Strašení nukleárními zbraněmi bylo konstantním prvkem studené války mezi USA a SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že si Spojené státy mohou oddychnout. Hrozba použití nukleárních zbraní se však vrátila a americká armáda se pomalu snaží adaptovat na nové vojenské prostředí, kde je má více aktérů než jenom Rusko, tvrdí server Military Times.
Pentagon v červnu vydal 60 stránkový dokument nazvaný "Joint Publication No. 3-72 Nuclear Operations”, který odhaluje zásadní změnu náhledu americké armády na hrozbu použití nukleárních zbraní.
Zatímco během studené války se předpokládalo, že použití jaderných zbraní rozpoutá jadernou apokalypsu, současné stanovisko se pokouší reflektovat moderní bojiště, kde roste počet zemí s jadernými schopnostmi, vedou se hybridní a asymetrické války a kde ostatní soupeři výrazně snižují technologický náskok USA ve vojenské oblasti.
Podle zprávy „použití jaderných zbraní zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří situace, které vyžadují, aby velitelé zvítězili“. Podle Stevea Aftergooda, poradce pro národní bezpečnost z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists), to ukazuje na novou americkou vojenskou doktrínu „převládni v konfliktu“, kdy nukleární zbraně budou použity k získání fundamentální výhody na bojišti.
Aftergood tvrdí, že Američané se zřejmě inspirovali v ruské vojenské doktríně „eskalací k deeskalaci“. Rusové používají od roku 2000 menší taktické nukleární zbraně v konvenčním boji, aby vyhráli klíčové bitvy a zajistili ukončení konfliktu, než by mohl přerůst v plnou jadernou válku, tvrdí zpráva americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council – NIC) z roku 2012.
Podle některých analytiků je nová strategie v podstatě návrat do doby před rozpadem SSSR, kdy každá americká vojenská jednotka byla připravená na úder nukleárními zbraněmi. Nyní se USA chtějí opětovně připravit na všechny překážky a výzvy, které souvisí s použitím nukleárních zbraní.
Těmi je například otázka vypořádání s radiací. Letectvo se bude muset vyrovnat s průletem v radioaktivním mraku. Např. během leteckých záchranných operací po havárii elektrárny Fukušimy I v roce 2011 musela kontaminovaná letadla být přesunuta na jinou přistávací plochu, aby je speciální tým očistil.
Jednu z hlavních výzev představuje elektromagnetický pulz (EMP), který může zcela zlikvidovat elektronické vybavení. Armáda tedy musí přijít na způsoby, jak ochránit své klíčové komunikační kanály, především pak satelity, před ohrožením, které představuje EMP výbuch rozpoutaný nukleární zbraní. Též musí zjistit, jak účinně operovat, když část těchto důležitých energetických nervů bude poškozena.
V článku z lednového-únorového vydání časopisu Military Review, major Zachary L. Morris kritizuje americkou armádu, že stále nebere dostatečně vážně v úvahu otázku zvládnutí nepřátel s nukleárními zbraněmi. Poukazuje na to, že Rusko s nimi ve svých vojenských strategických plánech počítá. Např. v roce 2009 zakončilo své každoroční vojenské cvičení simulací nukleárního úderu na Varšavu, zatímco v roce 2016 zase simulovalo nukleární úder na Rusko a evakuaci vedení z Moskvy.
„Pokud se Spojené státy pokouší o rozhodující vítězství, často změnou nepřátelské vlády, neexistuje žádný důvod pro nepřítele, aby se vyvaroval použití nukleárních zbraní,“ varuje Morris, podle něhož nejen Rusko, ale i Čína a KLDR mohou v případě válečného konfliktu rozvíjejícího se v jejich neprospěch sáhnout k tomuto radikálnímu řešení.
Související
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Americká armáda (U.S. ARMY) , Rusko
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
před 32 minutami
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
před 1 hodinou
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
před 2 hodinami
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
před 2 hodinami
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
před 3 hodinami
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
před 4 hodinami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 5 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 5 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 6 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 7 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 8 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 8 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.
Zdroj: Libor Novák