ROZHOVOR | Pařížská dohoda není mrtvá, nemůžeme ale nechat planetu shořet, varuje Měsícová

Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka byznys platformy pro udržitelnost Změna k lepšímu, poskytla pro EuroZprávy.cz rozhovor o klimatické konferenci COP29. Pařížská dohoda podle ní mrtvá není, „nejde to ale udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet,“ vysvětlila.

Proč vůbec pořadatelství COP29 připadlo Ázerbájdžánu? Je hodně zemí, kde to mohlo být, a pořádá to země, která vysloveně žije v poškozování životního prostředí.

Tu kritiku jsem zaznamenala a chápu ji. Na druhou stranu si myslím, že je dobré tento typ konferencí pořádat v rozvojových a méně přesvědčených zemích. Díky těmto konferencím se sjedou z celého světa lidé na nejvyšší úrovni debatovat o závažnosti klimatické změny. Téma se tak dostane i do těchto zákoutí naší zeměkoule.

Může to namotivovat nejen ázerbájdžánskou vládu a obyvatele, ale také to umožní slyšet jejich pohled na věc. Je sice hezké, že my jako globální Sever jsme v dekarbonizaci daleko. Je ale potřeba si říct, že my jsme znečišťovali nejdéle a na fosilní ekonomice jsme si naši prosperitu vybudovali.

Bylo by pokrytecké chtít, aby tyto země ustupovaly od fosilních paliv stejně rychle jako my. Proto i Pařížská dohoda pracuje s principem společné a rozdílné odpovědnosti s ohledem na rozvinutost dané země.

O Pařížské dohodě se vyskytla tvrzení, že je dokonce mrtvá. Jedna z agentur OSN informovala o tom, že globální oteplení překročilo stanovený limit 1,5 stupně. Je pravda, že už nemá smysl?

Myslím si, že to smysl pořád má a dohoda mrtvá není. Asi se nám už nepodaří dostat závazku a překročíme dva stupně Celsia. Ale nejde to udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet. Je dobré se snažit o snižování uhlíku a vedle toho i o zmírňování klimatické změny a jejích dopadů. Víme, že dopady budou, protože se nám nepodaří pod dvěma stupni zůstat.

Máme tady pak velké země jako Amerika nebo Čína. Konkrétně Čína mluvila o tom, že do roku 2030 prostě bude produkovat hodně emisí a do roku 2060 chce být klimaticky neutrální. Dokáže tomuto závazku dostát – už vzhledem k tomu, jak moc investuje do vlastního ekonomického rozvoje?

Jsem o tom přesvědčená. S Čínou je to vlastně stejný případ jako u Ázerbájdžánu, i když Čína samozřejmě je ekonomicky jiný případ. Čína měla jinou výstupní pozici než Evropa. Dekarbonizace tam musí proběhnout v jiné rychlosti než u nás.

Zároveň investice Číny do zelených technologií jsou skutečně masivní. V roce 2023 utratila 890 miliard dolarů za rozvoj zelených technologií a činí to 40 procent růstu jejího HDP. Takže Čína určitě sází na všechny tyto technologie spojené s předcházením změny klimatu. Nemyslím si, že je to na oko.

Našla si v tom i svůj byznys a vnímá také rizika spojená jak s klimatickou změnou, tak s případnými občanskými nepokoji. Víme, že špatné životní prostředí může vést k pádu režimu, jak jsme si to zažili i tady v České republice. Nemám obavu, že by Čína ustupovala od klimatické dohody.

Dá se tedy říct, že Čína je jedním z těch zodpovědnějších partnerů?

Řekla bych, že ano. I vzhledem k tomu, z jaké pozice vychází. A to samé Indie. Teď se hodně mluví o tom, že Spojené státy možná od Pařížské dohody odejdou – to je samozřejmě špatná zpráva, ale zdá se mi, že ten trend je nastavený tak masivně a dokonce celosvětově, že i když Donald Trump od úmluvy odstoupí, stejně budou tlaky z mezinárodního společenství významné.

Pan Musk teď bude v Trumpově administrativě. Nebude naléhat na pana Trumpa, ať podporuje elektromobilitu vzhledem k tomu, že on sám vlastní společnost Tesla?

Já jsem o tom přesvědčená. Už teď vidíme, že Spojené státy v rámci Inflation Reduction Act masivně podporují technologie, které tam vyloženě kvetou. Kdyby Donald Trump teď řekl, že tuto podporu zastaví, střelí sám sebe do nohy. I průmyslníci, kteří včetně Elona Muska byli jeho podporovateli, by mu to nedovolili.

Ohledně pacifických zemí, můžou se nějakým způsobem zachránit? Respektive, kdo jim může pomoct? Opatření budou stát vysoké miliardy, ne-li biliony.

Na jednu stranu úkolem nejvíce postižených zemí je poukazovat na nejkatastrofičtější scénáře s klimatickou změnou spojené. Potom je tu naše role – tedy Západu či globálního Severu – abychom si spočítali, co to pro nás bude znamenat. Může to být uprchlická krize, zpřetrhání dodavatelských řetězců nebo ztrátu přístupu k některým důležitým zdrojům.

Když se tyto dopady sečtou a přičteme nějaká další rizika, tak záhy zjistíme, že aktivní snaha a investice do zabraňování katastrofě je o dost levnější, než co bychom nakonec utratili potlačováním následků klimatické krize. Někteří aktéři už si to takhle spočítali a podnikají vlastní kroky k potlačování klimatické krize.

Na COP29 vidíme hromadu politiků, kteří vystoupí, řeknou hodně silné věci a člověk neví, co si z toho má vzít. Dělají dost na to, kolik toho říkají?

U COP je potřeba oddělovat prvních pár dní, kdy se tam skutečně sjíždějí politici a dělají politická prohlášení, ve kterých je obtížné se zorientovat. Zároveň je ale potřeba si říct, že toto je jejich role. Oni tam zkrátka jedou prezentovat pozici svého státu a mají dělat tato prohlášení.

V následujících dnech se ale skutečně scházejí experti, úředníci na té nejvyšší úrovni, byznysmeni, neziskový sektor. Ti už tam společně dohadují skutečné a hmatatelné kroky.

Třeba tento rok by měl být představen kolektivní kvalifikovaný cíl v oblasti financování klimatu. Ten se zaměřuje na zvýšení finanční podpory pro méně rozvinuté země, aby mohly efektivněji čelit dopadům změny klimatu a přispívat k jejímu řešení.

Související

Zuzana Zavadilová Rozhovor

Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor klimatická konference (COP29) Gabriela Měsícová

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy