Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Vláda se kvůli probíhajícímu zasedání dolní komory Parlamentu tentokrát sešla v prostorách Poslanecké sněmovny a vrátila se opět k problematice odstraňování škod po ničivých zářijových povodních. Konkrétní pomoc, kterou vláda odsouhlasila, se tentokrát týkala sportovních organizací formou navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury a malých a středních podnikatelů.

"Vláda uvolňuje 850 milionů korun na obnovu sportovní infrastruktury po povodních. Je řada sportovišť, stadionů, které jsou povodněmi poškozeny, a je potřeba je co nejrychleji opravit, aby se lidé mohli věnovat sportu a dalším pohybovým aktivitám, abychom napravili to, co tato přírodní katastrofa zničila," řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Většinu této částky, 600 milionů korun, dostane Národní sportovní agentura na dotace na rekonstrukce či novou výstavbu poničených nemovitostí, zbylých 250 milionů korun budou moci sportovní organizace dostat na odstranění škod na movitém majetku. "Důležité je, že na základě rozhodnutí vlády Národní sportovní agentura začne vypisovat výzvy do 10. prosince a obratem potom bude žádosti administrovat a vyplácet požadované částky. Je to pokračování kroků vlády v odstraňování povodňových škod a v obnově zničeného majetku," podotkl předseda vlády.

Vláda chce pomoci také malým a středním firmám, kterým povodeň poškodila jejich provozovny. Schválila návrh na spuštění nového programu Ministerstva průmyslu a obchodu Úvěry – Povodňový restart 2024. Úvěrový program připravený ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou bude disponovat 1,5 miliardy korun a podnikatelé jeho prostřednictvím budou moci získat od NRB zvýhodněné úvěry až do 100 milionů korun na pořízení nových strojů nebo technologických zařízení, případně staveb a budov, pokud formou čestného prohlášení doloží, že byli zářijovými povodněmi poškozeni. Úvěry budou mít splatnost až 15 let a odklad splátek až tři roky a budou obsahovat i dotační složku ve formě odpuštění splátek až do 25 % jistiny úvěru. Program nahradí dosud používanou výzvu Expanze – úvěry povodně z operačního programu Technologie a konkurenceschopnost, která byla financována z evropských zdrojů a jejíž podmínky byly kvůli tomu tak přísné, že je dvě třetiny žadatelů nedokázaly splnit.

Kabinet se rozhodl také rozšířit pomoc firmám, které i v současné těžké době obchodují s Ukrajinou. Souhlasil s dalším pokračováním poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik pro teritorium Ukrajiny prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti a současně rozhodl o navýšení peněz ve Fondu Ukrajina, určeného pro tyto účely, z dosavadních 339 milionů na 639 milionů korun.

"Je to rozhodnutí, které umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti prodloužit splatnost poskytovaných úvěrů firmám obchodujícím s Ukrajinou až na jeden a půl roku a také navýšení finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Je to důležité. Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim na Ukrajině vytvořili, a dobré jméno, které tam Česká republika má, ale samozřejmě potřebují mít odpovídající podmínky včetně pojištění vývozu. A to právě tímto krokem dále rozšiřujeme," konstatoval předseda vlády.

Kabinet vydal nové nařízení, kterým na základě žádosti Ministerstva obrany vymezil území, pro která nebudou platit novelou stavebního zákona rozvolněná pravidla pro výstavbu malých solárních elektráren do 50 kW. Na tyto stavby nyní už není nutné získat standardní stavební povolení, nicméně zákon umožňuje Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra vymezit nařízením vlády území, kde řízení o vydání stavebního povolení bude z bezpečnostních důvodů i nadále nutné. Oba resorty budou jako účastníci řízení vydávat závazná stanoviska, zda je možné v těchto případech malou solární elektrárnu povolit.

Vláda schválila také návrh novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Hlavním cílem novely je aplikovat do českého práva novelu evropské směrnice, týkající se uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, kteří absolvovali odbornou přípravu v Rumunsku, kterou musí Česko schválit do 4. března 2025. Novela ale nad rámec transpozice obsahuje i záměr Ministerstva zdravotnictví zkrátit dobu, která je nutná pro uznání odbornosti praktické sestry potřebné k nástupu do zaměstnání v nemocnici. Studenti oboru všeobecná sestra budou moci nastoupit do práce již po absolvování čtyř semestrů na vysoké škole nebo dvou let na vyšší odborné škole namísto současných šesti semestrů, respektive tří let. Stejnou možnost budou mít nově i studenti oboru dětská sestra či diplomovaná dětská sestra. Studenti oboru zdravotnický záchranář by měli mít možnost začít pracovat v nemocnici jako praktická sestra po absolvování pěti semestrů bakalářského studia nebo 2,5 ročníku studia na VOŠ. Změny mají pomoci nemocnicím odstranit problémy s nedostatkem zdravotnického personálu.

Související

Petr Fiala

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setkal s korejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky An Tuk-kunem, s nímž jednal o tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Během návštěvy ministři průmyslu obou zemí podepsali dohody o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému. Zástupci českých a korejských firem také uzavřeli řadu smluv, které představují klíčový krok v přípravě výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a výrazně posilují zapojení českého průmyslu. Vláda poté na svém zasedání udělila souhlas s podpisem dohody na výstavbu nových jaderných bloků ve chvíli, kdy to bude možné.
Jaderná elektrárna Dukovany

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan

Stát koupí 80 % akcií ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která realizuje projekt výstavby dvou nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany. Tento krok je klíčovým milníkem v projektu, který má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.

Více souvisejících

Vláda ČR Národní sportovní agentura firmy Petr Fiala (ODS) povodně září 2024 Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen se tento týden ocitne v centru pozornosti, když Soudní dvůr EU vynese rozsudek v kauze tzv. „Pfizergate“ – tedy o tajných textových zprávách, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o největší vakcinační smlouvě v historii EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy