Průvodce volbami v USA: Jak probíhají a kdo volí prezidenta?

Již v úterý odstartují ve Spojených státech prezidentské volby. Společně s nimi proběhnou i volby do obou komor Kongresu. Američané budou letos rozhodovat o nové hlavě státu, jejich průběh se však bude od předchozích cyklů podstatně lišit.

Jak probíhá volba prezidenta?

Prezidentské volby se ve Spojených státech konají každé čtyři roky. Příslušný kandidát musí být starší 35 let, musí být rodilým občanem Spojených států a musí ve Státech žít alespoň 14 let. Hlava státu je volena maximálně na dvě období. 

Současně s prezidentem se volí i viceprezident. Toho si kandidát vybírá sám, musí ovšem splňovat stejná kritéria. Viceprezident přebírá úřad v případě, že jeho výkonu není prezident dále schopen. Kromě toho předsedá Senátu, hlasování se však účastní jen za předpokladu, že se není schopna usnést většina.

Primárky

Prezidentské volby formálně odstartují primárky, kterým předchází předvolební debaty, ve kterých se kandidáti jednotlivých politických stran mezi sebou utkají a prezentují svou agendu. Strany si zároveň nominují své delegáty pro každý stát, kteří ve finále hlasují pro výherce primárek v jejich státě během tradičního nominačního sjezdu politických stran.

Výsledek pak určí stranického kandidáta do nadcházejících prezidentských voleb. Na sjezdu oznámí zároveň prezidentský kandidát svého spolukandidáta, který je nominován na post potenciálního viceprezidenta. Kandidáti tak vedou společnou kampaň napříč zemí a účastní se předvolebních debat s protistranou.

Všeobecné volby

Dále následují všeobecné volby, které probíhají z pravidla první úterý v listopadu. Vítěz je běžně znám během volební noci, letos si ovšem na jeho jméno počkáme o něco déle. Kvůli pandemii koronaviru mají totiž Spojené státy rekordní počet absenčních voličů, jejichž hlasy se vzhledem k různé legislativě v jednotlivých státech zpracovávají a sčítají odlišně.

Zatímco na Floridě se s jejich zpracováním začalo již před třemi týdny, většina ostatních států začne s lístky manipulovat až během nadcházejícího úterka. Nový prezident je oficiálně jmenován do úřadu k 20. lednu. Ve stejné době zaniká období předchozí hlavy státu. Současně s prezidentskou volbou probíhají volby do Kongresu.

Volby do Kongresu

Kongres se sestavuje každé dva roky, a to k 3. lednu. Jeho složení se však mění jen částečně. Volby do Sněmovny reprezentantů probíhají každé dva roky. Počet poslanců se odvíjí od počtu obyvatel, každý stát proto vysílá do Sněmovny rozdílný počet reprezentantů. Celkově má dolní komora 435 křesel. Nejvíce reprezentantů vysílá v současnosti Kalifornie jakožto nejlidnatější stát, celkem tak 53. 

Senátoři jsou voleni na 6 let, ovšem každý sudý rok se obměňuje 1/3. Republikáni, kteří mají aktuálně v horní komoře většinu, letos bojují o 23 křesel, demokraté o 12. Celkem se Senát skládá ze 100 členů, neboť každý stát vysílá 2 senátory bez ohledu na počet obyvatel.

Sbor volitelů

Prezident Spojených států se ale volí nepřímo. Rozhoduje o něm tzv. sbor volitelů. Volitele si většinou vybírá sám každý z kandidátů, jejich počet se odvíjí od celkového zastoupení jednotlivých států v Kongresu. Nejvíce volitelů má stát Kalifornie. Celkem jich zde daný kandidát může získat 55. Tento počet odpovídá 53 reprezentantům a dvěma senátorům. 

Z potenciálních volitelů se postupně v každém státě stává volitel, jestliže jeho kandidát v daném státě ve volbách zvítězí. Pokud tedy Kalifornii získá demokrat, stávají se voliteli za stát Kalifornie volitelé demokratického kandidáta. V každém státě se přitom aplikuje tzv. systém „vítěz bere vše“, tj. kandidát, který v daném státě obdrží nejvíce hlasů tak automaticky získává veškeré volitele za daný stát. 

