Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.
Vláda se kvůli probíhajícímu zasedání dolní komory Parlamentu tentokrát sešla v prostorách Poslanecké sněmovny a vrátila se opět k problematice odstraňování škod po ničivých zářijových povodních. Konkrétní pomoc, kterou vláda odsouhlasila, se tentokrát týkala sportovních organizací formou navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury a malých a středních podnikatelů.
"Vláda uvolňuje 850 milionů korun na obnovu sportovní infrastruktury po povodních. Je řada sportovišť, stadionů, které jsou povodněmi poškozeny, a je potřeba je co nejrychleji opravit, aby se lidé mohli věnovat sportu a dalším pohybovým aktivitám, abychom napravili to, co tato přírodní katastrofa zničila," řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Většinu této částky, 600 milionů korun, dostane Národní sportovní agentura na dotace na rekonstrukce či novou výstavbu poničených nemovitostí, zbylých 250 milionů korun budou moci sportovní organizace dostat na odstranění škod na movitém majetku. "Důležité je, že na základě rozhodnutí vlády Národní sportovní agentura začne vypisovat výzvy do 10. prosince a obratem potom bude žádosti administrovat a vyplácet požadované částky. Je to pokračování kroků vlády v odstraňování povodňových škod a v obnově zničeného majetku," podotkl předseda vlády.
Vláda chce pomoci také malým a středním firmám, kterým povodeň poškodila jejich provozovny. Schválila návrh na spuštění nového programu Ministerstva průmyslu a obchodu Úvěry – Povodňový restart 2024. Úvěrový program připravený ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou bude disponovat 1,5 miliardy korun a podnikatelé jeho prostřednictvím budou moci získat od NRB zvýhodněné úvěry až do 100 milionů korun na pořízení nových strojů nebo technologických zařízení, případně staveb a budov, pokud formou čestného prohlášení doloží, že byli zářijovými povodněmi poškozeni. Úvěry budou mít splatnost až 15 let a odklad splátek až tři roky a budou obsahovat i dotační složku ve formě odpuštění splátek až do 25 % jistiny úvěru. Program nahradí dosud používanou výzvu Expanze – úvěry povodně z operačního programu Technologie a konkurenceschopnost, která byla financována z evropských zdrojů a jejíž podmínky byly kvůli tomu tak přísné, že je dvě třetiny žadatelů nedokázaly splnit.
Kabinet se rozhodl také rozšířit pomoc firmám, které i v současné těžké době obchodují s Ukrajinou. Souhlasil s dalším pokračováním poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik pro teritorium Ukrajiny prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti a současně rozhodl o navýšení peněz ve Fondu Ukrajina, určeného pro tyto účely, z dosavadních 339 milionů na 639 milionů korun.
"Je to rozhodnutí, které umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti prodloužit splatnost poskytovaných úvěrů firmám obchodujícím s Ukrajinou až na jeden a půl roku a také navýšení finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Je to důležité. Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim na Ukrajině vytvořili, a dobré jméno, které tam Česká republika má, ale samozřejmě potřebují mít odpovídající podmínky včetně pojištění vývozu. A to právě tímto krokem dále rozšiřujeme," konstatoval předseda vlády.
Kabinet vydal nové nařízení, kterým na základě žádosti Ministerstva obrany vymezil území, pro která nebudou platit novelou stavebního zákona rozvolněná pravidla pro výstavbu malých solárních elektráren do 50 kW. Na tyto stavby nyní už není nutné získat standardní stavební povolení, nicméně zákon umožňuje Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra vymezit nařízením vlády území, kde řízení o vydání stavebního povolení bude z bezpečnostních důvodů i nadále nutné. Oba resorty budou jako účastníci řízení vydávat závazná stanoviska, zda je možné v těchto případech malou solární elektrárnu povolit.
Vláda schválila také návrh novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Hlavním cílem novely je aplikovat do českého práva novelu evropské směrnice, týkající se uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, kteří absolvovali odbornou přípravu v Rumunsku, kterou musí Česko schválit do 4. března 2025. Novela ale nad rámec transpozice obsahuje i záměr Ministerstva zdravotnictví zkrátit dobu, která je nutná pro uznání odbornosti praktické sestry potřebné k nástupu do zaměstnání v nemocnici. Studenti oboru všeobecná sestra budou moci nastoupit do práce již po absolvování čtyř semestrů na vysoké škole nebo dvou let na vyšší odborné škole namísto současných šesti semestrů, respektive tří let. Stejnou možnost budou mít nově i studenti oboru dětská sestra či diplomovaná dětská sestra. Studenti oboru zdravotnický záchranář by měli mít možnost začít pracovat v nemocnici jako praktická sestra po absolvování pěti semestrů bakalářského studia nebo 2,5 ročníku studia na VOŠ. Změny mají pomoci nemocnicím odstranit problémy s nedostatkem zdravotnického personálu.
Související

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan
Vláda ČR , Národní sportovní agentura , firmy , Petr Fiala (ODS) , povodně září 2024 , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Výhled počasí až na přelom jara a léta. Ústav nastínil, kam vyšplhají teploty
Aktualizováno včera

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali
včera

Brno přišlo o výraznou osobnost. Zemřela varhanice Alena Štěpánková-Veselá
včera

Požár domu v Jablonci nad Jizerou způsobil mnohamilionovou škodu
včera

Letoun z Istanbulu musel opakovat přistání v Praze. Drama popsala cestující
včera

Setrvalý stav. Meteorologové prozradili, kdy by se mohlo změnit počasí
včera

Pavel poslal telegram do Vatikánu. Lva XIV. zve na návštěvu Česka
včera

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení
včera

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou bude příští týden v Rudolfinu
včera

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen
včera

USA a Čína uzavřely příměří v obchodní válce: Co to znamená pro svět?
včera

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí
včera

Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
včera

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?
včera

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
včera

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
včera

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
včera

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
včera
Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen se tento týden ocitne v centru pozornosti, když Soudní dvůr EU vynese rozsudek v kauze tzv. „Pfizergate“ – tedy o tajných textových zprávách, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o největší vakcinační smlouvě v historii EU.
Zdroj: Libor Novák