Jak víme, že klimatická krize je příčinou extrémního počasí?

Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.

Horké vlny, záplavy, bouře a sucha postihují miliony lidí, ničí infrastrukturu a mění přírodní prostředí. Odpověď na otázku, zda je za tento vývoj odpovědné globální oteplování, poskytuje vědní disciplína nazývaná klimatická atribuce. Tato metoda nám umožňuje zjistit, jaký podíl na těchto událostech má lidská činnost a spalování fosilních paliv.

Klimatická atribuce je vědecký postup, který analyzuje, jak globální oteplování ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy. Díky této metodě můžeme zjistit, zda by se určité události, jako například devastující povodně nebo extrémní horké vlny, vůbec staly bez vlivu klimatické změny, nebo zda byly zesíleny lidskou činností.

Historická data o počasí umožňují zkoumat frekvenci a intenzitu událostí v době před průmyslovou revolucí a nyní. Počítačové simulace porovnávají klima bez lidských emisí skleníkových plynů a současnou realitu. Klimatické modely simulují, jak se klima postupně měnilo v důsledku rostoucích emisí od 19. století do dneška.

Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že některé extrémní horké vlny by bez globálního oteplování vůbec nebyly možné. Tyto jevy nemají historický precedent ani se neobjevují v klimatických modelech bez přidaného vlivu emisí způsobených člověkem. Například nejméně 24 takových "nemožných" horkých vln zasáhlo svět během posledních let.

Kromě horka byla klimatická krize spojena i s dalšími extrémními jevy. Analýzy ukazují, že více než 60 % intenzivních dešťů a povodní bylo zhoršeno globálním oteplováním. Téměř 70 % suchozemských událostí bylo pravděpodobnějších kvůli změně klimatu. Silnější větry a intenzivnější hurikány jsou rovněž spojeny s oteplujícím se klimatem.

Vědci stále častěji odhadují nejen, zda byla událost způsobena klimatickou změnou, ale i kolik životů by bylo zachráněno bez tohoto vlivu. Například jedna studie ukázala, že každé třetí úmrtí novorozenců v důsledku extrémního horka by bylo možné předejít. Jiný výzkum odhaduje, že klimatická krize způsobuje každoročně více než 100 000 úmrtí v důsledku horka.

Například hurikán Harvey by nezpůsobil zaplavení 30-50 % nemovitostí v USA, které zasáhl v roce 2017, nebýt vlivu globálního oteplování. Podobně by čtyři velké povodně ve Spojeném království způsobily o polovinu méně škod na majetku, kdyby nebylo lidského vlivu na klima.

Analýzy klimatu se stále častěji používají jako důkaz v právních případech, kde jsou hlavní znečišťovatelé pohnáni k odpovědnosti. Například ve sporu Juliana v. Spojené státy nebo Lluiya v. RWE byly tyto studie klíčovým argumentem pro odpovědnost za škody způsobené klimatickou krizí.

Přestože vědci zkoumají jen zlomek všech extrémních událostí, existuje dostatek dat k tomu, aby bylo možné učinit obecná prohlášení. Například každá událost spojená s pobřežními záplavami je dnes pravděpodobnější kvůli zvyšující se hladině moře.

Klimatická atribuce poskytuje přesvědčivé důkazy, že klimatická krize již nyní mění podobu extrémního počasí. Zatímco dříve byly změny jemné a obtížně detekovatelné, dnes jsou jasné a měřitelné. Tato vědecká metoda je neocenitelným nástrojem nejen pro pochopení dopadů globálního oteplování, ale i pro hledání spravedlnosti a přijetí odpovědnosti za škody, které klimatická krize způsobuje po celém světě.

Související

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Ilustrační foto

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

Více souvisejících

Klimatické změny ,  Počasí

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem

Americká administrativa Donalda Trumpa přichází s novou snahou o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou doprovází termín takzvaného formátu Shell Bay. Tento název odkazuje na golfové hřiště a luxusní rezidenční komplex, který vlastní Steve Witkoff. Celá iniciativa se objevila v době, kdy se Washington snaží oživit diplomatická jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

před 2 hodinami

Gavin Newsom

Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce

Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.

před 3 hodinami

Santiago Peña

Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby

Paraguay se ocitla v hluboké politické a finanční krizi poté, co byl prezident Santiago Peña odvolán z funkce a poslán do domácí vazby. Tento prudký vývoj následoval po kolapsu digitální banky Ueno Bank, která spravovala úspory a penze milionů občanů. Prezident byl zatčen v pátek pouhé minuty poté, co zákonodárci jednomyslně hlasovali pro jeho odvolání kvůli vazbám na jeho dřívější soukromé podnikání.

před 4 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

V Evropě v posledních dnech probíhá nová vlna anonymních bombových hrozeb, která po desítkách zasažených letů a leteckých spojů nově zasáhla také přední mediální organizace včetně irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Hrozby, které se dosud vždy ukázaly jako falešné, způsobily značné narušení dopravy, evakuace budov a zmobilizovaly bezpečnostní složky v několika evropských zemích.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.

před 7 hodinami

včera

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.

včera

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje spojení šesti státních zkušebních ústavů do Českého národního zkušebního institutu. Firmy i státní instituce u něj budou moci objednat zkoušky z několika oborů na základě jedné smlouvy. Společné nákupy, správa a plánování investic mají snížit provozní náklady a uvolnit prostředky na modernizaci laboratoří.

včera

Ilustrační fotografie.

Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

včera

Ilustrační fotografie.

Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat

Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.

včera

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI

Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.

včera

Letiště Václava Havla Praha

Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště

Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.

včera

Jicchak Herzog

Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.

včera

Letadla, ilustrační foto

Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.

včera

Marco Rubio

Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím

Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.

včera

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy