Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

ICBM fungují na principu balistické dráhy, kdy raketa nejprve dosáhne vesmírného prostoru a poté její hlavice znovu vstoupí do atmosféry, aby zasáhla cíl. Tato technologie umožňuje obrovský dolet, který začíná na 5 500 kilometrech, přičemž některé typy zvládnou i více než 9 000 kilometrů.

Moderní ICBM často nesou několik nezávisle manévrujících hlavic, známých jako MIRV, což umožňuje jednou raketou zasáhnout více cílů současně. Rychlost těchto zbraní, která dosahuje až 7 kilometrů za sekundu, představuje obrovskou výzvu pro jakýkoli systém protivzdušné obrany.

Různé typy ICBM se liší nejen dosahem, ale také použitým palivem a způsobem odpalu. Některé využívají tuhé palivo, které umožňuje rychlejší odpálení, protože nevyžaduje tankování, zatímco jiné spoléhají na kapalné palivo, které má vyšší energetickou hustotu, ale příprava na odpálení trvá déle.

Rakety mohou být odpáleny z různých platforem, jako jsou pevná sila, mobilní odpalovací zařízení nebo ponorky. Zejména ponorky poskytují významnou výhodu, protože umožňují odpálit rakety z utajených pozic na moři.

Historie ICBM sahá do poloviny 20. století. První takovou raketu, známou jako R-7, odpálil Sovětský svaz v roce 1957, zatímco Spojené státy představily svou první raketu Minuteman o dva roky později. Během studené války se tyto zbraně staly symbolem soupeření mezi dvěma supervelmocemi, přičemž každá strana usilovala o získání technologické převahy.

V současnosti jsou ICBM nedílnou součástí nukleárních arzenálů velmocí, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. Další země, například Indie, Pákistán nebo Severní Korea, také vyvíjejí vlastní mezikontinentální balistické rakety, což přispívá k růstu napětí na mezinárodní scéně.

Tyto zbraně mají zásadní význam pro strategické odstrašování, protože jejich vlastnictví vysílá protivníkům jasný signál, že jakýkoli útok by měl katastrofální následky. Zároveň však představují obrovské riziko. Jejich použití by mohlo vést k rozsáhlému globálnímu konfliktu s nepředstavitelnými důsledky. Dalším rizikem je šíření technologií ICBM do dalších států nebo dokonce jejich zneužití teroristickými skupinami.

ICBM tedy představují jak prostředek k zajištění strategické rovnováhy, tak potenciální hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Jejich budoucnost bude záviset na mezinárodních snahách o kontrolu zbrojení a diplomacii mezi světovými velmocemi. V době, kdy napětí mezi státy opět narůstá, zůstávají mezikontinentální balistické rakety symbolem moci, ale i připomínkou křehkosti globálního míru. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

Více souvisejících

Ruská armáda raketa ICBM

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Martina Sáblíková

Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu

Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.

před 32 minutami

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 6 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy