Jak víme, že klimatická krize je příčinou extrémního počasí?

Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.

Horké vlny, záplavy, bouře a sucha postihují miliony lidí, ničí infrastrukturu a mění přírodní prostředí. Odpověď na otázku, zda je za tento vývoj odpovědné globální oteplování, poskytuje vědní disciplína nazývaná klimatická atribuce. Tato metoda nám umožňuje zjistit, jaký podíl na těchto událostech má lidská činnost a spalování fosilních paliv.

Klimatická atribuce je vědecký postup, který analyzuje, jak globální oteplování ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy. Díky této metodě můžeme zjistit, zda by se určité události, jako například devastující povodně nebo extrémní horké vlny, vůbec staly bez vlivu klimatické změny, nebo zda byly zesíleny lidskou činností.

Historická data o počasí umožňují zkoumat frekvenci a intenzitu událostí v době před průmyslovou revolucí a nyní. Počítačové simulace porovnávají klima bez lidských emisí skleníkových plynů a současnou realitu. Klimatické modely simulují, jak se klima postupně měnilo v důsledku rostoucích emisí od 19. století do dneška.

Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že některé extrémní horké vlny by bez globálního oteplování vůbec nebyly možné. Tyto jevy nemají historický precedent ani se neobjevují v klimatických modelech bez přidaného vlivu emisí způsobených člověkem. Například nejméně 24 takových "nemožných" horkých vln zasáhlo svět během posledních let.

Kromě horka byla klimatická krize spojena i s dalšími extrémními jevy. Analýzy ukazují, že více než 60 % intenzivních dešťů a povodní bylo zhoršeno globálním oteplováním. Téměř 70 % suchozemských událostí bylo pravděpodobnějších kvůli změně klimatu. Silnější větry a intenzivnější hurikány jsou rovněž spojeny s oteplujícím se klimatem.

Vědci stále častěji odhadují nejen, zda byla událost způsobena klimatickou změnou, ale i kolik životů by bylo zachráněno bez tohoto vlivu. Například jedna studie ukázala, že každé třetí úmrtí novorozenců v důsledku extrémního horka by bylo možné předejít. Jiný výzkum odhaduje, že klimatická krize způsobuje každoročně více než 100 000 úmrtí v důsledku horka.

Například hurikán Harvey by nezpůsobil zaplavení 30-50 % nemovitostí v USA, které zasáhl v roce 2017, nebýt vlivu globálního oteplování. Podobně by čtyři velké povodně ve Spojeném království způsobily o polovinu méně škod na majetku, kdyby nebylo lidského vlivu na klima.

Analýzy klimatu se stále častěji používají jako důkaz v právních případech, kde jsou hlavní znečišťovatelé pohnáni k odpovědnosti. Například ve sporu Juliana v. Spojené státy nebo Lluiya v. RWE byly tyto studie klíčovým argumentem pro odpovědnost za škody způsobené klimatickou krizí.

Přestože vědci zkoumají jen zlomek všech extrémních událostí, existuje dostatek dat k tomu, aby bylo možné učinit obecná prohlášení. Například každá událost spojená s pobřežními záplavami je dnes pravděpodobnější kvůli zvyšující se hladině moře.

Klimatická atribuce poskytuje přesvědčivé důkazy, že klimatická krize již nyní mění podobu extrémního počasí. Zatímco dříve byly změny jemné a obtížně detekovatelné, dnes jsou jasné a měřitelné. Tato vědecká metoda je neocenitelným nástrojem nejen pro pochopení dopadů globálního oteplování, ale i pro hledání spravedlnosti a přijetí odpovědnosti za škody, které klimatická krize způsobuje po celém světě.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

Počasí o víkendu: Jaro se projeví v plné síle, teploty vyrostou na 17 stupňů

Víkendové počasí v Česku nabídne převážně slunečné dny s příjemnými jarními teplotami, které mohou v maximech dosáhnout až k hranici 17 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy