojené státy jsou připravené jejich možnosti ještě posílit," dodává Snowcroft.

Alternativa neexistuje, pouze neužitečná válka

"Kongres oprávněně provádí komplexní hodnocení a nechává promluvit zastánce i odpůrce jaderné dohody. Avšak zdánlivá snaha učinit ze společného komplexního akčního plánu zásadní zkoušku odhodlání Kongresu dostát závazkům vůči Izraeli je zřejmě bezprecedentní záležitost v historii vztahu mezi dvěma mocnými demokraciemi. Naprosto otevřeně: Neexistuje důvěryhodná alternativa, jakou by Kongres zabránil účasti USA v jaderné dohodě. Pokud vycouváme, vycouváme sami. Přední světové mocnosti efektivně spolupracovaly kvůli americkému vedení. Pokud se k tomuto úspěchu otočíme zády, půjde o abdikaci na unikátní roli a odpovědnost Spojených států a mezi našimi spojenci a přáteli vypukne důvodné zděšení. Ztratíme všechny páky ohledně íránských jaderných aktivit. Rozpadne se režim mezinárodních sankcí. A žádný člen Kongresu by neměl podléhat iluzi, že další invaze USA na Blízkém východě bude užitečná," varuje bezpečnostní poradce republikánských prezidentů.        

"Tudíž silně apeluji na Kongres, aby tuto smlouvu podpořil. Kongres ale může učinit další věci. Teprve realizace a ověřování bude klíčovým úspěchem a Kongres má významnou roli. Měl by zajistit, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii, další relevantní instituce a americké zpravodajské služby budou disponovat všemi potřebnými zdroji, které jim inspekce a monitorování dodržování (smlouvy) usnadní. Kongres by měl také zajistit, že příslib vojenské pomoci, protiraketové obrany a výcviku, který Spojené státy v květnu v Camp Davidu daly vůdcům Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, bude plně realizován a bezodkladně poskytnut. (Kongres) by měl rovněž zajistit, aby Spojené státy úzce spolupracovaly se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a dalšími spojenci v umírňování íránského vystupování v regionu, a společně mu čelili tam, kde bude zapotřebí," urguje Snowcroft.     

"Moje generace nyní odchází z politického života; jde o přirozený vývoj. Ale desetiletí zkušeností silně naznačují, že existují epochální momenty, které nemají být promarněny. Prezident Nixon si to uvědomil ohledně Číny. Prezidenti Reagan a George H. W. Bush si to uvědomili ohledně Sovětského svazu. A věřím, že přesně tomu čelíme dnes ohledně Íránu," uzavírá komentář.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.