Strašení nukleárními zbraněmi bylo konstantním prvkem studené války mezi USA a SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že si Spojené státy mohou oddychnout. Hrozba použití nukleárních zbraní se však vrátila a americká armáda se pomalu snaží adaptovat na nové vojenské prostředí, kde je má více aktérů než jenom Rusko, tvrdí server Military Times.
Pentagon v červnu vydal 60 stránkový dokument nazvaný "Joint Publication No. 3-72 Nuclear Operations”, který odhaluje zásadní změnu náhledu americké armády na hrozbu použití nukleárních zbraní.
Zatímco během studené války se předpokládalo, že použití jaderných zbraní rozpoutá jadernou apokalypsu, současné stanovisko se pokouší reflektovat moderní bojiště, kde roste počet zemí s jadernými schopnostmi, vedou se hybridní a asymetrické války a kde ostatní soupeři výrazně snižují technologický náskok USA ve vojenské oblasti.
Podle zprávy „použití jaderných zbraní zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří situace, které vyžadují, aby velitelé zvítězili“. Podle Stevea Aftergooda, poradce pro národní bezpečnost z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists), to ukazuje na novou americkou vojenskou doktrínu „převládni v konfliktu“, kdy nukleární zbraně budou použity k získání fundamentální výhody na bojišti.
Aftergood tvrdí, že Američané se zřejmě inspirovali v ruské vojenské doktríně „eskalací k deeskalaci“. Rusové používají od roku 2000 menší taktické nukleární zbraně v konvenčním boji, aby vyhráli klíčové bitvy a zajistili ukončení konfliktu, než by mohl přerůst v plnou jadernou válku, tvrdí zpráva americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council – NIC) z roku 2012.
Podle některých analytiků je nová strategie v podstatě návrat do doby před rozpadem SSSR, kdy každá americká vojenská jednotka byla připravená na úder nukleárními zbraněmi. Nyní se USA chtějí opětovně připravit na všechny překážky a výzvy, které souvisí s použitím nukleárních zbraní.
Těmi je například otázka vypořádání s radiací. Letectvo se bude muset vyrovnat s průletem v radioaktivním mraku. Např. během leteckých záchranných operací po havárii elektrárny Fukušimy I v roce 2011 musela kontaminovaná letadla být přesunuta na jinou přistávací plochu, aby je speciální tým očistil.
Jednu z hlavních výzev představuje elektromagnetický pulz (EMP), který může zcela zlikvidovat elektronické vybavení. Armáda tedy musí přijít na způsoby, jak ochránit své klíčové komunikační kanály, především pak satelity, před ohrožením, které představuje EMP výbuch rozpoutaný nukleární zbraní. Též musí zjistit, jak účinně operovat, když část těchto důležitých energetických nervů bude poškozena.
V článku z lednového-únorového vydání časopisu Military Review, major Zachary L. Morris kritizuje americkou armádu, že stále nebere dostatečně vážně v úvahu otázku zvládnutí nepřátel s nukleárními zbraněmi. Poukazuje na to, že Rusko s nimi ve svých vojenských strategických plánech počítá. Např. v roce 2009 zakončilo své každoroční vojenské cvičení simulací nukleárního úderu na Varšavu, zatímco v roce 2016 zase simulovalo nukleární úder na Rusko a evakuaci vedení z Moskvy.
„Pokud se Spojené státy pokouší o rozhodující vítězství, často změnou nepřátelské vlády, neexistuje žádný důvod pro nepřítele, aby se vyvaroval použití nukleárních zbraní,“ varuje Morris, podle něhož nejen Rusko, ale i Čína a KLDR mohou v případě válečného konfliktu rozvíjejícího se v jejich neprospěch sáhnout k tomuto radikálnímu řešení.
Související
„Tohle je řešení“. Trump si na post generálního prokurátora vybral Gaetze, který obdivuje salvadorského diktátora
BBC: Trump stihl během pouhého týdne od voleb šokovat Washington i celý svět
USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Americká armáda (U.S. ARMY) , Rusko
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Nehoda u Málkova uzavřela silnici. Havaroval kamion s krevní plazmou
před 48 minutami
Trumpova skepse se šíří. USA už nejsou jediné, kdo mohou vystoupit z Pařížské klimatické dohody
Aktualizováno před 1 hodinou
Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest
před 1 hodinou
COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti
před 2 hodinami
Zvířata požírají mrtvá těla na ulicích. Situace v Gaze je nadmíru kritická
před 2 hodinami
„Tohle je řešení“. Trump si na post generálního prokurátora vybral Gaetze, který obdivuje salvadorského diktátora
před 2 hodinami
Země je v kritickém stavu. Klimatické konference jsou málo, na boj se změnami počasí nestačí, varují experti
před 3 hodinami
BBC: Trump stihl během pouhého týdne od voleb šokovat Washington i celý svět
před 3 hodinami
COP29 se změnil v prezidentskou one man show. Alijev přítomným vyráží dech
před 4 hodinami
Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Teploty vyrostou jen pár stupňů nad nulu
včera
Ceny energií se příští rok změní. Distributoři zveřejnili nové ceníky
včera
Rusko na Ukrajině postupuje. Hlásí další úspěch u Doněcku i v Charkovské oblasti
včera
Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky
včera
Ministr Válek je po operaci nádoru prostaty
včera
Trump může boj s oteplováním omezit. Firmy se ale nedají, tvrdí Bidenův člověk
včera
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
včera
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
včera
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
včera
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
Jak se lídři z celého světa scházejí na dvou významných summitech v Jižní Americe, nad jednáními visí nejistota způsobená možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Mnoho zemí přemýšlí, co jeho politika „America First“ může znamenat pro globální ekonomiku a probíhající konflikty v Evropě a na Blízkém východě, uvedl server CNN.
Zdroj: Libor Novák