Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.
ICBM fungují na principu balistické dráhy, kdy raketa nejprve dosáhne vesmírného prostoru a poté její hlavice znovu vstoupí do atmosféry, aby zasáhla cíl. Tato technologie umožňuje obrovský dolet, který začíná na 5 500 kilometrech, přičemž některé typy zvládnou i více než 9 000 kilometrů.
Moderní ICBM často nesou několik nezávisle manévrujících hlavic, známých jako MIRV, což umožňuje jednou raketou zasáhnout více cílů současně. Rychlost těchto zbraní, která dosahuje až 7 kilometrů za sekundu, představuje obrovskou výzvu pro jakýkoli systém protivzdušné obrany.
Různé typy ICBM se liší nejen dosahem, ale také použitým palivem a způsobem odpalu. Některé využívají tuhé palivo, které umožňuje rychlejší odpálení, protože nevyžaduje tankování, zatímco jiné spoléhají na kapalné palivo, které má vyšší energetickou hustotu, ale příprava na odpálení trvá déle.
Rakety mohou být odpáleny z různých platforem, jako jsou pevná sila, mobilní odpalovací zařízení nebo ponorky. Zejména ponorky poskytují významnou výhodu, protože umožňují odpálit rakety z utajených pozic na moři.
Historie ICBM sahá do poloviny 20. století. První takovou raketu, známou jako R-7, odpálil Sovětský svaz v roce 1957, zatímco Spojené státy představily svou první raketu Minuteman o dva roky později. Během studené války se tyto zbraně staly symbolem soupeření mezi dvěma supervelmocemi, přičemž každá strana usilovala o získání technologické převahy.
V současnosti jsou ICBM nedílnou součástí nukleárních arzenálů velmocí, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. Další země, například Indie, Pákistán nebo Severní Korea, také vyvíjejí vlastní mezikontinentální balistické rakety, což přispívá k růstu napětí na mezinárodní scéně.
Tyto zbraně mají zásadní význam pro strategické odstrašování, protože jejich vlastnictví vysílá protivníkům jasný signál, že jakýkoli útok by měl katastrofální následky. Zároveň však představují obrovské riziko. Jejich použití by mohlo vést k rozsáhlému globálnímu konfliktu s nepředstavitelnými důsledky. Dalším rizikem je šíření technologií ICBM do dalších států nebo dokonce jejich zneužití teroristickými skupinami.
ICBM tedy představují jak prostředek k zajištění strategické rovnováhy, tak potenciální hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Jejich budoucnost bude záviset na mezinárodních snahách o kontrolu zbrojení a diplomacii mezi světovými velmocemi. V době, kdy napětí mezi státy opět narůstá, zůstávají mezikontinentální balistické rakety symbolem moci, ale i připomínkou křehkosti globálního míru.
Související
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Pokrovsk nepadnul, tvrdí experti. Rusko ovládá jen část města
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 38 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák