Bývalý americký prezident Donald Trump ve středu podal žaloby na provozovatele velkých sociálních sítí za údajnou nezákonnou cenzuru, Facebook, Google a Twitter se ale právních dopadů příliš obávat nemusí.
Důvodem je především první dodatek americké ústavy a jeho tradiční výklad u soudů, poukazují americká média a experti. Exprezidentovy stížnosti se tak zdají být spíše snahou získat pozornost a gestem k republikánským voličům, z nichž mnozí mají přední digitální platformy za zaujaté.
"Trumpova žaloba je bez šance," řekl agentuře AP někdejší komentátor Paul Barrett, který se nyní na Newyorské univerzitě věnuje roli sociálních sítí v demokracii. Podobně věc hodnotil profesor práv z kalifornské Santa Clara University Eric Goldman, který zmapoval přes 60 podobných a ve všech případech neúspěšných žalob. "Možná, že (Trump) má nějaké eso v rukávu, díky němuž bude mít navrch oproti desítkám žalob, které přišly před ním. Pochybuji o tom," uvedl.
Stížnosti bývalého prezidenta vznesené u federálního soudu na Floridě souvisí se zablokováním jeho účtů na sítích Facebook, Twitter a YouTube. Platformy proti Trumpovi zakročily, protože ve světle lednových nepokojů v sídle Kongresu vyhodnotily jeho rétoriku jako hrozbu pro veřejnou bezpečnost a oslavování násilí. Twitter republikánského politika ze své platformy vykázal natrvalo, Facebook nedávno svůj časově neohraničený zákaz činnosti změnil na dvouletý, v případě YouTube, který vlastní Google, trest i po půl roce zůstává mlhavý.
Trump na středeční tiskové konferenci hovořil o neoprávněné cenzuře a o zásahu do svobody projevu, kterou chrání první dodatek americké ústavy. Ten se ovšem vztahuje na kroky vlády, nikoli soukromých společností, kterým naopak dává právo uplatňovat svobodu slova i skrze zásahy do uživatelského obsahu na jejich webech. "Nikdo nemá prvním dodatkem dané právo přidávat příspěvky na soukromý web," poznamenal novinář Casey Newton, který se dlouhodobě věnuje sociálním sítím a politickým bitvám kolem nich.
Odborník na právo v kybernetickém prostoru Jeff Koseff v této souvislosti připomenul dva roky starou argumentaci Trumpem jmenovaného člena Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, který napsal: "Když soukromý subjekt poskytne prostor k projevu, není tento soukromý subjekt běžně vázán prvním dodatkem, protože soukromý subjekt není orgánem státu." Přístup americké justice ilustruje i čerstvý verdikt z Floridy, který pozastavuje platnost místního zákona o pokutách pro sociální sítě za blokování politiků. Soudce Robert Hinkle minulý týden uvedl, že zástupci technologických firem by v případném procesu pravděpodobně uspěli se stanoviskem, že zákon porušuje první dodatek ústavy.
Sociální sítě navíc mají na své straně normu z roku 1996 známou jako "oddíl 230", která jim dává téměř volnou ruku při regulaci obsahu na svých stránkách. Trump v poslední době mnohokrát vyzýval ke zneplatnění této úpravy, která je považována za jeden z pilířů současného internetu, a v nové žalobě žádá soud, aby ji prohlásil za protiústavní.
Vzhledem k malým šancím na úspěch v právní rovině je exprezidentova iniciativa částečně vnímána jako politický tah. Trump a mnozí další představitelé Republikánské strany na Facebook nebo Twitter útočí dlouhodobě a technologické giganty vykreslují jako nepřátele svobodné veřejné debaty a jako sílu zaujatou proti konzervativním názorům, ačkoli pro toto tvrzení nemají pádné důkazy. Prakticky zároveň s Trumpovými žalobami ve středu přišlo prohlášení republikánských členů Kongresu o jejich plánech "rozbít" společnosti označované souhrnně jako Big Tech a přepracovat oddíl 230.
"Žaloby a kroky mířící proti platformám Big Tech slouží jako munice pro Trumpovu konzervativní voličskou základnu," komentoval situaci zpravodajský web Axios. Deník The New York Times si zase všímal, že Trumpova žaloba se ihned stala novým nástrojem na vybírání příspěvků od stoupenců. Kromě exprezidentova politického akčního výboru údajně související žádosti o peníze rozesílaly také národní republikánské orgány.
Facebook, Google i Twitter se k věci ve středu odmítly vyjádřit. Firmy se tak držely komentářů některých expertů, kteří soudili, že iniciativě bývalého prezidenta není třeba věnovat pozornost. Například Newton ovšem dodal, že Trumpovy právní kroky odráží do jisté míry oprávněné rozhořčení, jakkoli jsou samy o sobě "směšné". "Sociální sítě se dnes sotva musí někomu zodpovídat víc, než tomu bylo před pěti lety. Jejich bohatství a moc narostly mnohem rychleji a efektivněji než veškeré snahy o jejich regulaci," napsal ve svém newsletteru.
Související
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák