Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.
Kim Čong-un podle serveru Politico obvinil Spojené státy z toho, že podporují Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi. Tvrdil, že Washington využívá Ukrajinu jako „úderné vojsko“, aby oslabil Moskvu a zároveň rozšířil svůj vojenský vliv. Severokorejská státní média popisují tento postoj jako součást širšího konfliktu mezi Západem a Ruskem, což Kim využívá k posilování vazeb s Moskvou.
Severní Korea se otevřeně přiklání k Rusku v jeho střetu se Západem. Kim Čong-un tento konflikt vnímá jako příležitost k posílení své vlastní vojenské kapacity. Vývoj moderního arzenálu včetně balistických raket schopných zasáhnout pevninské Spojené státy se stal pro jeho režim prioritou.
Podle odborníků však existují obavy, že Rusko by mohlo v rámci vzájemné podpory poskytovat Pchjongjangu technologie, které by dále zlepšily schopnosti severokorejských raketových systémů.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyvolalo spekulace, zda by mohlo dojít k obnovení diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou. Během Trumpova prvního funkčního období se uskutečnila tři setkání mezi oběma vůdci, ale dialog rychle zkrachoval kvůli rozdílným očekáváním ohledně uvolnění sankcí a denuklearizace Korejského poloostrova.
Odborníci však upozorňují, že návrat k situaci z roku 2018 je nepravděpodobný. Regionální bezpečnostní situace se výrazně změnila, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině, oslabení sankcí vůči Pchjongjangu a pokroku Severní Koreje v oblasti jaderných a raketových technologií.
Pchjongjang dále zvyšuje tlak na Jižní Koreu. Kim opustil dřívější rétoriku o usmíření mezi oběma zeměmi a pravidelně hrozí jadernými útoky, pokud se bude cítit provokován. Vedle přímých vojenských hrozeb Severní Korea také využívá psychologické a elektronické války, například prostřednictvím balonů nesoucích odpadky, které zasahují jihokorejské území.
Od května Severní Korea vypustila přibližně 7 000 takových balonů, což způsobilo škody na majetku, ačkoliv zatím nebyly hlášeny žádné zranění. Některé z těchto balonů dokonce dopadly na prezidentský komplex v Soulu, což vyvolalo obavy o zabezpečení klíčových míst.
Kimova snaha o posílení jaderného arzenálu a jeho stále těsnější vazby s Ruskem ukazují na změnu strategie, která zahrnuje širší zapojení do globálního geopolitického soupeření. Budoucí vývoj bude pravděpodobně ovlivněn tím, jak se vyvine vztah mezi USA, Jižní Koreou a dalšími klíčovými aktéry, stejně jako tím, jaké kroky podniknou Washington a jeho spojenci v reakci na rostoucí severokorejskou hrozbu.
Související
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
Zelenskyj potvrdil útok na ruskou ropnou rafinérii. Drony uletěly více než 2 000 kilometrů
válka na Ukrajině , Kim Čong-un , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák