Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

PFAS jsou skupinou běžně používaných chemických látek, které jsou spojovány s celou řadou zdravotních problémů, včetně rakoviny. Jsou označovány jako „věčné chemikálie“, protože se přirozeně nerozkládají.

PFAS se využívají pro své unikátní vlastnosti – odpuzují vodu, tuky i teplo, a proto se hojně vyskytují v kosmetice, oblečení, kuchyňském nádobí či potravinových obalech.

„Znamená to však, že PFAS mohou mít na tělo určitý vliv. Například imunitní systém může fungovat méně účinně. Účinky závisí na množství PFAS, délce expozice a individuálním zdravotním stavu člověka,“ uvádí dle serveru POLITICO studie, kterou provedl Nizozemský národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM).

Ze 28 typů PFAS, které byly analyzovány, jich bylo alespoň sedm nalezeno téměř u všech testovaných osob. Nejvyšší hladiny PFAS byly zjištěny v regionech Dordrecht a Západní Šelda, což souvisí s blízkostí chemických továren.

RIVM testoval 1 500 krevních vzorků odebraných v letech 2016 a 2017. Institut uvedl, že zveřejní také studii založenou na vzorcích krve odebraných v tomto roce, která má být publikována v roce 2026.

Na začátku tohoto roku RIVM doporučil obyvatelům Nizozemska, aby nejedli vejce z vlastního chovu (tedy od soukromých slepic, nikoli z obchodu nebo trhu) kvůli kontaminaci PFAS.

Nizozemsko není jediné – na začátku roku 2023 byly zveřejněny výsledky několikaměsíčního mezinárodního vyšetřování Forever Pollution Project, které se zaměřovalo na věčné chemikálie. Projekt zmapoval 17 000 lokalit v Evropě, které jsou kontaminovány PFAS, a odhalil dalších 22 000 míst, která jsou pravděpodobně kontaminována kvůli současné nebo minulé průmyslové činnosti.

„Průmysl a vlády často tvrdí, že dekontaminace není nutná ani na silně kontaminovaných místech, protože podle nich nehrozí bezprostřední rizika pro životní prostředí, zvířata nebo lidské zdraví. Jenže limity pro „bezpečné hladiny“ se neustále snižují, jak lépe chápeme toxicitu PFAS. Podle mého názoru je potřeba provést podrobnější průzkum kontaminovaných oblastí, lépe určit možná rizika a identifikovat tzv. „horká místa“, která by měla být prioritně sanována,“ uvedl pro server Stockholm University Ian Cousins, profesor Katedry environmentálních věd Stockholmské university.

Na začátku roku 2024 se v Evropském parlamentu diskutovalo o zákazu PFAS. Stalo se tak po testování europoslanců na jejich přítomnost. Dle webu Arnika podstoupili testování mimo jiné (v té době) tři místopředsedové Evropské komise, eurokomisař pro životní prostředí, šéfka Evropské agentury pro životní prostředí a devět poslanců a poslankyň Evropského parlamentu pocházejících z různých evropských zemí. Byli testováni na přítomnost třinácti látek skupiny PFAS v jejich tělech. Více než polovina z nich měla v těle detekovány látky jako PFOA, PFNA, PFDA, PFUnDA, PFHxS, PFHpS a PFOS. I když jsou některé z těchto látek už dnes zakázány, dále se objevují jak v životním prostředí, tak v tělech zvířat a lidí. Ve společné tiskové zprávě organizace upozorňují, že hladiny věčných chemikálií u vrcholných politiků se nijak výrazně neliší od průměrné expozice Evropanů.

„S kolegy v Evropském parlamentu jsme v minulém roce podpořili zákaz těchto látek v potravinových obalech. Věřím, že další budou následovat, až zbydou jen ty chemikálie, u nichž se důvodně prokáže jejich nenahraditelnost,“ uvedla k tomu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Návrh na zákaz PFAS předložila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), jeho schválení ovšem nebylo jednoduché. „Na mezinárodní úrovni nepanuje shoda ohledně zdravotních rizik PFAS. Například doporučené limity pro pitnou vodu se mezi zeměmi – a dokonce i uvnitř některých států (např. USA) – liší až o několik řádů. Na úrovni EU je navíc nutné dělat kompromisy mezi členskými státy při stanovování environmentálních limitních hodnot. Zatímco Švédsko a Dánsko by podpořily přísnější limity pro pitnou vodu, mnohé jiné země by takový krok odmítly,“ uvedl Ian Cousins.

Od prvního ledna 2026 začne platit zákaz použití PFAS v kosmetických výrobcích, textilu, obuvi, lyžařských voscích a impregnačních přípravcích určených k ošetření oděvů a obuvi. Výjimku ze zákazu budou mít pouze produkty nezbytné pro obranu a civilní bezpečnost, například speciální ochranné oděvy pro hasiče a armádu. V roce 2030 se zákaz rozšíří i na další textilie, mezi které patří ubrusy, chňapky, zástěry nebo matracové potahy. Technické textilie používané v průmyslu nebo v národním bezpečnostním sektoru budou nadále povoleny, pokud pro ně neexistují vhodné alternativy.

Dle serveru dTest ale opatření nebude platit pro nepřilnavé kuchyňské pánve a pekáče (k PFAS bývá řazen i teflon), což je výsledek intenzivního lobbingu ze strany výrobců. Dalším problematickým bodem je fakt, že produkty obsahující nízké množství PFAS zůstanou i nadále legální, přičemž konkrétní limitní hodnoty budou stanoveny až dodatečně. Tento přístup sice umožňuje flexibilní zpřísňování pravidel v budoucnu, zároveň však ponechává prostor pro možné zmírnění regulace pod tlakem průmyslu.