Jak víme, že klimatická krize je příčinou extrémního počasí?

Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.

Horké vlny, záplavy, bouře a sucha postihují miliony lidí, ničí infrastrukturu a mění přírodní prostředí. Odpověď na otázku, zda je za tento vývoj odpovědné globální oteplování, poskytuje vědní disciplína nazývaná klimatická atribuce. Tato metoda nám umožňuje zjistit, jaký podíl na těchto událostech má lidská činnost a spalování fosilních paliv.

Klimatická atribuce je vědecký postup, který analyzuje, jak globální oteplování ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy. Díky této metodě můžeme zjistit, zda by se určité události, jako například devastující povodně nebo extrémní horké vlny, vůbec staly bez vlivu klimatické změny, nebo zda byly zesíleny lidskou činností.

Historická data o počasí umožňují zkoumat frekvenci a intenzitu událostí v době před průmyslovou revolucí a nyní. Počítačové simulace porovnávají klima bez lidských emisí skleníkových plynů a současnou realitu. Klimatické modely simulují, jak se klima postupně měnilo v důsledku rostoucích emisí od 19. století do dneška.

Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že některé extrémní horké vlny by bez globálního oteplování vůbec nebyly možné. Tyto jevy nemají historický precedent ani se neobjevují v klimatických modelech bez přidaného vlivu emisí způsobených člověkem. Například nejméně 24 takových "nemožných" horkých vln zasáhlo svět během posledních let.

Kromě horka byla klimatická krize spojena i s dalšími extrémními jevy. Analýzy ukazují, že více než 60 % intenzivních dešťů a povodní bylo zhoršeno globálním oteplováním. Téměř 70 % suchozemských událostí bylo pravděpodobnějších kvůli změně klimatu. Silnější větry a intenzivnější hurikány jsou rovněž spojeny s oteplujícím se klimatem.

Vědci stále častěji odhadují nejen, zda byla událost způsobena klimatickou změnou, ale i kolik životů by bylo zachráněno bez tohoto vlivu. Například jedna studie ukázala, že každé třetí úmrtí novorozenců v důsledku extrémního horka by bylo možné předejít. Jiný výzkum odhaduje, že klimatická krize způsobuje každoročně více než 100 000 úmrtí v důsledku horka.

Například hurikán Harvey by nezpůsobil zaplavení 30-50 % nemovitostí v USA, které zasáhl v roce 2017, nebýt vlivu globálního oteplování. Podobně by čtyři velké povodně ve Spojeném království způsobily o polovinu méně škod na majetku, kdyby nebylo lidského vlivu na klima.

Analýzy klimatu se stále častěji používají jako důkaz v právních případech, kde jsou hlavní znečišťovatelé pohnáni k odpovědnosti. Například ve sporu Juliana v. Spojené státy nebo Lluiya v. RWE byly tyto studie klíčovým argumentem pro odpovědnost za škody způsobené klimatickou krizí.

Přestože vědci zkoumají jen zlomek všech extrémních událostí, existuje dostatek dat k tomu, aby bylo možné učinit obecná prohlášení. Například každá událost spojená s pobřežními záplavami je dnes pravděpodobnější kvůli zvyšující se hladině moře.

Klimatická atribuce poskytuje přesvědčivé důkazy, že klimatická krize již nyní mění podobu extrémního počasí. Zatímco dříve byly změny jemné a obtížně detekovatelné, dnes jsou jasné a měřitelné. Tato vědecká metoda je neocenitelným nástrojem nejen pro pochopení dopadů globálního oteplování, ale i pro hledání spravedlnosti a přijetí odpovědnosti za škody, které klimatická krize způsobuje po celém světě.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy