Znepokojivé ozvěny studené války? USA se připravují na boj s nukleárními zbraněmi

Strašení nukleárními zbraněmi bylo konstantním prvkem studené války mezi USA a SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že si Spojené státy mohou oddychnout. Hrozba použití nukleárních zbraní se však vrátila a americká armáda se pomalu snaží adaptovat na nové vojenské prostředí, kde je má více aktérů než jenom Rusko, tvrdí server Military Times.

Pentagon v červnu vydal 60 stránkový dokument nazvaný "Joint ­Publication No. 3-72 Nuclear Operations”, který odhaluje zásadní změnu náhledu americké armády na hrozbu použití nukleárních zbraní.

Zatímco během studené války se předpokládalo, že použití jaderných zbraní rozpoutá jadernou apokalypsu, současné stanovisko se pokouší reflektovat moderní bojiště, kde roste počet zemí s jadernými schopnostmi, vedou se hybridní a asymetrické války a kde ostatní soupeři výrazně snižují technologický náskok USA ve vojenské oblasti.

Podle zprávy „použití jaderných zbraní zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří situace, které vyžadují, aby velitelé zvítězili“. Podle Stevea Aftergooda, poradce pro národní bezpečnost z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists), to ukazuje na novou americkou vojenskou doktrínu „převládni v konfliktu“, kdy nukleární zbraně budou použity k získání fundamentální výhody na bojišti.

Aftergood tvrdí, že Američané se zřejmě inspirovali v ruské vojenské doktríně „eskalací k deeskalaci“. Rusové používají od roku 2000 menší taktické nukleární zbraně v konvenčním boji, aby vyhráli klíčové bitvy a zajistili ukončení konfliktu, než by mohl přerůst v plnou jadernou válku, tvrdí zpráva americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council – NIC) z roku 2012. 

Podle některých analytiků je nová strategie v podstatě návrat do doby před rozpadem SSSR, kdy každá americká vojenská jednotka byla připravená na úder nukleárními zbraněmi. Nyní se USA chtějí opětovně připravit na všechny překážky a výzvy, které souvisí s použitím nukleárních zbraní. 

Těmi je například otázka vypořádání s radiací. Letectvo se bude muset vyrovnat s průletem v radioaktivním mraku. Např. během leteckých záchranných operací po havárii elektrárny Fukušimy I v roce 2011 musela kontaminovaná letadla být přesunuta na jinou přistávací plochu, aby je speciální tým očistil.

Jednu z hlavních výzev představuje elektromagnetický pulz (EMP), který může zcela zlikvidovat elektronické vybavení. Armáda tedy musí přijít na způsoby, jak ochránit své klíčové komunikační kanály, především pak satelity, před ohrožením, které představuje EMP výbuch rozpoutaný nukleární zbraní. Též musí zjistit, jak účinně operovat, když část těchto důležitých energetických nervů bude poškozena.

V článku z lednového-únorového vydání časopisu Military Review, major Zachary L. Morris kritizuje americkou armádu, že stále nebere dostatečně vážně v úvahu otázku zvládnutí nepřátel s nukleárními zbraněmi. Poukazuje na to, že Rusko s nimi ve svých vojenských strategických plánech počítá. Např. v roce 2009 zakončilo své každoroční vojenské cvičení simulací nukleárního úderu na Varšavu, zatímco v roce 2016 zase simulovalo nukleární úder na Rusko a evakuaci vedení z Moskvy.

„Pokud se Spojené státy pokouší o rozhodující vítězství, často změnou nepřátelské vlády, neexistuje žádný důvod pro nepřítele, aby se vyvaroval použití nukleárních zbraní,“ varuje Morris, podle něhož nejen Rusko, ale i Čína a KLDR mohou v případě válečného konfliktu rozvíjejícího se v jejich neprospěch sáhnout k tomuto radikálnímu řešení.

Související

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Jaderné zbraně ,  Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Rusko

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy