Strašení nukleárními zbraněmi bylo konstantním prvkem studené války mezi USA a SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že si Spojené státy mohou oddychnout. Hrozba použití nukleárních zbraní se však vrátila a americká armáda se pomalu snaží adaptovat na nové vojenské prostředí, kde je má více aktérů než jenom Rusko, tvrdí server Military Times.
Pentagon v červnu vydal 60 stránkový dokument nazvaný "Joint Publication No. 3-72 Nuclear Operations”, který odhaluje zásadní změnu náhledu americké armády na hrozbu použití nukleárních zbraní.
Zatímco během studené války se předpokládalo, že použití jaderných zbraní rozpoutá jadernou apokalypsu, současné stanovisko se pokouší reflektovat moderní bojiště, kde roste počet zemí s jadernými schopnostmi, vedou se hybridní a asymetrické války a kde ostatní soupeři výrazně snižují technologický náskok USA ve vojenské oblasti.
Podle zprávy „použití jaderných zbraní zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří situace, které vyžadují, aby velitelé zvítězili“. Podle Stevea Aftergooda, poradce pro národní bezpečnost z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists), to ukazuje na novou americkou vojenskou doktrínu „převládni v konfliktu“, kdy nukleární zbraně budou použity k získání fundamentální výhody na bojišti.
Aftergood tvrdí, že Američané se zřejmě inspirovali v ruské vojenské doktríně „eskalací k deeskalaci“. Rusové používají od roku 2000 menší taktické nukleární zbraně v konvenčním boji, aby vyhráli klíčové bitvy a zajistili ukončení konfliktu, než by mohl přerůst v plnou jadernou válku, tvrdí zpráva americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council – NIC) z roku 2012.
Podle některých analytiků je nová strategie v podstatě návrat do doby před rozpadem SSSR, kdy každá americká vojenská jednotka byla připravená na úder nukleárními zbraněmi. Nyní se USA chtějí opětovně připravit na všechny překážky a výzvy, které souvisí s použitím nukleárních zbraní.
Těmi je například otázka vypořádání s radiací. Letectvo se bude muset vyrovnat s průletem v radioaktivním mraku. Např. během leteckých záchranných operací po havárii elektrárny Fukušimy I v roce 2011 musela kontaminovaná letadla být přesunuta na jinou přistávací plochu, aby je speciální tým očistil.
Jednu z hlavních výzev představuje elektromagnetický pulz (EMP), který může zcela zlikvidovat elektronické vybavení. Armáda tedy musí přijít na způsoby, jak ochránit své klíčové komunikační kanály, především pak satelity, před ohrožením, které představuje EMP výbuch rozpoutaný nukleární zbraní. Též musí zjistit, jak účinně operovat, když část těchto důležitých energetických nervů bude poškozena.
V článku z lednového-únorového vydání časopisu Military Review, major Zachary L. Morris kritizuje americkou armádu, že stále nebere dostatečně vážně v úvahu otázku zvládnutí nepřátel s nukleárními zbraněmi. Poukazuje na to, že Rusko s nimi ve svých vojenských strategických plánech počítá. Např. v roce 2009 zakončilo své každoroční vojenské cvičení simulací nukleárního úderu na Varšavu, zatímco v roce 2016 zase simulovalo nukleární úder na Rusko a evakuaci vedení z Moskvy.
„Pokud se Spojené státy pokouší o rozhodující vítězství, často změnou nepřátelské vlády, neexistuje žádný důvod pro nepřítele, aby se vyvaroval použití nukleárních zbraní,“ varuje Morris, podle něhož nejen Rusko, ale i Čína a KLDR mohou v případě válečného konfliktu rozvíjejícího se v jejich neprospěch sáhnout k tomuto radikálnímu řešení.
Související
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny
USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Americká armáda (U.S. ARMY) , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák