Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka byznys platformy pro udržitelnost Změna k lepšímu, poskytla pro EuroZprávy.cz rozhovor o klimatické konferenci COP29. Pařížská dohoda podle ní mrtvá není, „nejde to ale udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet,“ vysvětlila.
Proč vůbec pořadatelství COP29 připadlo Ázerbájdžánu? Je hodně zemí, kde to mohlo být, a pořádá to země, která vysloveně žije v poškozování životního prostředí.
Tu kritiku jsem zaznamenala a chápu ji. Na druhou stranu si myslím, že je dobré tento typ konferencí pořádat v rozvojových a méně přesvědčených zemích. Díky těmto konferencím se sjedou z celého světa lidé na nejvyšší úrovni debatovat o závažnosti klimatické změny. Téma se tak dostane i do těchto zákoutí naší zeměkoule.
Může to namotivovat nejen ázerbájdžánskou vládu a obyvatele, ale také to umožní slyšet jejich pohled na věc. Je sice hezké, že my jako globální Sever jsme v dekarbonizaci daleko. Je ale potřeba si říct, že my jsme znečišťovali nejdéle a na fosilní ekonomice jsme si naši prosperitu vybudovali.
Bylo by pokrytecké chtít, aby tyto země ustupovaly od fosilních paliv stejně rychle jako my. Proto i Pařížská dohoda pracuje s principem společné a rozdílné odpovědnosti s ohledem na rozvinutost dané země.
O Pařížské dohodě se vyskytla tvrzení, že je dokonce mrtvá. Jedna z agentur OSN informovala o tom, že globální oteplení překročilo stanovený limit 1,5 stupně. Je pravda, že už nemá smysl?
Myslím si, že to smysl pořád má a dohoda mrtvá není. Asi se nám už nepodaří dostat závazku a překročíme dva stupně Celsia. Ale nejde to udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet. Je dobré se snažit o snižování uhlíku a vedle toho i o zmírňování klimatické změny a jejích dopadů. Víme, že dopady budou, protože se nám nepodaří pod dvěma stupni zůstat.
Máme tady pak velké země jako Amerika nebo Čína. Konkrétně Čína mluvila o tom, že do roku 2030 prostě bude produkovat hodně emisí a do roku 2060 chce být klimaticky neutrální. Dokáže tomuto závazku dostát – už vzhledem k tomu, jak moc investuje do vlastního ekonomického rozvoje?
Jsem o tom přesvědčená. S Čínou je to vlastně stejný případ jako u Ázerbájdžánu, i když Čína samozřejmě je ekonomicky jiný případ. Čína měla jinou výstupní pozici než Evropa. Dekarbonizace tam musí proběhnout v jiné rychlosti než u nás.
Zároveň investice Číny do zelených technologií jsou skutečně masivní. V roce 2023 utratila 890 miliard dolarů za rozvoj zelených technologií a činí to 40 procent růstu jejího HDP. Takže Čína určitě sází na všechny tyto technologie spojené s předcházením změny klimatu. Nemyslím si, že je to na oko.
Našla si v tom i svůj byznys a vnímá také rizika spojená jak s klimatickou změnou, tak s případnými občanskými nepokoji. Víme, že špatné životní prostředí může vést k pádu režimu, jak jsme si to zažili i tady v České republice. Nemám obavu, že by Čína ustupovala od klimatické dohody.
Dá se tedy říct, že Čína je jedním z těch zodpovědnějších partnerů?
Řekla bych, že ano. I vzhledem k tomu, z jaké pozice vychází. A to samé Indie. Teď se hodně mluví o tom, že Spojené státy možná od Pařížské dohody odejdou – to je samozřejmě špatná zpráva, ale zdá se mi, že ten trend je nastavený tak masivně a dokonce celosvětově, že i když Donald Trump od úmluvy odstoupí, stejně budou tlaky z mezinárodního společenství významné.
Pan Musk teď bude v Trumpově administrativě. Nebude naléhat na pana Trumpa, ať podporuje elektromobilitu vzhledem k tomu, že on sám vlastní společnost Tesla?
Já jsem o tom přesvědčená. Už teď vidíme, že Spojené státy v rámci Inflation Reduction Act masivně podporují technologie, které tam vyloženě kvetou. Kdyby Donald Trump teď řekl, že tuto podporu zastaví, střelí sám sebe do nohy. I průmyslníci, kteří včetně Elona Muska byli jeho podporovateli, by mu to nedovolili.
Ohledně pacifických zemí, můžou se nějakým způsobem zachránit? Respektive, kdo jim může pomoct? Opatření budou stát vysoké miliardy, ne-li biliony.
Na jednu stranu úkolem nejvíce postižených zemí je poukazovat na nejkatastrofičtější scénáře s klimatickou změnou spojené. Potom je tu naše role – tedy Západu či globálního Severu – abychom si spočítali, co to pro nás bude znamenat. Může to být uprchlická krize, zpřetrhání dodavatelských řetězců nebo ztrátu přístupu k některým důležitým zdrojům.
Když se tyto dopady sečtou a přičteme nějaká další rizika, tak záhy zjistíme, že aktivní snaha a investice do zabraňování katastrofě je o dost levnější, než co bychom nakonec utratili potlačováním následků klimatické krize. Někteří aktéři už si to takhle spočítali a podnikají vlastní kroky k potlačování klimatické krize.
Na COP29 vidíme hromadu politiků, kteří vystoupí, řeknou hodně silné věci a člověk neví, co si z toho má vzít. Dělají dost na to, kolik toho říkají?
U COP je potřeba oddělovat prvních pár dní, kdy se tam skutečně sjíždějí politici a dělají politická prohlášení, ve kterých je obtížné se zorientovat. Zároveň je ale potřeba si říct, že toto je jejich role. Oni tam zkrátka jedou prezentovat pozici svého státu a mají dělat tato prohlášení.
V následujících dnech se ale skutečně scházejí experti, úředníci na té nejvyšší úrovni, byznysmeni, neziskový sektor. Ti už tam společně dohadují skutečné a hmatatelné kroky.
Třeba tento rok by měl být představen kolektivní kvalifikovaný cíl v oblasti financování klimatu. Ten se zaměřuje na zvýšení finanční podpory pro méně rozvinuté země, aby mohly efektivněji čelit dopadům změny klimatu a přispívat k jejímu řešení.
Související

