Více než 2000 obvinění z trestných činů proti 411 podezřelým: Takový byl tento týden podle deníku The Washington Post (WP) průběžný účet masivního vyšetřování kolem lednových nepokojů na půdě amerického Kongresu. Vedle klasického vyšetřování pokračuje také snaha samotného Kongresu události prošetřit, přičemž vyjednavači republikánů a demokratů dnes dosáhli dohody ohledně podoby vyšetřovací komise.
Stíhání účastníků násilností v areálu washingtonského Kapitolu běží už více než čtyři měsíce a považuje se za jednu z nejspletitějších kauz v dějinách federálního ministerstva spravedlnosti. U sídla Kongresu se 6. ledna při schůzi k výsledkům prezidentských voleb sešly tisíce lidí a má se za to, že dovnitř samotné budovy proniklo kolem 800 výtržníků. Nepokoje trvaly několik hodin a kromě přerušení zasedání si vyžádaly pět mrtvých a desítky zraněných.
Vpád stoupenců nyní již bývalého prezidenta Donalda Trumpa odmítajících volební vítězství Joea Bidena provázely tvrdé srážky s bezpečnostními složkami a podle listu WP je aktuálně asi 75 lidí obviněných z napadení policie. Vícero podezřelých také čelí obviněním ze zločinného spiknutí kvůli plánování násilných akcí.
V takovýchto případech hrozí vysoké tresty, avšak ti z obviněných, kteří se přímo nezapojili do násilí nebo ničení majetku, mohou vyváznout s krátkým vězením nebo i bez něj, uvedla nedávno agentura AP.
"Lidé, kteří se zkrátka vezli s davem a moc netušili, do čeho jdou, myslím, že většinu z nich pravděpodobně nepošlou do vězení," řekla profesorka Rachel Barkowová působící na právnické fakultě Newyorské univerzity. "A co se mě týče, myslím si, že je to správné. Mít v rejstříku přestupek a projít si tím vším, to je nejspíš pro většinu těch lidí dost velký budíček," dodala.
Podle analýzy deníku WP pochází dosud obvinění lidé z 259 různých okresů rozprostřených mezi 44 amerických států a washingtonský federální okrsek District of Columbia. Je mezi nimi údajně skoro 70 současných či bývalých členů armády, bezpečnostních složek nebo státní správy. "Úřady více než 50 podezřelých spojili s politickými nebo krajně pravicovými skupinami jako Proud Boys a Oath Keepers," dodává WP.
Do poslední kategorie spadá i Ethan Nordean, kterého v dubnu soudce poslal do vyšetřovací vazby. Je stíhán za údajné podněcování politicky motivovaného násilí. Někdejší lídr nacionalistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) podle materiálů čerstvě zveřejněných prokuraturou po napadení Kongresu zanevřel na Trumpa, kterému prý do té doby "dával všechno".
"Ano, probudil nás, ale vyvolal v nás dojem, že přijde nějaká velká spravedlnost... a to se nikdy nestalo, teď nad některými z mých dobrých přátel i nade mnou visí vězení, protože jsme následovali vedení tohohle chlápka a nikdy nezapochybovali," uvedl údajně Nordean ve zprávě z 20. ledna.
Žádné pravomocné rozsudky zatím v souvislosti s bezprecedentními událostmi ze 6. ledna nepadly. V polovině dubna přineslo stíhání první přiznání viny ze strany podezřelého. S vyšetřovateli se ve snaze zajistit si nižší trest dohodl člen skupiny Oath Keepers Ryan Schaffer obviněný mimo jiné z napadení příslušníka ochranky Kapitolu.
Lednové události chce vyšetřit také Kongres. Lídři dvou politických stran ve sněmovním výboru pro vnitřní bezpečnost dnes uvedli, že se dohodli na zřízení komise, která by se zabývala "fakty a okolnostmi" útoku na Kapitol. Demokratický předseda výboru Bennie Thompson a republikán John Katko avizovali, že příslušný návrh zákona by mohli předložit už příští týden.
Dohoda podle zpravodajského webu Axios počítá s vytvořením desetičlenného panelu. Polovinu vyšetřovatelů by jmenovali lídři demokratů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu Nancy Pelosiová a Chuck Schumer a druhou polovinu republikáni Kevin McCarthy a Mitch McConnell. Podle Thompsona je cílem vytvořit nezávislou komisi s odborníky na práci bezpečnostních složek, občanská práva i zpravodajské operace.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák