Počasí, jaké jsme si nikdy neuměli představit. Přináší smrt a zkázu napříč kontinenty, varují vědci

Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva. 

Nová databáze 744 vědeckých studií, kterou sestavila platforma Carbon Brief, podle serveru The Guardian ukazuje, jak lidská činnost výrazně zhoršila 550 extrémních událostí, včetně vln veder, záplav, sucha a požárů. Tyto události by byly za normálních okolností buď mnohem méně intenzivní, nebo by se vůbec nestaly.

Například analýza ukázala, že teploty v posledních letech zasáhly oblasti od Středozemí přes Sahel až po Tibetskou plošinu. Tyto regiony čelily teplotám a frekvencím veder, jaké se v posledních 5000 letech vývoje lidské civilizace nikdy neobjevily.

Podle studií by například až třetina novorozenců, kteří zemřeli na následky extrémního horka, mohla přežít, pokud by globální oteplování nezhoršovalo podmínky. Celosvětově se odhaduje, že klimatická krize vede k více než 100 000 předčasným úmrtím ročně v důsledku horka, a tento počet může dále růst.

Extrémní počasí má také ekonomické dopady. Hurikán Harvey by například nezaplavil 30–50 % nemovitostí, které zasáhl, nebýt oteplení. Podobně byly dopady hurikánů Sandy v USA nebo tajfunu Hagabis v Japonsku zhoršeny klimatickou změnou, což vedlo k miliardovým škodám.

Zvláště ohrožené jsou oblasti s nedostatečnou infrastrukturou, jako je Sahel, ale i vyspělé regiony, například Evropa a Severní Amerika. Studie ukazují, že v Libyi byla pravděpodobnost ničivých záplav v roce 2023 zvýšena stonásobně, a podobně i sucho v Amazonii bylo mnohem pravděpodobnější v důsledku lidských emisí.

Vědci upozorňují, že pokud svět neomezí emise uhlíku, může oteplování dosáhnout 2,5–3,0 °C. To by mělo katastrofální dopady, včetně dalších „nemožných“ událostí a zvyšování četnosti a intenzity stávajících extrémů.

Podle vědců je naléhavě nutné, aby státy přijaly hluboké a rychlé kroky ke snížení emisí. Zároveň je třeba investovat do ochrany komunit před nevyhnutelnými následky změny klimatu. Jedním z klíčových cílů nadcházející klimatické konference Cop29 v Ázerbájdžánu je zajistit financování ve výši minimálně jednoho bilionu dolarů na zmírnění dopadů a adaptaci.

Klimatická krize již není vzdálenou hrozbou. Dopady extrémního počasí, zesílené lidskou činností, jsou reálné a mají ničivé dopady na životy, zdraví a majetek po celém světě. Bez rozhodných kroků se bude situace dále zhoršovat, což si vyžádá nejen vyšší lidskou cenu, ale také větší ekonomické ztráty a ztráty biodiverzity.

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Zemřel legendární zpěvák Josef Zíma

Českou hudební scénu zasáhla ve čtvrtek večer smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel legendární zpěvák Josef Zíma, který se v poslední době potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Macháč se v mexickém Acapulcu dočkal prvního triumfu na okruhu ATP

První velký úspěch v kariéře si připsal český tenista Tomáš Macháč. V mexickém Acapulcu se mu totiž podařilo vyhrát celý turnaj ATP a získat tak svůj vůbec premiérový titul na okruhu. Stalo se tak poté, co ve finále dokázal porazit Španěla Alejandra Davidoviche 7:6 a 6:2. Po hodině a 38 minutách tak mohl rodák z Berouna zvednout se sombrerem na hlavě trofej nad hlavu.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 

včera

včera

včera

Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Rusko se snaží revidovat světový řád a Spojené státy ho definitivně ničí

Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny ve Spojeném království Valerij Zalužnyj dnes vystoupil na konferenci organizované think-tankem Chatham House, kde ostře kritizoval současný přístup Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj USA „ničí“ světový řád, který už dlouho zpochybňují Rusko a další aktéři.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.

včera

včera

Mette Frederiksen

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

včera

Viktor Orbán s lídry EU

Summit EU: Orbán odmítnul společnou obranu, Macron se sešel se Zelenským

Maďarský premiér Viktor Orbán, který před summitem EU pobýval v Paříži, znovu zdůraznil svou vizi obranné politiky Evropy. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že posilování obrany evropských států by mělo být v rukou jednotlivých národů, nikoliv evropských institucí. Orbán se v Paříži setkal s prezidentem Emmanuelem Macronem, bývalou kandidátkou na prezidenta Marine Le Pen a exprezidentem Nicolasem Sarkozym. Po setkání s Le Pen dokonce naznačil, že ji považuje za budoucí hlavu Francie.

včera

Donald Trump

Čtvrt milionu Ukrajinců přijde v USA o azyl. Trump je nechá vyhodit ze země

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje zrušit dočasný azyl pro 240 000 ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli útočiště ve Spojených státech. Opatření, které by mohlo vést k jejich deportaci, by podle agentury Reuters mělo být oznámeno již v dubnu. Tento krok je součástí širšího plánu na zrušení právního statusu více než 1,8 milionu lidí, kteří v USA pobývají z humanitárních důvodů.

včera

včera

Petr Porošenko, ukrajinský exprezident

"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.

včera

včera

včera

Svět je stále brutálnější a Rusko nezná hranice. Agrese neskončí jen na Ukrajině, varuje Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středečním televizním projevu varoval, že ruská agrese „nezná hranic“ a nepřestane jen u Ukrajiny. Podle něj představuje přímou hrozbu nejen pro Francii, ale pro celou Evropu, která se musí připravit na možnou budoucnost bez záruky americké podpory.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy