Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka byznys platformy pro udržitelnost Změna k lepšímu, poskytla pro EuroZprávy.cz rozhovor o klimatické konferenci COP29. Pařížská dohoda podle ní mrtvá není, „nejde to ale udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet,“ vysvětlila.
Proč vůbec pořadatelství COP29 připadlo Ázerbájdžánu? Je hodně zemí, kde to mohlo být, a pořádá to země, která vysloveně žije v poškozování životního prostředí.
Tu kritiku jsem zaznamenala a chápu ji. Na druhou stranu si myslím, že je dobré tento typ konferencí pořádat v rozvojových a méně přesvědčených zemích. Díky těmto konferencím se sjedou z celého světa lidé na nejvyšší úrovni debatovat o závažnosti klimatické změny. Téma se tak dostane i do těchto zákoutí naší zeměkoule.
Může to namotivovat nejen ázerbájdžánskou vládu a obyvatele, ale také to umožní slyšet jejich pohled na věc. Je sice hezké, že my jako globální Sever jsme v dekarbonizaci daleko. Je ale potřeba si říct, že my jsme znečišťovali nejdéle a na fosilní ekonomice jsme si naši prosperitu vybudovali.
Bylo by pokrytecké chtít, aby tyto země ustupovaly od fosilních paliv stejně rychle jako my. Proto i Pařížská dohoda pracuje s principem společné a rozdílné odpovědnosti s ohledem na rozvinutost dané země.
O Pařížské dohodě se vyskytla tvrzení, že je dokonce mrtvá. Jedna z agentur OSN informovala o tom, že globální oteplení překročilo stanovený limit 1,5 stupně. Je pravda, že už nemá smysl?
Myslím si, že to smysl pořád má a dohoda mrtvá není. Asi se nám už nepodaří dostat závazku a překročíme dva stupně Celsia. Ale nejde to udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet. Je dobré se snažit o snižování uhlíku a vedle toho i o zmírňování klimatické změny a jejích dopadů. Víme, že dopady budou, protože se nám nepodaří pod dvěma stupni zůstat.
Máme tady pak velké země jako Amerika nebo Čína. Konkrétně Čína mluvila o tom, že do roku 2030 prostě bude produkovat hodně emisí a do roku 2060 chce být klimaticky neutrální. Dokáže tomuto závazku dostát – už vzhledem k tomu, jak moc investuje do vlastního ekonomického rozvoje?
Jsem o tom přesvědčená. S Čínou je to vlastně stejný případ jako u Ázerbájdžánu, i když Čína samozřejmě je ekonomicky jiný případ. Čína měla jinou výstupní pozici než Evropa. Dekarbonizace tam musí proběhnout v jiné rychlosti než u nás.
Zároveň investice Číny do zelených technologií jsou skutečně masivní. V roce 2023 utratila 890 miliard dolarů za rozvoj zelených technologií a činí to 40 procent růstu jejího HDP. Takže Čína určitě sází na všechny tyto technologie spojené s předcházením změny klimatu. Nemyslím si, že je to na oko.
Našla si v tom i svůj byznys a vnímá také rizika spojená jak s klimatickou změnou, tak s případnými občanskými nepokoji. Víme, že špatné životní prostředí může vést k pádu režimu, jak jsme si to zažili i tady v České republice. Nemám obavu, že by Čína ustupovala od klimatické dohody.
Dá se tedy říct, že Čína je jedním z těch zodpovědnějších partnerů?
Řekla bych, že ano. I vzhledem k tomu, z jaké pozice vychází. A to samé Indie. Teď se hodně mluví o tom, že Spojené státy možná od Pařížské dohody odejdou – to je samozřejmě špatná zpráva, ale zdá se mi, že ten trend je nastavený tak masivně a dokonce celosvětově, že i když Donald Trump od úmluvy odstoupí, stejně budou tlaky z mezinárodního společenství významné.
Pan Musk teď bude v Trumpově administrativě. Nebude naléhat na pana Trumpa, ať podporuje elektromobilitu vzhledem k tomu, že on sám vlastní společnost Tesla?
Já jsem o tom přesvědčená. Už teď vidíme, že Spojené státy v rámci Inflation Reduction Act masivně podporují technologie, které tam vyloženě kvetou. Kdyby Donald Trump teď řekl, že tuto podporu zastaví, střelí sám sebe do nohy. I průmyslníci, kteří včetně Elona Muska byli jeho podporovateli, by mu to nedovolili.
Ohledně pacifických zemí, můžou se nějakým způsobem zachránit? Respektive, kdo jim může pomoct? Opatření budou stát vysoké miliardy, ne-li biliony.
Na jednu stranu úkolem nejvíce postižených zemí je poukazovat na nejkatastrofičtější scénáře s klimatickou změnou spojené. Potom je tu naše role – tedy Západu či globálního Severu – abychom si spočítali, co to pro nás bude znamenat. Může to být uprchlická krize, zpřetrhání dodavatelských řetězců nebo ztrátu přístupu k některým důležitým zdrojům.
Když se tyto dopady sečtou a přičteme nějaká další rizika, tak záhy zjistíme, že aktivní snaha a investice do zabraňování katastrofě je o dost levnější, než co bychom nakonec utratili potlačováním následků klimatické krize. Někteří aktéři už si to takhle spočítali a podnikají vlastní kroky k potlačování klimatické krize.
Na COP29 vidíme hromadu politiků, kteří vystoupí, řeknou hodně silné věci a člověk neví, co si z toho má vzít. Dělají dost na to, kolik toho říkají?
U COP je potřeba oddělovat prvních pár dní, kdy se tam skutečně sjíždějí politici a dělají politická prohlášení, ve kterých je obtížné se zorientovat. Zároveň je ale potřeba si říct, že toto je jejich role. Oni tam zkrátka jedou prezentovat pozici svého státu a mají dělat tato prohlášení.
V následujících dnech se ale skutečně scházejí experti, úředníci na té nejvyšší úrovni, byznysmeni, neziskový sektor. Ti už tam společně dohadují skutečné a hmatatelné kroky.
Třeba tento rok by měl být představen kolektivní kvalifikovaný cíl v oblasti financování klimatu. Ten se zaměřuje na zvýšení finanční podpory pro méně rozvinuté země, aby mohly efektivněji čelit dopadům změny klimatu a přispívat k jejímu řešení.
Související

