Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

Kim Čong-un podle serveru Politico obvinil Spojené státy z toho, že podporují Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi. Tvrdil, že Washington využívá Ukrajinu jako „úderné vojsko“, aby oslabil Moskvu a zároveň rozšířil svůj vojenský vliv. Severokorejská státní média popisují tento postoj jako součást širšího konfliktu mezi Západem a Ruskem, což Kim využívá k posilování vazeb s Moskvou.

Severní Korea se otevřeně přiklání k Rusku v jeho střetu se Západem. Kim Čong-un tento konflikt vnímá jako příležitost k posílení své vlastní vojenské kapacity. Vývoj moderního arzenálu včetně balistických raket schopných zasáhnout pevninské Spojené státy se stal pro jeho režim prioritou.

Podle odborníků však existují obavy, že Rusko by mohlo v rámci vzájemné podpory poskytovat Pchjongjangu technologie, které by dále zlepšily schopnosti severokorejských raketových systémů.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyvolalo spekulace, zda by mohlo dojít k obnovení diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou. Během Trumpova prvního funkčního období se uskutečnila tři setkání mezi oběma vůdci, ale dialog rychle zkrachoval kvůli rozdílným očekáváním ohledně uvolnění sankcí a denuklearizace Korejského poloostrova.

Odborníci však upozorňují, že návrat k situaci z roku 2018 je nepravděpodobný. Regionální bezpečnostní situace se výrazně změnila, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině, oslabení sankcí vůči Pchjongjangu a pokroku Severní Koreje v oblasti jaderných a raketových technologií.

Pchjongjang dále zvyšuje tlak na Jižní Koreu. Kim opustil dřívější rétoriku o usmíření mezi oběma zeměmi a pravidelně hrozí jadernými útoky, pokud se bude cítit provokován. Vedle přímých vojenských hrozeb Severní Korea také využívá psychologické a elektronické války, například prostřednictvím balonů nesoucích odpadky, které zasahují jihokorejské území.

Od května Severní Korea vypustila přibližně 7 000 takových balonů, což způsobilo škody na majetku, ačkoliv zatím nebyly hlášeny žádné zranění. Některé z těchto balonů dokonce dopadly na prezidentský komplex v Soulu, což vyvolalo obavy o zabezpečení klíčových míst.

Kimova snaha o posílení jaderného arzenálu a jeho stále těsnější vazby s Ruskem ukazují na změnu strategie, která zahrnuje širší zapojení do globálního geopolitického soupeření. Budoucí vývoj bude pravděpodobně ovlivněn tím, jak se vyvine vztah mezi USA, Jižní Koreou a dalšími klíčovými aktéry, stejně jako tím, jaké kroky podniknou Washington a jeho spojenci v reakci na rostoucí severokorejskou hrozbu. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Kim Čong-un USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy