Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy

V krizových chvílích lidem často nezáleží na tom, kdo drží hasicí přístroj – hlavní je, že hasí. Stejně tak se málokdo pozastavuje nad tím, že v Kalifornii slouží zhruba 1 750 vězňů jako hasiči. A podobně se i veřejnost málokdy trápí právními nuancemi nasazení Národní gardy nebo dokonce aktivní armády k potlačení nepokojů, jako byly ty nedávné v LA.

Pokud Američané uvěří, že mají na výběr jen mezi anarchií a represí, většina zvolí to druhé. Jenže to je falešná volba. S kvalitním výcvikem, správnými interními pravidly a profesionálním přístupem mohou policisté současně chránit svobodu projevu i veřejný pořádek.

Události v Los Angeles, kde se demonstranti snažili zablokovat deportace nelegálních migrantů vedené imigrační službou ICE, ukázaly, jak důležité je rozlišovat mezi impulzivní a efektivní reakcí. V duchu varování prezidenta Geralda Forda, že vláda dostatečně silná na to, aby vám dala vše, co chcete, je také dost silná na to, aby vám to vzala, si musíme dávat pozor, jaké precedenty vytváříme.

Ačkoliv se situace v LA nevyhrotila do ozbrojeného střetu mezi policií, armádou a demonstranty, tři klíčové poučení zůstávají. Pro web National Interest to uvedli Marc Levin, hlavní právní poradce Rady pro trestní spravedlnost a zakladatel iniciativy Right on Crime, a Khalil Cumberbatch, expert na otázky reforem trestní politiky a veřejné bezpečnosti. 

1. Deeskalační výcvik snižuje riziko

Investice do výcviku zaměřeného na deeskalaci napětí se vyplácí. Přestože policie v LA čelila provokacím a použila různé formy neletální síly (od gumových projektilů po slzný plyn), neexistují zprávy o jediném výstřelu z palné zbraně.

Zatímco armáda je trénována pro maximální smrtící sílu, policie má jiný úkol – chránit život a veřejný pořádek prostřednictvím důvěry a odpovědnosti. Šéf policie v Knoxville, Paul Noel, ve své reakci na dění v LA uvedl, že „měřítkem našich služeb nebude to, jak hlasitě poroučíme, ale jak věrně dodržujeme zákon – obzvlášť když je to nejtěžší.“

Deeskalační výcvik není v USA plošně vyžadován, ale většina velkých a středně velkých měst, včetně LAPD, ho zařadila mezi své hlavní priority. Výzkumy opakovaně potvrzují jeho přínosy. Například zpráva Niskanen Center ukázala, že města jako Tempe (Arizona) nebo Louisville (Kentucky) díky tomuto výcviku zaznamenala méně zranění civilistů, aniž by klesla schopnost policie řešit bezpečnostní hrozby.

2. Obnovení pořádku není jen o zastavení násilí

Zatímco levice zdůrazňuje, že většina protestujících v LA byla pokojná, pravice upozorňuje na pět zraněných policistů a zapálené autonomní vozy Waymo. Obě strany mají pravdu – většina protestů byla nenásilná, ale i omezené násilnosti nelze ignorovat.

Je důležité si uvědomit, že nezákonné chování – například blokování dálnice nebo neuposlechnutí výzvy k rozpuštění – sice nemusí být násilné, ale pořád je nezákonné a má své důvody.

V roce 2022 se situace obrátila: tehdy krajně pravicoví řidiči kamionů zablokovali silnice v Kanadě během protestu proti vakcínám. Nešlo o násilí, ale ekonomické škody byly enormní – jen automobilový průmysl přišel o 300 milionů dolarů. Výuka, práce i pohyb občanů byly paralyzovány.

Policie v těchto případech musí postupovat s rozvahou, ale veřejnost má oprávněný nárok na bezpečný přístup k práci, škole či službám.

3. Stírá-li se hranice mezi policií, imigračním úřadem a armádou, vzniká chaos

Spojování pravomocí v oblasti trestního práva, imigrace a obrany státu přináší závažné problémy. Pro mnoho Američanů je znepokojivé, když ICE agenti v kuklách bez varování odvádějí podezřelé z restaurací či soudních budov. Veřejnost (a někdy i zadržený) pak těžko pozná, zda jde o legální zatčení, nebo o únos.

Podobně i přítomnost aktivních vojáků v ulicích vyvolává obavy. Tito vojáci nemají výcvik pro civilní zásahy a jejich nasazení podkopává důvěru v armádu jako v jednu z nejdůvěryhodnějších institucí země. Vojáci i veteránské organizace varují, že takové kroky ohrožují morálku i nábor nových příslušníků.

Otázkou zůstává: Jak zabráníme tomu, aby se výjimečná opatření nestala normou?

Z historie známe případy, kdy vlády zneužily výjimečná oprávnění proti svým občanům. Během pandemie Čína tvrdě potlačovala porušování restrikcí, kanadský premiér Trudeau zase čelil kritice za zneužití zákona o výjimečném stavu při potlačení konvoje truckerů – později byl tento krok označen za nezákonný.

Po nepokojích v roce 2020 po smrti George Floyda provedl LAPD sebehodnotící zprávu, která odhalila slabiny a možnosti zlepšení. Podobná analýza by měla následovat i nyní.

Avšak zásadní lekce nejsou taktické, ale systémové. Pokud se rozostří hranice mezi funkcemi policie, imigrační správy a armády, hrozí, že každá z těchto institucí ztratí důvěru veřejnosti a účinnost v tom, co má chránit – zákon, bezpečnost a ústavní práva.

Prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená, že budeme mít připravené nástroje – včetně vzdělaných, profesionálních policistů – které dokážou ochránit zároveň pořádek i svobodu.