Strašení nukleárními zbraněmi bylo konstantním prvkem studené války mezi USA a SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že si Spojené státy mohou oddychnout. Hrozba použití nukleárních zbraní se však vrátila a americká armáda se pomalu snaží adaptovat na nové vojenské prostředí, kde je má více aktérů než jenom Rusko, tvrdí server Military Times.
Pentagon v červnu vydal 60 stránkový dokument nazvaný "Joint Publication No. 3-72 Nuclear Operations”, který odhaluje zásadní změnu náhledu americké armády na hrozbu použití nukleárních zbraní.
Zatímco během studené války se předpokládalo, že použití jaderných zbraní rozpoutá jadernou apokalypsu, současné stanovisko se pokouší reflektovat moderní bojiště, kde roste počet zemí s jadernými schopnostmi, vedou se hybridní a asymetrické války a kde ostatní soupeři výrazně snižují technologický náskok USA ve vojenské oblasti.
Podle zprávy „použití jaderných zbraní zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří situace, které vyžadují, aby velitelé zvítězili“. Podle Stevea Aftergooda, poradce pro národní bezpečnost z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists), to ukazuje na novou americkou vojenskou doktrínu „převládni v konfliktu“, kdy nukleární zbraně budou použity k získání fundamentální výhody na bojišti.
Aftergood tvrdí, že Američané se zřejmě inspirovali v ruské vojenské doktríně „eskalací k deeskalaci“. Rusové používají od roku 2000 menší taktické nukleární zbraně v konvenčním boji, aby vyhráli klíčové bitvy a zajistili ukončení konfliktu, než by mohl přerůst v plnou jadernou válku, tvrdí zpráva americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council – NIC) z roku 2012.
Podle některých analytiků je nová strategie v podstatě návrat do doby před rozpadem SSSR, kdy každá americká vojenská jednotka byla připravená na úder nukleárními zbraněmi. Nyní se USA chtějí opětovně připravit na všechny překážky a výzvy, které souvisí s použitím nukleárních zbraní.
Těmi je například otázka vypořádání s radiací. Letectvo se bude muset vyrovnat s průletem v radioaktivním mraku. Např. během leteckých záchranných operací po havárii elektrárny Fukušimy I v roce 2011 musela kontaminovaná letadla být přesunuta na jinou přistávací plochu, aby je speciální tým očistil.
Jednu z hlavních výzev představuje elektromagnetický pulz (EMP), který může zcela zlikvidovat elektronické vybavení. Armáda tedy musí přijít na způsoby, jak ochránit své klíčové komunikační kanály, především pak satelity, před ohrožením, které představuje EMP výbuch rozpoutaný nukleární zbraní. Též musí zjistit, jak účinně operovat, když část těchto důležitých energetických nervů bude poškozena.
V článku z lednového-únorového vydání časopisu Military Review, major Zachary L. Morris kritizuje americkou armádu, že stále nebere dostatečně vážně v úvahu otázku zvládnutí nepřátel s nukleárními zbraněmi. Poukazuje na to, že Rusko s nimi ve svých vojenských strategických plánech počítá. Např. v roce 2009 zakončilo své každoroční vojenské cvičení simulací nukleárního úderu na Varšavu, zatímco v roce 2016 zase simulovalo nukleární úder na Rusko a evakuaci vedení z Moskvy.
„Pokud se Spojené státy pokouší o rozhodující vítězství, často změnou nepřátelské vlády, neexistuje žádný důvod pro nepřítele, aby se vyvaroval použití nukleárních zbraní,“ varuje Morris, podle něhož nejen Rusko, ale i Čína a KLDR mohou v případě válečného konfliktu rozvíjejícího se v jejich neprospěch sáhnout k tomuto radikálnímu řešení.
Související
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Americká armáda (U.S. ARMY) , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
včera
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
včera
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
včera
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
1. září 2026 21:58
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
1. září 2026 20:40
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
1. září 2026 19:19
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub