Počasí, jaké jsme si nikdy neuměli představit. Přináší smrt a zkázu napříč kontinenty, varují vědci

Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva. 

Nová databáze 744 vědeckých studií, kterou sestavila platforma Carbon Brief, podle serveru The Guardian ukazuje, jak lidská činnost výrazně zhoršila 550 extrémních událostí, včetně vln veder, záplav, sucha a požárů. Tyto události by byly za normálních okolností buď mnohem méně intenzivní, nebo by se vůbec nestaly.

Například analýza ukázala, že teploty v posledních letech zasáhly oblasti od Středozemí přes Sahel až po Tibetskou plošinu. Tyto regiony čelily teplotám a frekvencím veder, jaké se v posledních 5000 letech vývoje lidské civilizace nikdy neobjevily.

Podle studií by například až třetina novorozenců, kteří zemřeli na následky extrémního horka, mohla přežít, pokud by globální oteplování nezhoršovalo podmínky. Celosvětově se odhaduje, že klimatická krize vede k více než 100 000 předčasným úmrtím ročně v důsledku horka, a tento počet může dále růst.

Extrémní počasí má také ekonomické dopady. Hurikán Harvey by například nezaplavil 30–50 % nemovitostí, které zasáhl, nebýt oteplení. Podobně byly dopady hurikánů Sandy v USA nebo tajfunu Hagabis v Japonsku zhoršeny klimatickou změnou, což vedlo k miliardovým škodám.

Zvláště ohrožené jsou oblasti s nedostatečnou infrastrukturou, jako je Sahel, ale i vyspělé regiony, například Evropa a Severní Amerika. Studie ukazují, že v Libyi byla pravděpodobnost ničivých záplav v roce 2023 zvýšena stonásobně, a podobně i sucho v Amazonii bylo mnohem pravděpodobnější v důsledku lidských emisí.

Vědci upozorňují, že pokud svět neomezí emise uhlíku, může oteplování dosáhnout 2,5–3,0 °C. To by mělo katastrofální dopady, včetně dalších „nemožných“ událostí a zvyšování četnosti a intenzity stávajících extrémů.

Podle vědců je naléhavě nutné, aby státy přijaly hluboké a rychlé kroky ke snížení emisí. Zároveň je třeba investovat do ochrany komunit před nevyhnutelnými následky změny klimatu. Jedním z klíčových cílů nadcházející klimatické konference Cop29 v Ázerbájdžánu je zajistit financování ve výši minimálně jednoho bilionu dolarů na zmírnění dopadů a adaptaci.

Klimatická krize již není vzdálenou hrozbou. Dopady extrémního počasí, zesílené lidskou činností, jsou reálné a mají ničivé dopady na životy, zdraví a majetek po celém světě. Bez rozhodných kroků se bude situace dále zhoršovat, což si vyžádá nejen vyšší lidskou cenu, ale také větší ekonomické ztráty a ztráty biodiverzity.

Související

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

před 7 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

před 8 hodinami

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil

Další dobré zprávy přišly z Českého Švýcarska, kde hasiči od víkendu bojují s rozsáhlým lesním požárem. Podle nejnovějších informací se snížil stupeň požárního poplachu. Okolnostmi požáru se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy