USA povedou nekonečnou válku po celém světě? Z Washingtonu zaznělo varování

Užitečná debata

Mnozí zákonodárci byli údajně špatně informováni, připomíná Washington Post s odkazem na protesty několika senátorů, kteří údajně neměli ponětí o rozsahu amerického angažmá v západní Africe, pravidelným zprávám a brífinkům Pentagonu navzdory.

Další  otázky pak zřejmě vycházejí z nepodložených spekulací, připouští editorial. Poukazuje, že zatímco incident, při kterém zahynuli zmínění vojáci, se stále vyšetřuje, představitelé Pentagonu tvrdí, že nejde o výsledek či negativní důsledek rozšiřování amerických bojových misí v Nigeru a Africe obecně.

V Nigeru momentálně působí zhruba 800 z celkového počtu 6000 amerických vojáků nasazených v Africe, uvádí washingtonský deník. Připomíná, že většina z nich se nachází na druhém konci světadílu, v Džibutsku, ale pouze v případě Somálska a Libye disponují americké jednotky povolením vést přímé akce proti teroristickým skupinám.

Předseda sboru náčelníků štábů, generál Joseph F. Dunford Jr., ujišťoval, že nebude docházet k žádným "tajným misím", konstatuje prestižní server. Dodává, že Trumpova administrativa navíc oznámila, že Spojené státy sice podporují armády pěti západoafrických států v boji s extremisty, ale budou pokračovat pouze v jejich výcviku, případně ve zpravodajských misích.  

"Administrativa zdědila tento opatrný přístup od Obamovy administrativy a učinila jen málo pro jeho změnu," pokračuje vlivný deník. Deklaruje, že debata rozvířená incidentem v Nigeru může být užitečná, pokud přiměje Kongres k tomu, aby realizoval dlouho odkládaný úkol a aktualizoval zákonné zmocnění amerických ozbrojených sil k boji s teroristickými skupinami.

Americké drony a komanda stále útočí v Somálsku, Libyi, Jemenu, Sýrii a dalších vzdálených místech na základě zmocnění k použití vojenské síly, které Kongres schválil v roce 2001 po útocích z 11. září, podotýká Washington Post. Odkazuje na stanovisko několika senátorů během nedávného slyšení výboru pro zahraniční vztahy, že jen málo zákonodárců, kteří tehdy pro daný zákon hlasovali, si dokázalo představit, že bude používán k ospravedlnění operací daleko od Afghánistánu, tehdejší základny al-Káidy.

Hrozí nekonečná globální válka   

Právní experti se rozcházejí v názoru na výklad Trumpovy i Obamovy administrativy, podle něhož se zákon vztahuje i na akce proti Islámskému státu, který však v roce 2001 neexistoval, píše americký server. Zmiňuje, že i někteří čelní představitelé Trumpovy administrativy během zmíněného senátního slyšení připouštěli, že je třeba nového zákona, který by alespoň rozšířil politický mandát k boji s islámským terorismem.

Problémem, na který upozornil předseda výboru pro zahraniční vztahy, republikán Bob Corker, je spor mezi zákonodárci, kteří chtějí poskytnout jasný souhlas s vojenskými operacemi, a těmi, kteří je chtějí omezit, zdůrazňuje Washington Post.

Zákon, který prosazuje demokratický senátor Tim Kaine a jeho republikánský kolega Jeff Flake by sice nahradil legislativu z roku 2001, ale zároveň zúžil její působnost, uvádí editorial. Vysvětluje, že Pentagon by nemohl útočil na nově vznikající odnože al-Káidy a Islámského státu, dokud ty nenapadnou americké vojáky, Kongres by prostřednictvím jednotlivých hlasování mohl blokovat další operace, navíc by platnost mandátu po pěti letech vypršela a zákonodárci by ji museli obnovit.    

Trumpova administrativa tvrdí, že navrhovaný proces pro definování nových teroristických skupin je příliš omezující, byť podle prestižního deníku není jasné, že by skutečně zablokoval expanzi protiteroristických operací, k níž od roku 2001 dochází.

Administrativě se rovněž nelíbí časově omezený mandát, poukazuje Washington Post. "Ale absence časového limitu by exekutivě umožnila vést po desetiletí válku po celém světě bez opětovného souhlasu Kongresu," kritizuje editorial. Dodává, že bez ohledu na ústavnost takového postupu, nejde o moudrý přístup.