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , klimatická konference (COP29) , Gabriela Měsícová
Aktuálně se děje
před 20 minutami

Novináři i lídři NATO. Medveděv označil legitimní cíle Ruska
před 42 minutami

HRW: Člověk potřebuje 100 litrů vody denně, v Gaze nemají ani 15. Odpíráním vody páchá Izrael genocidu
před 1 hodinou

Ukrajinci už zabili stovku severokorejských vojáků. Tisíc jich zranili
před 2 hodinami

Počasí o víkendu: Do Česka se vrátí zima
včera

Spotřeba uhlí ve světě je rekordní. Může za to válka na Ukrajině
včera

Zelenskyj přiznal, že ukrajinské síly nejsou schopny vytlačit ruské jednotky
včera

Ukrajincům se daří válku s Ruskem přenášet do Afriky a Sýrie. Pro Západ to je výhodné
včera

Severokorejci u Kursku působí jako čerstvé maso. Problémem je to, co bude následovat, varuje norský expert
včera

Princ byl v kontaktu s čínským agentem a přijde o britské královské Vánoce
včera

Díváme se na smrt Sýrie? Málokdo má zájem na míru, po moci baží příliš aktérů
včera

Válek je v nemocnici a ruší program do konce týdne
včera

Ani Turecko, ani Rusko. Kdo je nejdůležitějším hráčem v budoucnosti Sýrie?
včera

Netanjahu poprvé řekl, dokdy bude izraelská armáda okupovat syrskou hranici
včera

Zelenskyj rázně: Kdo zaručí, že se Rusko nevrátí? Přestaňte za nás jednat s Kremlem o míru
včera

Trump pošle Kellogga "na zkušenou" do Kyjeva. Koordinaci západní pomoci Ukrajině převezme NATO
včera

Evropské unii dochází čas. Moment pravdy v otázce Ukrajiny se blíží
včera

Politico: Třetí světová válka už začala. Na Ukrajině zástupně válčí desítky zemí
včera

Není to demokracie, ale máme svobodu. Jak se Sýrie za týden od pádu Asada změnila?
včera

Kim poslal do Ruska to nejlepší, co má k dispozici. Proti Ukrajincům stojí elitní jednotky Storm Corps
včera
Polsko ohledně Sýrie spoléhá na EU. Mohlo by ale mít ambici zasáhnout Rusko tam, kde to nečeká
Polsko sleduje situaci v Sýrii s velkou pozorností, avšak svou roli v regionu deleguje na Evropskou unii. Zatímco Varšava posiluje své vojenské kapacity kvůli ruské hrozbě, v syrské otázce spoléhá na jednotný postup EU. Méně omezené diplomatické ambice na Blízkém východě by přitom mohly Polákům v boji proti ruské hrozbě velmi pomoct.
Zdroj: Jakub Jurek