Analytik o budoucnosti Ukrajiny i Ruska. Baxa vysvětluje, co by mohl přinést případný Putinův pád

Baxa vysvětlil, že práce vojenského analytika sestává z důkladného formulování předpokladů, které by měly být naplněny. „Jde o to, aby plán měl na delší časový horizont větší cenu než jenom potištěný papír. Nenaplněním nebo neodhadnutím vývoje, klidně jen jednoho předpokladu, celý plán ztrácí svou věrohodnost a je nutné jej aktualizovat s formulováním již pozměněných předpokladů. Proto součástí revize těchto dokumentů je také i revize strategických předpokladů,“ nastínil pro EuroZprávy.cz. 

Strategický předpoklad NATO tkvěl právě v brzké zásadní krizi. „A vida, pan Putin to v roce 2014 buď četl a rozhodl se tento předpoklad ověřit, nebo to naopak nečetl, a uskutečnila se akce Ruské federace na Krymu. Plánovači najednou zjistili, že uvedený předpoklad neplatí a související strategické dokumenty se musely zásadně přepracovat jak na alianční, tak na národní úrovni,“ uvedl Baxa.

Pro Ukrajinu je podpora ze Západu životně důležitá

Baxa předpokládá, že podpora Ukrajiny bude pokračovat. „Případně půjde ještě o navýšení podpory Ukrajiny ze strany USA, NATO a Evropské unie. Pokud se sníží, nebo zanikne, tak Ukrajina velmi rychle skončí a bude ráda, pokud uhájí aspoň zbytek svého území. V tomto případě by mohl nastat rozpad Ukrajiny podle známých dělících čar,“ varoval strategický analytik.

Taková podpora potřebuje toleranci občanů a politickou vůli ve zmíněných zemích a organizacích. „Dnes v USA ve spojení s volbami lze vidět signály o snižující se ochotě investovat do války na Ukrajině,“ zmínil Baxa. Obdobnou erozi spatřuje také v řadě evropských zemí. „Snad se to vládám podaří ustát při poklesu reálných příjmů a růstu cen pro obyvatelstvo.“

Vidí také souvislost v intenzitě následující zimy, kdy není jasné, zda zásoby plynu v Evropě budou stačit. „Pak opět platí, že stávající podpora v zemích NATO a EU bude postupně erodována s prodlužující se válkou na Ukrajině. Podobný vliv může mít nespokojenost obyvatelstva s ukrajinskými běženci, případně pak běženců s podporou hostitelských zemí,“ zhodnotil Baxa.

Vnitřní problémy západních zemí pak mohou vést k nátlaku na ukrajinskou vládu, aby jednala s Ruskou federací o ukončení konfliktu. „Ne vždy jednoznačně pozitivní postoj obyvatelstva ve většině zemí může být nahrazen prozíravějším s tlakem na vlády zemí přimět Ukrajinu jednat s Ruskem,“ pokračoval analytik. 

„Ukrajinské vládě se bude dařit udržovat podporu své politiky mezi obyvateli země, kdy při ztrátách na živé síle, na materiálu, se stále více ničenou energetickou infrastrukturou bude schopna nasazovat lidské a materiální zdroje tak, aby byla schopna úspěšně pokračovat ve válce proti mnohem silnějšímu nepříteli,“ doplnil Baxa. 

Ukrajincům se zatím daří nahrazovat ztráty na živé síle. Nemá však neomezené možnosti. „Ztráty ukrajinských ozbrojených sil při vedení obranné i útočné činnosti mohou být srovnatelné se ztrátami Ruska, ale to má nepochybně zásadně větší možnosti jak v lidských, tak i v materiálních zdrojích. Ukrajina může dostávat materiální zdroje ze zahraničí, ale lidské zdroje jsou především její vlastní,“ bilancuje expert. 

Jako další z proměnných uvedl analytik Baxa možnost nasazení strategických zbraní ze strany ruské armády. „Ruská federace bude pokračovat v dosavadní intenzitě bojové činnosti, kterou Ukrajina je zatím schopna akceptovat. Pokud Rusko nasadí strategické zbraně, především strategické letectvo, strategické řízené střely, i když jich má omezené množství a v nám neznámém technickém stavu, tak stávající zbraně Ukrajinců budou mít velké problémy se s nimi vypořádat. A nemusí jít o použití zbraní hromadného ničení z ruské strany,“ poznamenal.

Běžní Rusové můžou ztratit trpělivost

Apatie obyvatelstva Ruska k válce na Ukrajině bude podle něj dál pokračovat a vláda země nebude muset ve velké míře a masově zakročovat silou proti nespokojenému obyvatelstvu. „Pokud by vláda Ruské federace vlivem situace na frontě, a především vlivem situace v zemi, musela změnit svou politiku vzhledem k válce, i tak bude konflikt pokračovat více či méně ve stejném rozsahu a intenzitě,“ hodnotí Baxa.

Varuje však před změnou ve vedení Ruské federace, která nemusí být nutně k lepšímu. „Může dojít k náhradě dnešní garnitury zásadně ostřejšími vládci a situace na Ukrajině by se mohla zásadně změnit k horšímu. Taková změna ve vládnoucí garnituře federace, která by ukončila válku ve prospěch splnění ukrajinských podmínek pro jednání, je spíše fikcí.“

„To by se pak zvýšily odstředivé síly v Ruské federaci, což by mohlo mít za následek vyšší asertivitu jednotlivých regionů (Kavkaz, střední východ, Dálný východ) s rostoucím apetitem a podporou ze strany sousedních států Ruska,“ předpokládá Baxa. To by mohlo dokonce vést k zásadní změně dnešní podoby největší země světa. „To asi nikdo racionálně uvažující nechce,“ myslí si expert.

Baxa předpokládá, že Rusko ztratí politickou, ekonomickou a také vojenskou podporu ze strany dalších pólů multipolárního světa. Do tohoto řadí například Čínu nebo Indii. „Nebude schopno nakupovat vojenský materiál ani spotřební zboží ve světě. Tím se může zásadně změnit stávající apatie převážné části obyvatelstva. Důsledkem by mohly být nepokoje a zvýšený tlak na politické změny v zemi,“ zhodnotil analytik.