Výjimkou jsou pouze Nebraska a Maine, které připisují vítězi voleb 2 volitele a po jednom voliteli pak vítězi jednotlivých volebních okrsků. Volitelů je celkem 538. To odpovídá 435 reprezentantům, 100 senátorům a 3 volitelům za Washington D.C. Ten se v ohledu na sbor volitelů uvádí jako samostatný stát, jsou mu proto přiděleni navíc tři volitelé, jelikož dle Ústavy nesmí mít více volitelů než stát s nejmenší populací, kterým je právě se třemi voliteli Wyoming. 

Aby se kandidát stal prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu hlasů, tj. minimálně 270. Pokud by oba kandidáti získali po 269 hlasech, hlavu státu vybírá Sněmovna reprezentantů, viceprezidenta Senát. Ve Sněmovně však její členové nehlasují sami za sebe, nýbrž jako státy, které reprezentují.

Volitelé se následně počátkem prosince sejdou a volí prezidenta. Zatímco ve většině států jsou volitelé vázáni výsledkem voleb, tedy musejí zvolit toho kandidáta, který v daném státě získal většinu hlasů, v 21 státech tomu tak není. Zde mohou volitelé rozhodnout i ve prospěch protistrany, popřípadě ve prospěch strany třetí.

Co jsou to „swing states“?

Pojem „swing states“ nebo také „battleground states“ se ve Spojených státech používá k označení států s vyrovnanou podporou voličů, tj. z pravidla se nejedná ani o ryze demokratické či republikánské státy, poměr voličů obou stran je zde vcelku vyrovnaný.

V praxi to znamená, že zde může v různých volebních cyklech zvítězit v podstatě jakýkoli kandidát, výsledky voleb zde navíc bývají velmi těsné. Často jsou jako „swing states“ ale označovány i státy, ve kterých již několik cyklů po sobě zvítězil kandidát stejné strany.

Na příklad v Pensylvánii s výjimkou posledních voleb od roku 1992 vždy vyhrál demokrat. Donald Trump zde před čtyřmi lety zvítězil rozdílem pouhých 1,1 %. Zvláště pro prezidentské kandidáty jsou to státy klíčové, protože právě zde mají vcelku vyrovnané šance. „Swing states“ jsou tak přímým kontrastem k čistě demokratickým (modrým) nebo republikánským (červeným) státům. 

Toto barevné označení opět vyplývá z volební historie daných států a konstantě se používá v podstatě od voleb v roce 2000. Republikánský kandidát tak na příklad těžko uspěje v demokratické Kalifornii, demokrat naproti tomu jen stěží uspěje ve státě Kentucky.

Pomyslný seznam „swing states“ se téměř s každým volebním cyklem lehce mění, byť se na něm dají najít stálice jako výše uvedená Pensylvánie nebo Michigan a Florida. Letos se k nim ale historicky poprvé přidaly další tři z pravidla republikánské státy.

Těmi jsou konkrétně Arizona, Georgia a Texas, kde dle průzkumů prozatím oba kandidáty dělí pouze pár procent. Tento fenomén lze připsat několika faktorům. Podstatnou roli zde sehrál koronavirus, kdy se některé tradičně spíše republikánské segmenty voličů jako na příklad senioři a jiné pandemií zasažené skupiny voličů přiklání na stranu demokratů.

Neméně důležitou roli zde hraje demografický faktor. Odborníci se shodují na tom, že Spojené státy se postupně stávají mnohem více multikulturální, přičemž běloši se pomalu stávají menšinou ve vlastním státě. S tím souvisejí i současné trendy ve společnosti a společnost jako taková, kdy politika Republikánské strany reflektuje potřeby a ideály čím dál tím menšího procenta obyvatel.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA USA (Spojené státy americké) Joe Biden Donald Trump

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 1 hodinou

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 1 hodinou

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 1 hodinou

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy