Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří.
„Musíme posílit přípravy na mír a přimět Putina usednout k jednacímu stolu. Koordinovaný tlak může situaci skutečně změnit,“ prohlásil Starmer během společné návštěvy velení Spojených námořních sil NATO (MARCOM) v Northwoodu u Londýna.
Macron nezávisle na tom znovu zopakoval potřebu vyvíjet silnější tlak na Rusko ze strany mezinárodního společenství.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes jednal s ruským ministrem Sergejem Lavrovem na okraji summitu ASEAN v Malajsii. Po schůzce uvedl, že sdělil svému protějšku „zklamání a frustraci“ z dosavadního vývoje války na Ukrajině. Podle Rubia šlo o „otevřený a důležitý rozhovor“.
Rubio dále řekl, že Lavrov při setkání předložil „nový návrh“ týkající se Ukrajiny. Detaily tohoto konceptu ale nezveřejnil a varoval, že nejde o žádnou zázračnou cestu k míru. „Není to automatická cesta k řešení, ale možná by to mohlo otevřít nové dveře,“ dodal.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo jednání za „věcnou a upřímnou výměnu názorů“.
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že diskutoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnosti dodatečných dodávek protiraketových systémů Patriot pro Ukrajinu. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
„Jsme v těsném kontaktu s americkou vládou, včetně prezidenta Trumpa. USA tyto systémy samy potřebují, ale mají jich dost. Zatím ale není jasné, zda k dodávce skutečně dojde,“ uvedl Merz na tiskové konferenci v rámci Ukrajinské konference o obnově v Římě.
Zdůraznil přitom, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany je nezbytné „vzhledem k pokračujícím ruským útokům“. Opět také zopakoval, že podpora Ukrajiny je pro Německo a Evropu klíčová z hlediska bezpečnosti, energetiky i hospodářského růstu.
Související
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
válka na Ukrajině , Friedrich Merz (CDU) , Emmanuel Macron , Marco Rubio
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák