Spojené státy pokračují 20 let od útoků z 11. září ve "válce proti teroru", která se bojuje na křovinatých kopcích jihovýchodní Kuby, na místě známém jako zátoka Guantánamo. USA zajaly během několika měsíců od atentátů stovky mužů podezřelých z napojení na teroristickou organizaci Al-Káida a poslaly je na americkou námořní základnu na Kubě.
Tyto muže označily za "nepřátelské bojovníky" a zbavily je práv. Časový rámec pro jejich propuštění nebyl nikdy stanoven s výjimkou dne, kdy by skončila válka proti terorismu. Ta ovšem oficiálně dál trvá, napsala agentura AFP.
Většinu ze 780 vězňů, kteří byli nejprve zavřeni v klecích a poté ve spěšně postavených celách, už propustily. Některé po více než deseti letech od zadržení, aniž by proti nim byla vznesena obvinění. Dnes zbývá jen 39 vězňů. Někteří už získali příslib propuštění, zatímco jiní na něj stále čekají. Washington stále považuje 12 vězňů za nebezpečné, včetně údajného strůjce útoků z 11. září Chálida Šajcha Muhammada.
Z těchto 12 mužů již byli odsouzeni dva: jeden na doživotí, druhý čeká na výši trestu. Soudní procesy zbývajících deseti vězňů pokračují chaoticky a přerušovaně. V úterý pokračovalo po 17měsíční pauze, kterou si vynutila pandemie covidu-19, přípravné jednání soudu s Chálidem Šajchem Muhammadem a dalšími čtyřmi zadrženými. Neexistuje žádná záruka, že jejich rozsudek bude vynesen před 21. nebo dokonce 22. výročím útoků z 11. září.
Vojenské tribunály a výjimečné právní postupy, které byly zavedeny pro tyto soudní procesy pod záminkou exteritoriality základny Guantánamo, se ukázaly jako těžkopádný postup, který je často v rozporu s americkým právem.
Podle právníka amerického ministerstva obrany Benjamina Farleyho, který zastupuje jednoho z pěti obžalovaných, jsou tyto vojenské soudy "neúspěšným experimentem ad hoc spravedlnosti“.
Americká vláda byla obviněna ze zatajování nebo falšování vyšetřovacího materiálu a ze špehování právníků zadržených osob. Vězni navíc tvrdí, že byli brutálně mučeni, což by mohlo vést ke zrušení soudních procesů, které jsou proti nim vedeny. Poslední vězni by proto mohli opustit brány věznice Guantánamo, uvedla Shayana Kadidalová z neziskové organizace Centrum pro ústavní práva. „Myslím si, že každý ví, že tribunály jsou selháním,“ řekla.
Guantánamo je ostudou pro Washington, který čelí obvinění z porušování lidských práv. Americká vojenská věznice, vzdálená několik kilometrů od námořní základy, byla dějištěm tvrdých výslechů, při kterých se používaly metody, jako je simulace topení, takzvaný waterboarding.
Později se ukázalo, že administrativa prezidenta George Bushe mladšího neměla důkazy o propojení mnoha zadržených s Al-Káidou nebo s útoky z 11. září, a o několik let později je potichu propustila. Když převzal úřad amerického prezidenta Barack Obama v lednu 2009, ve věznici zůstávalo 240 vězňů. Guantánamo Spojené státy nejen zahanbilo, ale stalo se tím, co jeden americký úředník nazval „nástrojem propagandy“ pro džihádisty po celém světě.
Jedním z prvních Obamových rozhodnutí bylo nařídit uzavření Guantánama do jednoho roku. Americký Kongres, ve kterém tehdy měli většinu republikáni, tomu ale zabránil. Demokrat Obama přesto prosazoval propuštění většiny vězňů, a když po něm úřad přebíral Donald Trump, ve věznici jich zbývalo jen 41. Trump propouštění zastavil a vyloučil úplné uzavření vězení. Místo toho navrhnul, aby se do věznice posílali bojovníci Islámského státu (IS), zajatí v Iráku a na severu Sýrie.
Současný americký prezident Joe Biden, který byl viceprezidentem Baracka Obamy, je pro uzavření vojenské věznice, ale analytici tvrdí, že se pokusí vyhnout jakékoli konfrontaci s Kongresem. Rozšíření vakcín proti covidu-19 umožnilo obnovení činnosti vojenských soudů v květnu. Šéf Bílého domu mezitím začal diskrétně propouštět ty, kteří nejsou obviněni.
Související

Guantánamo opustil nejstarší vězeň, vrátil se do Pákistánu

Americký deník zveřejnil dosud tajné fotografie Pentagonu z Guantánama
Guantanamo U.S. Base , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
před 39 minutami

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
před 1 hodinou

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
před 1 hodinou

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 2 hodinami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 3 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera
Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru.
Zdroj: Jan Hrabě