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin

Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová
rozhovor , klimatická konference (COP29) , Gabriela Měsícová
Aktuálně se děje
včera

Vévodkyně Meghan v nové roli. Takhle vystupuje ze stínu prince Harryho
včera

Policie pátrá po známém soudci. Na starosti měl i kauzy, které otřásly Českem
Aktualizováno včera

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma
včera

Výhled počasí až do začátku dubna. Meteorologové řekli, čím si ještě nejsou jistí
včera

Okay neodvrátilo konec. Firma vysvětlila, proč nevyšla restrukturalizace
včera

Prosíme, nevystupujte. Metro bude přes Florenc několik dní jen projíždět
včera

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii
včera

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde
včera

Nejen nerosty. Trump bude chtít, aby Zelenskyj ustoupil Rusku a skončil
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Katastrofa u evropských břehů: Tanker plný chemikálií se srazil s kontejnerovou lodí, obětí jsou desítky
včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem
včera

Ukrajina smlouvu o nerostech podepíše, sdílení zpravodajských informací obnovujeme, prohlásil Trump
včera

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin
včera

80 let od nejničivějšího útoku na Japonsko. USA jeho brutalitou předčily i svržení atomových bomb
včera

Nová fáze druhého prezidentského období: Trumpa čeká první zatěžkávací zkouška
včera

25 procent nestačí. Trump může uvalit ještě vyšší cla, nevyloučil pád USA do recese
včera

Ostrý vzkaz Trumpovi: Chtějí zničit naše životy, nikdy nebudeme součástí USA, prohlásil Carney
včera

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?
včera

Trump stupňuje tlak na Zelenského. Je připraven jednat o příměří, tvrdí
včera
Novým kanadským premiérem bude Mark Carney
Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák