Bývalý americký prezident Donald Trump ve středu podal žaloby na provozovatele velkých sociálních sítí za údajnou nezákonnou cenzuru, Facebook, Google a Twitter se ale právních dopadů příliš obávat nemusí.
Důvodem je především první dodatek americké ústavy a jeho tradiční výklad u soudů, poukazují americká média a experti. Exprezidentovy stížnosti se tak zdají být spíše snahou získat pozornost a gestem k republikánským voličům, z nichž mnozí mají přední digitální platformy za zaujaté.
"Trumpova žaloba je bez šance," řekl agentuře AP někdejší komentátor Paul Barrett, který se nyní na Newyorské univerzitě věnuje roli sociálních sítí v demokracii. Podobně věc hodnotil profesor práv z kalifornské Santa Clara University Eric Goldman, který zmapoval přes 60 podobných a ve všech případech neúspěšných žalob. "Možná, že (Trump) má nějaké eso v rukávu, díky němuž bude mít navrch oproti desítkám žalob, které přišly před ním. Pochybuji o tom," uvedl.
Stížnosti bývalého prezidenta vznesené u federálního soudu na Floridě souvisí se zablokováním jeho účtů na sítích Facebook, Twitter a YouTube. Platformy proti Trumpovi zakročily, protože ve světle lednových nepokojů v sídle Kongresu vyhodnotily jeho rétoriku jako hrozbu pro veřejnou bezpečnost a oslavování násilí. Twitter republikánského politika ze své platformy vykázal natrvalo, Facebook nedávno svůj časově neohraničený zákaz činnosti změnil na dvouletý, v případě YouTube, který vlastní Google, trest i po půl roce zůstává mlhavý.
Trump na středeční tiskové konferenci hovořil o neoprávněné cenzuře a o zásahu do svobody projevu, kterou chrání první dodatek americké ústavy. Ten se ovšem vztahuje na kroky vlády, nikoli soukromých společností, kterým naopak dává právo uplatňovat svobodu slova i skrze zásahy do uživatelského obsahu na jejich webech. "Nikdo nemá prvním dodatkem dané právo přidávat příspěvky na soukromý web," poznamenal novinář Casey Newton, který se dlouhodobě věnuje sociálním sítím a politickým bitvám kolem nich.
Odborník na právo v kybernetickém prostoru Jeff Koseff v této souvislosti připomenul dva roky starou argumentaci Trumpem jmenovaného člena Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, který napsal: "Když soukromý subjekt poskytne prostor k projevu, není tento soukromý subjekt běžně vázán prvním dodatkem, protože soukromý subjekt není orgánem státu." Přístup americké justice ilustruje i čerstvý verdikt z Floridy, který pozastavuje platnost místního zákona o pokutách pro sociální sítě za blokování politiků. Soudce Robert Hinkle minulý týden uvedl, že zástupci technologických firem by v případném procesu pravděpodobně uspěli se stanoviskem, že zákon porušuje první dodatek ústavy.
Sociální sítě navíc mají na své straně normu z roku 1996 známou jako "oddíl 230", která jim dává téměř volnou ruku při regulaci obsahu na svých stránkách. Trump v poslední době mnohokrát vyzýval ke zneplatnění této úpravy, která je považována za jeden z pilířů současného internetu, a v nové žalobě žádá soud, aby ji prohlásil za protiústavní.
Vzhledem k malým šancím na úspěch v právní rovině je exprezidentova iniciativa částečně vnímána jako politický tah. Trump a mnozí další představitelé Republikánské strany na Facebook nebo Twitter útočí dlouhodobě a technologické giganty vykreslují jako nepřátele svobodné veřejné debaty a jako sílu zaujatou proti konzervativním názorům, ačkoli pro toto tvrzení nemají pádné důkazy. Prakticky zároveň s Trumpovými žalobami ve středu přišlo prohlášení republikánských členů Kongresu o jejich plánech "rozbít" společnosti označované souhrnně jako Big Tech a přepracovat oddíl 230.
"Žaloby a kroky mířící proti platformám Big Tech slouží jako munice pro Trumpovu konzervativní voličskou základnu," komentoval situaci zpravodajský web Axios. Deník The New York Times si zase všímal, že Trumpova žaloba se ihned stala novým nástrojem na vybírání příspěvků od stoupenců. Kromě exprezidentova politického akčního výboru údajně související žádosti o peníze rozesílaly také národní republikánské orgány.
Facebook, Google i Twitter se k věci ve středu odmítly vyjádřit. Firmy se tak držely komentářů některých expertů, kteří soudili, že iniciativě bývalého prezidenta není třeba věnovat pozornost. Například Newton ovšem dodal, že Trumpovy právní kroky odráží do jisté míry oprávněné rozhořčení, jakkoli jsou samy o sobě "směšné". "Sociální sítě se dnes sotva musí někomu zodpovídat víc, než tomu bylo před pěti lety. Jejich bohatství a moc narostly mnohem rychleji a efektivněji než veškeré snahy o jejich regulaci," napsal ve svém newsletteru.
Související
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 2 hodinami
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 4 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 8 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 9 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 12 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák